Léto rozprostřelo náruč

do světových stran

aby dusným sevřením

nažhaveného města

vymáčklo poslední kapku

z loveckého rohu hojnosti

naneštěstí za hradbami

betonové džungle

přežívá ta zelená

plná močálů

rákosí a bludiček

kde zlatavá pole

jen klamou tělem

nesmíš odbočit

z vyšlapané lesní cesty

překročit koleje

nesmíš přelézt zeď

nechceš-li zabřednout

do věčných lovišť léta

zaplavených dolů

plných plavuní

do hnízda sahajícího

k magmatickému vejci