Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 465 tisíc textů, miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Fridrich II. Veliký zrušil v Prusku cenzuru, a stal se tak velikou světlou výjimkou v jeho době ((žákovské citáty)).
datum / id13.07.2021 / 522140Vytisknout |
autorZeanddrich E.
kategorieCitátyDalší dílo autora
témaHistorické
zobrazeno530x
počet tipů15
v oblíbených0x
Prolog

Další část


 


 


žákovské citáty z ..mé sbírečky o
cca 25 000 kouscích :) (sbíráno nesouvisle od r. 1979), ..., cont.:


 


(  -Jak nejlépe je sbírat?


-Třeba tak, že vezmeš v průměru po cca devadesáti až stodvaceti zkouškových pracech (výtěžek pouhého jednoho roku!)  na jedno téma (které by jinak skončily v koši) z několika spolupracujících škol z předmětů (především) Dějepis, ..., Branná výchova, Občanská výchova (a její ekvivalenty), apod., ..., ale především slohové práce (necháš si pečlivě ovšem u všech odstříhat rožky" se zdrojovou třídou a jménem, i když na to předávající osoba třeba zapomene:) ),..., a potom ve volnějších chvilkách lovíš perly";..:)  ).Poznámka ve dvojité závorce je mým dodatkem.


 


Dle vžitých pravidel je možno citáty" i slučovat nebo, naopak, krátit, ..., kvůli lepšímu smyslu přidat či ubrat slovo, ..., opravit pravopisnou chybu,...,  jméno, letopočet, nebo jinou zjevnou faktickou chybu, zjistitelnou z veřejně dostupného ověřeného" zdroje, apod.. .


 


((...)). 


 

Fridrich II. Veliký zrušil v Prusku cenzuru, a stal se tak velikou světlou výjimkou v jeho době ((žákovské citáty)).

 

 

 

Když někdo ve středověku obléhal město, nemohli se jeho obyvatelé soustředit na práci, a tak se zajímali o situaci, a hmotně i osobně podporovali stranu obránců.

 

  .

Velitel Brna Jean-Louis Raduit de Souches  ((1608 -1682)) měl k dispozici asi jen 1500 obránců mužského pohlaví, ale vojáků z toho byla asi jen třetina ((zbývající byli obyvatelé města  Brna)),  takže to, že dokázal 4 měsíce vítězně odolávat vyučenému vojsku asi 27 000 Švédů a Maďarů, tehdy udivovalo celoevropskou veřejnost.

 

 

Ředitel brněnského Špiberku v roce 1645 ze Skotska G.J..Ogilvy neměl v sobě asi takový protišvédský odpor, a tak  si ho velitel Brna  Raduit de Souches hlídal v tom, že mu nejméně jednou zatrhl pokus o mírové rozhovory.

 

 Jean-Louis Raduit de Souches byl obyvateli Brna  nazván nejlepšímBrňákem 17. století, i když to byl původem Francouz, bytem  z La Rochelle...

 

 

.Velitel Brna  v roce 1645 Jean-Louis Raduit de Souches nám  ukázal, jak podstatnou  roli ve válečném životě  může znamenat .dobrý velitelský talent, a nepoddajná odhodlanost.

 

Když se blížili Švédi k Brnu, obyvatelům předměstských budov se asi moc nelíbil příkaz velitele Brna preventivně rozbořit jejich domy kvůli většímu rozhledu do okolí 

 

Velitel Brna nechal sundat doškové střechy, a dát na půdy sudy s vodou, a tak si ušetřil zbytečné starosti s požáry za nejprudšího boje

 

Císařské jezdectvo ve městě dostalo vždycky objednávku, nakterou stranu má vyrazit k hradbám ohledně zvýšené švédské dotíravosti.

 

Do bojů na hradbách se s velkou vervou zapojovali i studenti jezuitské koleje nejrůznějších  národností, protože by jinak neměli moc co dělat.

 

Brněnské podzemí o několika patrech vytvářelo proobyvatelstvo hodně možností činnosti mimo zraky nepřátel.

 

Zásobovací potíže vedly k nedostatku střelného prachu v Brně, a tak jim v pytlech dovezli síru od vídeňského císaře,  pod rouškou noci, což mohl být docela husarský čin.

 

Když bratr císaře arcivévoda Leopold Vilém přijal Raduita de Souches do služeb, měl pro Rakousko šťastnou ruku.

 

Když 26.června v noci několik set císařských  jezdců napadlo Švédy, kteří tábořili u Mendláku pod Špicberkem, byla to lest v tom smyslu, že je Švédi nemohli potmě spočítat, mysleli si, že je to celá armáda z Vídně, a prchli bez boje o kousek dál.

 

Dodnes jsou kolem Brna různé názvy jako Švédská šance, což dokazuje, jak může být paměť prostého lidu dlouhodobá.

 

Brno bylo v roce 1645 nejhlavnějším městem Moravy kvůli tomu, žedo té doby významnější Olomouc byla Švédy obsazena už od roku 1942.

 

 

Dneska nám z našeho úhlu pohledu může připadat, že 4 měsíce byly pro obyvatele Brna jednolitou, a někdy nudnou dobou, ale každý den měli co důležitého dělat v hodně směrech, i když zrovna nebyl švédský útok.

 

 Velitel Brna Jean-Louis Raduit de Souches má dodnes sochy v Brně na Špilberku, a v největším kostele u sv. Jakuba za oltářem, kde mu Brňané často srdečně nechávají čerstvé kytky.

 

Výdrž a výkon Brňanů z roku 1645 byly výjimečné v celém průběhu  celé třicetileté války, a vzali Švédům chuť posunout své dobyvatelské choutky až před Vídeň.

 

Neobyčejné vítězství obyvatel Brna z roku 1645 zanechalo dodnes v duších Brňáků nadprůměrné   sebevědomí, a hrdost v rámci České republiky.

 

Švédové v Olomouci, v Praze i jinde napěchovali vozy kořistí, což bylo proně hodně výdělečné hlavně v případě uměleckých sbírek císaře Rudolfa II.

 

Švédi se po svém neúspěchu  alespoň vyřádili na objektech a vsích kolem Brna v tom smyslu, že je při svém odchodu v srpnu (1645) většinou zapálili. 

 

..

(( ...)).

 Jean-Louis Raduit de Souches při bojích  imponoval brněnským obyvatelům i v tom, že se  jim zdálo, že je na několika místech najednou.

 

I když Švédi měli celkově i patnáctinásobnou převahu, Brňáci pod svým nadprůměrně rozumně se chovajícím velitelem to eliminovali ostražitostí, a ekonomickým vypětím sil -kromě toho, že velká část lidi musela i spát, nebo dělat něco jiného, než jen být hradbách, museli si totiž nutně nechávat i trošku volného času na regeneraci. Vymysleli proto systém rychle nastolené převahy v místě útoku Švédů, a to pomocí císařské jízdy, která přicválala výběrově pouze přesně tam, kam si je někdo z obránců objednal.

 

Velitel Brna rozumně R. umenšoval výhodu obléhatelů vybrat si čas a místo útoku tím, že sám vymýšlel překvapivé útoky směrem ven. Švédi z toho důvodu si museli potom začít stavět svoji ochranu proti protiútokům, nenechávat si volně pohozené zbraně nebo zásoby před hradbami apod., což jim bralo dost volného času i energie.

 

Švédi a Maďaři dovezli z Olomouce atd. k Brnu velká děla, která používali spolu s podkopy, a tak se jim podařil nejméně na dvou místech porazit hradby, a rozbořit i kousek hradu. Vždy než tam ale stačili v dostatečném množství vběhnout, zavřeli jim to Brňáci překvapivou rychlou barikádou, granáty, a hustou střelbou.

 

Skupinám Švédů v ulicích Brna se pletli do cesty různé vymyšlené pasti, brněnská odvaha, a další nepříjemnosti, a tak si to tam asi moc příjemně neužili.

 

Švédský velitel Lenart Torstenson se dostal do psychického tlaku, když se (asi) v červenci dozvěděl, že maďarský velitel jedná s císařskou stranou o příměří, a tak začal stupňovat svoji naléhavost ohledně konečného výsledku.

 

Obránci Brna na svůj výkon v rododnes.ce 1645 do konce života asi nezapomněli, což jim většinou vydrželo až  dodnes.

 

Francouzský protestant mladšího věku ((velitel Brna od jara 1645 Jean-Louis Raduit de Souches)) nejdříve nevzbuzoval v obyvatelích Brna moc velkou důvěru, ale potom se to vysoce obrátilo, když jim názorně a dlouhodobě ukázal, co v něm je.

 

Jean-Louis Raduit de Souches měl podobné zážitky z obléhacího stavu i ze svého francouzského mládí v La Rochell, a tak se mu v Brně asi mnohé prospěšně vybavilo v mysli.

 

Vojevůdce Švédů Torstenson musel jít v roce 1645 u Brna na čas i neschopenku, protože ho kvůli nezdravému způsobu života periodicky rozbolely palce u nohy.

 

..

..

 

 

 

 

Brno zůstalo (po období mezi 3. květnem a 23. srpnem r.1645, kdy bylo obléháno Švédy) neporaženo, a to se dodnes odráží v jeho sebevědomém smyslu pro humor, a i v neobvyklém divadle,

 

 

Výhodu měli Brňané před Švédy hlavně v tom, žemohli být při boji doma nebo ve sklepě.

 

 

Obyvatelé Brna se Švédům postavili bez ohledu na konfesi i národnost, protože hladové vojsko jim nahánělo větší hrůzu, než jejich sousedi.

Obyvatelům Slezska to (( že Fridrich II.roku 1742 připojil většinu Slezska k Prusku )) mohlo být docela jedno, protože Prusové také mluvili německy, a navíc daně stejně vždy platili tomu, kdo si je zrovna  dobyl

 

V době třicetileté války vojska zabavila úrodu venkovskému obyvatelstvu i několikrát do roka, takže je potom přestávalo bavit pracovat až do úmoru na polích.

 

 

 

Jan Ámos Komenský je v Brně a okolí všeobecně neoblíben, protože na ně bezohledně poslal Švédy v r. 1645, což se mu v Brně dá jen stěží odpustit

 

 

Měšťane vyrazili z Brna k protiútoku např. tehdy, když po bouřce uvízli  Švédi v zákopechaž po krk v blátě, a když měli zvlhlá děla i muškety, takže neměli moc náladu bojovat.

 

 

Švédi se opakovaně podkopali (( v r.1645)) pod město, ale Brňáci je slyšeli, i když navenek  nebyli vidět, a zavčas se jim prokopali naproti, aby Švédi překvapeně v úzké díře nemohli využít svou převahu, a Brňané jim to zase zahrnuli.

 

 

Rozdíl v Brně oproti Praze (( v r.1645)) byl v tom, že Pražané zapomněli, že mají díru v hradbách naHradčanech, ale Brňané si ji, u Moravského náměstí za kostelem sv. Tomáše, s vypětím sil včas zazdili.

(( ...)).

 

Trojkrejcar některým lidem škodil na duších, a tak propříště byna všech lichých platidlech měla být nejméně číslice pět 

 

Po několika měsících švédského obléhacího úmyslu  nebyl už velký rozdíl, mezi nedostatkem jídla v obleženém  Brně, a u Švédů před hradbami;  -sehnat každý den jídlo na konci třicetileté války uprostřed zpustošené Evropy  pro 27 000 vojáků  totiž také nebyl lehký úkol.

 

Obránci Brna  ((v roce 1645)), při plánované návštěva švédské delegace, úspěšně použili starou psychologickou  lest spočívající v tom, že vesele zpívali s hladovými žaludky, a házeli přitom Švédům z hradeb pečené kousky kuřat a dalších pochutin, čímž je značně oklamali ohledně skutečného stavu svých potravinových zásob.

 

Švédský generál Torstenson byl v roce 1648 po  válce zuřivě překvapen, když se při  mírových rozhovorechdozvěděl, že Brňané v roce 1645 měli v den jeho odchodu  od Brna střelivo již možná jen na jeden den obranného boje.

 

 

..

..

 Brńané v roce 1654 dosáhli takového úspěchu i proto, že podobně jako např. Napoleon Bonaparte v 19. století využívali taktiky, pokud možno, aktuálně jednoznačné převahy v místě bojů. To ale vyžadovalo manažersky propracované systémy směn obránců v pohotovosti, v jiné práci, v jídle nebo na odpočinku, a rychlý přesun záloh jízdy z parkujících míst císařské jízdy, pobývající ve městě, a také poslušnost a odvahu prostých obyvatel, což je na tom i po několika staletích nejvíce podivuhodné.ý

 

 

 Velitel Brna Jean-Louis Raduit de Souches v nás budí dojem, že byl nejen osobně vojensky ,ale i strategicky, takticky, psychologicky a manažersky na značně výši.

..

F.ridrich II. Veliký , když jeho lid o něm četl pomluvy na plakátu na vratech, nechalzastavit koně jeho kočáru, a nechal ten plakát   pověsit více dolů, aby na to lidi lépe viděli .

 

Voltaire napsal Bedřichovi Velikému obdivné dopisy o cenzuře v jeho státě Prusku, kterou tam on převratně pro jeho dobu nechal zrušit.

 

 

Fridrich II. Veliký před každou bitvou psal do rána básně a meditoval, a tak se dožil pokročilejšího věku než ti , co tam padli.

 

 

Fridrich II. Veliký během sedmileté války psal v zimě svému bratrovidojímavé dopisy, aby ho přiměl s jeho vojskem k rodinné výpomoci. 

 

Bedřich II. Veliký si nechal stát stan na bojišti ve Slezsku i po válce, a zval si tam vyslance z nejrůznějších zemí Evropy, aby na ně udělal dojem při jeho plápolající svíčce ve větru

 

Fridrich II. Veliký zrušil v Prusku cenzuru, a stal se tak velikou světlou výjimkou    v jeho době.

 

 

Bedřich II. Veliký si po nástupu na pruský trůn ponechal ve funkcích i ty generály jeho otce, kteří ho v jeho mládí chtěli nechat popravit asi za dezerci, a vysloužil si tím jejich dalekosáhlou věrnost a oddanost na bojišti, i v jeho politice.

 

 Fridrich II. Veliký byl známý tím, že při bitvě v prudké palbě chodil nekrytý mezi svou šlechtou od jednoho k druhému, a spisovně je přemlouval do útoku.

 

 

 




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

25.07.2022 08:39:43dát kritice tipEvženie Brambůrková

K pobavení i poučení. Novinky z Brna jsou vždy velmi zajímavé.

23.07.2022 23:19:56dát kritice tipZeanddrich E.

.. .

23.07.2022 18:50:36dát kritice tipNami 99

Hezké, vtipné dobře napsané, pěkná sbírka.

Velký TIP.

23.07.2022 15:43:091 tipů dát kritice tipAndreina

Úctyhodný výkon shromáždit takové množsví "moudrostí", ale díky za něj. Výborně jsem se pobavila.

23.07.2022 15:11:191 tipů dát kritice tipŠtírka

moc se mi to líbí - a ty osobité pohledy na situaci, žádná snaha o nějaké doslovné opakování výkladu- ale vlastní popis pochopené látky... to vážně obdivuji...! Krom toho jsem se úžasně pobavila - díky !!!

23.07.2022 14:48:25dát kritice tipZeanddrich E.

 

.. .

23.07.2022 14:43:00dát kritice tipZeanddrich E.

.. .

23.07.2022 08:41:47dát kritice tipKatariina

To je senzační!!! :-) Zdá se, že výuka musela ty děti snad i bavit!! :-) Díky za dopolední rozusmívání. :-)

23.07.2022 08:34:02dát kritice tipAru

"kolik let trvala třicetiletá válka, máte na odpověď třicet vteřin" :))

23.07.2022 04:24:39dát kritice tipZeanddrich E.

.. .

23.07.2022 04:16:15dát kritice tipZeanddrich E.

.. .

23.07.2022 04:05:262 tipů dát kritice tipZeanddrich E.

Jo, a ještě toto:

 

Velitel Špilberku G. J. Ogilvy dostal po válce ((tedy po roce 1648)) za odměnu dům v Gagarinově ulici ((v Brně poblíž dnešního Náměstí svobody, …, v současné ulici Kobližná)).

 

Po odchodu Švédů projevovali Brňané oběma velitelům úctu několika způsoby (ze kterých se nám do dneška třeba zachovala socha velitele za oltářem v kostele sv. Jakuba).

 

:::::::::::::::::::::::

 

Hladové tlupy vojáků po prohraných bitvách se nedaly moc řešit (logisticky, nebo domluvou).

 

Zkáza samot, hájoven, osad a vsí (a jejich obyvatel) za Třicetileté války nespočívala procentuálně tak v přesunech vojsk (o těch se vědělo v předstihu), ale v bandách žoldnéřů, kteří se po prohraných bitvách dlouhodobě hladově potulovaly po venkově.

 

Některé obce ((za Třicetileté války)) vyvraždily tlupy žoldnéřů apod. i opakovaně.

 

Obyvatelstvo venkova ((za Třicetileté války)) trpělo neustále velikým stresem, protože nemělo kolem sebe hradby, a tak měly loupeživé bandy přístup až k jejich posteli.

 

Venkovské obyvatelstvo ((za Třicetileté války)) v mnoha částech Čech a Moravy nemělo moc náladu pracovat na poli (a stačilo, když jeden rok přišli o všechno zrno, a pak už stejně neměli co zasít..).

 

¨

Nezalesněné kraje na konci třicetileté války už v domech neměly skoro žádné lidi.

((...)).

Někteří žoldnéři ze svého vojska emigrovali (třeba, když nedostali včas žold).

Žoldnéři byli ve svých zemích často nespokojená část obyvatelsva se svým jednotvárným životem.

::::::::::::::::::::::

Bydlet na venkově ((za Třicetileté války)) znamenalo, že ti kdykoliv po dobu třicet let může přijít lupič či vrah až do  ložnice.

23.07.2022 02:49:132 tipů dát kritice tipZeanddrich E.

Ještě by sem asi mělo patřit toto:

Spisovatel J.A. Komenský nám předložil některé hrůzy této ((třicetileté)). války na podnose.

Za Třicetileté války se nenávratně přetrhla  staletá paměť asi třetiny našeho venkova, včetně kronik, a všech budov i včetně far a kostelů.

 Za Třicetileté války postihl přibližně každou třetí ves v České republice osudy podobné Ležákům, nebo Lidicím (i když některé zůstaly ještě i po válce stát alespoň v podobě zčernalých siluet spáleniště).

Staleté životopisy mnoha rodin skončily za Třicetileté války, takže až do dneška už nemají žádné potomky.

Pohnuté osudy mnoha rodin z malých vsí  se  za třicetileté války odvíjely třeba od toho, jak daleko to z domu měli do lesa, či jiného úkrytu.. .

(( ...)).

I na našem okrese Břeclav se můžeme za letního podvečera, třeba někde v oranisku u lesa, zaposlouchat do zvonů kostela vsi, která tam stávala do Třicetileté války.

 

Po třicetileté válce se i ve vsích, které se znovu postupně osidlovaly, ze začínala, psát historie od bodu nula, a když na tu válku zapomeneme, budeme si ji muset prožít znovu

(( ...)).

::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::

Lidé z některých vesnic , kteří uprchli do lesů, nebo do hor, tam za několik let tak zdivočeli, že už po válce nechtěli moc pracovat v oboru  zemědělství.

::::::::::::::::::::::::::

Za třicetileté války se zase ukázalo, jak náš zemědělský venkov nejvíce trpěl kvůli vrtochům šlechty a vládců,, a to se děje do až dneška.

.Zemědělci měli v době hradišť naději na ochranu ve válce o dost větší, než o stovky let později, protože do měst pod ochranu hradeb se jich moc  nevešlo (např. v době tureckých nájezdů, anebo za Třicetileté války).

 

((...)).

Venkovské zemědělské obyvatelstvo bylo po velkou část středověku i novověku na okraji zájmu vládnoucí třídy i měšťanů, což trvalo do okamžiku, než si všimli, že nemají co jíst.

.

:::::::::::::::::::

 

Socialistické zemědělství po roce 1948 vytrhlo venkov ze spárů středověku.

.

26.08.2021 22:53:29dát kritice tipJamardi

Ráda jsem si početla. :)

18.07.2021 09:37:393 tipů dát kritice tipdievča z lesa

pekne napísané ... tie časy boli smutné, hrozné, zbytočné a hlúpe ... a človek disponujúci pamäťou a rozumom sa opakovane vrhá do podobných scenárov, iba prevedenie sa mení podľa možností v prítomnosti ... to je záhada ... čím viac rozumu, tým menej rozumu

18.07.2021 07:10:453 tipů dát kritice tipZeanddrich E.

Ještě bych sem asi přiřadil tyto:

(( ...)).

Vysokou užitečnost civilistů při obraně Brna zajistil velitel de Souches tím, že každému člověku se řeklo, co má dělat v jaké 

situaci, a kde má přesně být v kterém čase, a co má mít u sebe.

 

 

 

 

 Brńané v roce 1654 dosáhli takového úspěchu i proto, že podobně jako např. Napoleon Bonaparte v 19. století využívali taktiky, pokud možno, aktuálně jednoznačné převahy v místě bojů. To ale vyžadovalo manažersky propracované systémy směn obránců v pohotovosti, v jejich jiné práci, v jídle nebo na odpočinku, a rychlý přesun záloh jízdy z parkujících míst císařské jízdy, pobývající ve městě, a také uvědom.ělou poslušnost a odvahu prostých obyvatel, což je na tom i po několika staletích nejvíce podivuhodné.

 

 Velitel Brna Jean-Louis Raduit de Souches v nás budí dojem, že byl nejen osobně vojensky  ,ale i  strategicky, takticky, psychologicky a manažersky na značně výši.

 

Během třicetileté války to mělo venkovské obyvatelstvo horší než městské v tom, že města měla kolem sebe většinou hradby, a tak si tam potulující skupinky žoldnéřů nemohly jenom tak něco zadarmo vzít.

 

 

 

Za třicetileté války ubylo v českých zemích více než třetina obyvatelstva, hodně vsí a osad bylo úplně vylidněno a vypáleno, a tak se nelze divit tomu, že se po této válce začalo hodně věcí počítat zase úplně od začátku.

 

Během třicetileté války se hodně obyvatel venkova odstěhovalo do hor a do lesů, protože venkovské obyvatelstvo už nemělo jinou možnost, nebo sebeobranu.

 

Když za třicetileté války v mnoha krajích Evropy ustala zemědělská produkce z důvodu prázdnoty všech vsí a statků, které tam ještě nevyhořely, začala si uvědomovat i vysoká šlechta a vládci, že bude na čase začít uvažovat o dohodě a míru.

 

S táhnoucím hladovým vojskem se vždy  jen těžko dalo rozumně domluvit.

 

 

Za třicetileté války se nebojovalo v českých zemích celých třicet roků, ale v těch mezerách to zase byly přechody vojsk, loupeživé tlupy bývalých žoldnéřů, daně a odvody do Vídně nebo prorakouské šlechtě, takže to nakonec bylo docela jedno

 

Rozdíl obou bojujících stran ((za třicetileté války v letech 1618 -1648)) v názorech na náboženství byl hlavně v tom, že katolíci chtěli více ozdob v kostelích, a protestanti zase navrhovali být   údajně více pro testament. 

 

Po třicetileté válce se muselo hodné věcí začít dělat znova nebo od začátku, protože se k tomu ztratily lidi, všeobecná paměť, nebo jiné návaznosti. Některé věci se už ale neobnovily -například vyhubené nebo vypálené vsi, a tak na ně, i s celou jejich třeba mnoha setletou historií,  a zajímavými lidskými osudy,  dnes v polích nahlížíme, jako by tam v životě vůbec nebyly. 

14.07.2021 13:21:22dát kritice tipvesuvanka

Romane, děkuji za vysvětlení a též Ti přeji hezký den :-)))

14.07.2021 12:53:131 tipů dát kritice tipZeanddrich E.

Všem děkuji za návštěvu,..., za komentáře i tipy :)

14.07.2021 12:51:05dát kritice tipZeanddrich E.

Vesuvanko, k tomu dvě věci:

1) pokud se nepletu, zrovna tento citát je původem  zrovna z Prahy:)

a, 2) -já si myslím, že to nebylo myšleno tak, že by pokaždé byla zabavena celá úroda:)

(( ...)).

 

Každopádně to lidé  v Čechách a na Moravě (na venkově ještě asi ..o stupeň více než ve městech,..., jelikož kolem města byly alespoň hradby, takže nemohla si jen tak nějaká loupeživá skupinka potulujících se bývalých žoldnéřů apod.  si tam něco zadarmo vzít) neměli jednoduché, když jich (údajně) během třicetileté války ubyla více než třetina.. .

(( ...)).

Hezký den Ti přeji:)

13.07.2021 17:45:19dát kritice tipdievča z lesa

"a tak si to tam asi moc příjemne neužili" ... to je úžasné, ako si to žiaci pretavia cez vlastné skúsenosti ... a tiež je podľa ich odpovedí zreteľné, že takúto skúsenosť na vlastnej koži chvalabohu nemajú

13.07.2021 17:36:03dát kritice tipvesuvanka

Pobavilo mě, jeden lepší než druhý :-))), TIP. Dokonce jsem se poučila a dozvěděla se, že Brněnsko by počtem úrod do roka předčilo možná i Sicílii :-)))

V době třicetileté války vojska zabavila úrodu venkovskému obyvatelstvu i několikrát do roka, takže je potom přestávalo bavit pracovat až do úmoru na polích.

 

13.07.2021 11:16:49dát kritice tipblacksabbath

bavím se...ukládám si.....vracím se...:-)))))))))))))))))))

13.07.2021 11:01:202 tipů dát kritice tipannnie

Ježíš, jak já se zase chechtám!!! Ale při tom si říkám: ať už to ty děcko sem-tam pomatlaly jakkoli, jedno mi z toho leze zcela jasně: jejich živý zaujetí a snaha o pochopení podstaty těch dávnejch událostí. Skoro bych tomu řekla láska k historii a obdiv k předkům. A to je mnohem víc, než na co se běžnej kantor u svejch studentů vzmůže...

Tip!!! a.

13.07.2021 10:13:332 tipů dát kritice tipAru

jo, já to chápu, líbí se mi jak ještě dětská mysl chápe svět po svém, kdy ještě není úplně sešroubovaná.

někdy musím mrknout na ostatní citáty ;)

13.07.2021 09:46:39dát kritice tipZeanddrich E.

Aru, co se týče těch Brňáků - je pravda, že tyto práce jsou od brněnských žáků:)

(Jinde se snad tak podrobně o brněnské obléhací anabázi z roku 1645 asi nemluví:) )

13.07.2021 09:42:35dát kritice tipZeanddrich E.

A  jinak - samozřejmě, že Bedřich II. nežil za třicetileté války; - jsou zde prostě citáty ze dvou okruhů nejméně,..., a měl bych to tedy asi ještě více roztřídit:)

13.07.2021 09:41:151 tipů dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Docela dobré hlášky, Z.E.:-), některé přímo třeskuté.

13.07.2021 09:37:43dát kritice tipZeanddrich E.

Promiň, Aru, zapomněl jsem dnes vložit úvod:)

Jinak těch výběrů zde už má víc -pokud ještě nečetls, tak třeba:

V Americe, kvůli nedostatku legislativy, se usadil vžitý názor, že bohatství člověka je dovoleno shůry, a tak se nemá závidět“ (z 01.června 2021)

Vynález dlažby se stal podstavcem pro celou řadu dalších vynálezů“ (14.02.21),

 Člověk si domestikoval dobytek kvůli tomu, aby ho pokaždé nemusel znovu nahánět po lese nebo po loukách, když od něj něco potřebuje (z 21.03.21 ).

 T.G.M. si na své cesty po republice s oblibou bral světlý oblek, ..., a stal se tak středem pozornosti, kamkoli přijel. (z 28.října 2020)

(( ...)).

13.07.2021 09:06:54dát kritice tipAru

jo, školní citáty, hned mi to nedošlo

- obsazení Olomouce Švédy v r. 1942 muselo být husarským kouskem v tom, aby si Švédi udrželi neutralitu, nejspíš se maskovali za němce :D

netušil jsem jaká sketa Komenský byl :D

no to se nedivím, že Fridrich II Veliký zrušil cenzuru, nejenom že se narodil až po 30ti leté válce ve které figuroval, ale ještě meditoval, psal básně a nechal věšet plakáty s pomluvami o sobě, tak aby byly dobře viditelné :D:D

ti brňáci to musejí být nějací polobohové, jinak to nevidím :))



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2022, provozuje Dobrý spolek, pravidla Pickup lines Letní dětský tábor