Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Život a dílo hudebního skladatele Zdeňka Všetičky

Výběr: Gora
19. 07. 2021
19
23
850

 

Dnes je tomu přesně rok, co byl Zdeněk Všetička, fenomenální baskytarista, renesanční člověk a skvělý kamarád, povolán do té nejlepší kapely, tam nahoře. Jako hráč dokázal pozvednout celou scénu, jako učitel pomohl nespočtu mladých muzikantů, jako přítel byl k nezaplacení a jako vtipálek naprosto zničující.

 

Pomineme-li léta žákovská a učednická, ve kterých se příliš nelišil od Mozarta, Bacha, Beethovena a jiných průměrných studentů umění, skutečné ostruhy získal až jako nájemný interpret pokleslých žánrů u německo-rakouské kapely, hrající na amerických výletních lodích pro ruské pasažéry. Poté, co nesmazatelně otiskl svoji stopu v rozbouřených vodách Atlantiku, mohl s úspěchem přenést své kulturně sado-masochistické zkušenosti na pevninu.

Skladatel na uměleckém nebi září od počátku druhé poloviny minulého století. Již za svého života se stává jedním z největších evropských tvůrců a interpretů barokní a renesanční hudby pro basu a buben, dnes degradované do tanečního stylu Bass & Drum.

Všetičkovo postavení v dějinách hudby (a možná kultury vůbec) je unikátní tím, že se jedná o jednoho z mála umělců, kterým se daří ve svém díle jednoznačně vyjádřit a na posluchače dokonale přenést pocit lidského utrpení. „Každý umělecký prožitek musí bolet!“ prohlašuje nekompromisně a s koniášovskou umanutostí zapaluje první vatry osvětlující šero žánrově zkostnatělé a umělecky impotentní soudobé hudby. Jeho pojetí principiální konfuze má své kořeny v autorově překotném studiu nových směrů a jejich počáteční neutříděnosti. Zdánlivě prosté kompozice od počátku kladou vysoké nároky na posluchačův intelekt a při poslechu vyžadují zvláštní koncentraci a jisté sebezapření. Úmyslně se v tvorbě vyhýbá instrumentální hudbě, protože záhy seznává, že zpěv za jistých okolností rovněž může vyvolat stres. Následuje žeň aktivit, nejčastěji v podobě zakládání a rozpouštění uměleckých sdružení a skupin.

Z. V. v té době skládá již ve volné atonalitě pod vlivem expresionismu a souběžně promýšlí nový kompoziční systém pod vlivem skotského, irského, francouzského a ruského ethanolu. Dává vzniklé multikultiseriální technice střízlivý pracovní název Cocakafokakofonie. Tento (k ostatním reprodukčním umělcům bezohledně zákeřný) styl je osobitou směsí groovy jazzu, psychedelic rocku a polynéského folklóru; směsí vyšperkovanou technickou vynalézavostí za hranicemi imaginace běžného smrtelníka. Málokdo posunuje mantinely možného tak, jako Z. V., a to v podstatě díky tomu, že obecně platná omezení baskytary jako nástroje nebere příliš v úvahu a pohlíží na ni tak trochu jako na abstraktní generátor hluku. Nastavenému modu pochopitelně odpovídá i umělcova nevídaná technika hry. Mistrovo kvantově percussivní pizzicato, kdy poklepem rozeznívá všechny struny všemi prsty obouruč, se nejvýrazněji projevuje v jeho nezapomenutelné Kantátě na dětskou úplavici (pozn. Sereszova hudební cena za rok 2017) a v bitonální burlesce Schrödingerova kočka.

Záliba ve vytváření mohutného přívalu neurvale brutálních zvukových mas vede mistra k experimentům s elektronikou, které by se eufemisticky daly nazvat výstředními. Bez vražedně silné ozvučovací aparatury, nášlapných zvukových efektů a baterie reproduktorů hromadného ničení by neslavily svůj triumf takové opusy, jako věhlasný Útok Huronů na šrotovací linku nebo hudební miniaturka Triumfální vjezd bitevního škuneru Bismarck a parní lokomotivy 498.1 Albatros na letiště Václava Havla. Tato skladbička, která ve skutečnosti trvala pouhých třicet osm vteřin, se mnohým posluchačům vryla do paměti natolik, že až do konce života žádnou další Zdeňkovu skladbu slyšet nechtěli.

Následujícím odvážným krokem je jeho dělení hudebních struktur na struktury v čase a struktury mimo čas. Nedosti na tom, Z. V. se záhy vydává i mimo prostor. Využívá prvky aleatoriky, kde ovšem místo skladby pomocí házení hracích kostek, háže vidle přímo do notové osnovy, či přesně definovaného indeterminismu s mnoha nečekanými změnami rytmu, tempa a především hlasitosti. Lyrická balada Totální destrukce větrného mlýna větry Dona Quijota, která poprvé (a naposledy) zazněla v dnes již zaniklém klubu Apollo 13, samozřejmě vyvolala skandál, stejně jako klasická dvanáctka Samohonky-tonky blues, ragtime Marie Haracurie-Sklodowská, punkový ploužák Meresjevova cesta a mnoho dalších skladeb.

Svoji odvážnou vizi dotáhl tak daleko, že evropská organizace Society of Otorhinolaryngology and Phoniatry důrazně nedoporučuje návštěvu mistrových vystoupení, přestože Z. V. od veřejného provozování některých skladeb dobrovolně upustil. Zjistil totiž, že jimi porušuje mezinárodní úmluvu z roku 1980 „O zákazu či omezení použití některých zbraní, které mohou způsobovat nadměrné útrapy“ známou jako Ženevská konvence.

 


23 názorů

Kamamura
19. 08. 2021
Dát tip

Tak to je dost cimrmanovský, ale výborně napsaný nekrolog.


Lakrov - o to přesně šlo, odborné termíny jsou pochopitelně nesmyslné, jenom složitě znějí a proto působí komicky, jako každý pseudointelektuál.

Není třeba je umět rozšifrovat, na funkci to nemá vliv.


Lakrov
19. 08. 2021
Dát tip

 První polovina je zábavná, druhá je pro mě -- snad množstvím užitých odborných termínů -- místy trochu nepřehledná, ale i zde se tu a tam chytám (a chichtám). Tip.


K3
04. 08. 2021
Dát tip

Bravůrně napsaný medailonek mistra.


Jamardi
31. 07. 2021
Dát tip

Tip za mystifikaci. Přehlédla jsem humorné a získala dojem, že ač autor neměl mistra rád, on opravdu žil. :)


Gora
30. 07. 2021
Dát tip

Díky...


Ale ovšem, beze všeho.


Mohli bychom nominovat do PM, Květoni?


Prosecký
22. 07. 2021
Dát tip

Všetička byl můj pediatr. 


Květoň Zahájský
20. 07. 2021
Dát tip Gora, Kočkodan, 8hanka

Ano, přátelé, deska na poslední chvíli spařila světlo světa a je unikátní v mnoha směrech. V prvé řadě stála kapelu mnoho sil, moře času a neuvěřitelnou hromadu peněz. Ovšem, jak se dalo očekávat, svým zrodem definovala zcela nový hudební žánr – progresivní retro.

Už na první poslech je znát, že se opusy Joy Bandu liší od běžné hudební konfekce. Jakkoli převaha amatérských hudebníků přistupuje k umění vážně, s úctou a pokorou, Joy Band si dělá z muziky prdel. Ovšem prdel na vysoké úrovni.

Hudba, která se některým posluchačům zdá místy nerytmická, jiným zas nepřiměřeně členitá a všem bez rozdílu mimořádně hlasitá, je ve skutečnosti mnohem lepší, než by se dalo soudit z jejího poslechu. Skladby se vyznačují mnohovrstevnatým a imaginativním zvukem, pulsují mezi meditativními a minimalistickými polohami, hemží se hypnoticky naléhavými a eruptivními pasážemi a provokují lehce dobrodružným duchem mírné improvizace v mezích hudebních zákonů. V každé kompozici je navíc důmyslně ukrytý nějaký hudební žert, kterého si necvičené ucho žel často nepovšimne, avšak najdou se tu a tam znalci, kteří neomylně zpozorují, že se stali svědky převratné hudební události.

Pravdou však zůstává, že se jedná o hudbu, která klade na posluchače vysoké nároky a pro rozpoznání pravých kvalit vyžaduje opakovaný poslech. Není tedy divu, že se Joy Band rozhodl uložit do českého hudebního babyboxu své první CD dítě jménem Dance at your own risk (Tanec na vlastní nebezpečí).

Více informací zde:

https://bandzone.cz/_96812?at=gallery


Tej
19. 07. 2021
Dát tip

Skvěle napsáno, ironicky, humorně...to mám ráda.


bixley
19. 07. 2021
Dát tip

To jsou věci! Jak mi mohl tak tak úžasný autor uniknout? A to jsem na youtube pečená vařená... 


Nějaký pěkný koncert by se hodil. Nejlépe pak ten ,,škuner s lokomotivou na letišti VH". To bych moc chtěla. CD už vyšla?


Janina6
19. 07. 2021
Dát tip

Skvostné :-)


Hamar
19. 07. 2021
Dát tip

Důstojné rozloučení! Mistr by měl jistě radost!


Alegna
19. 07. 2021
Dát tip Gora

škoda, že nejsem obklopena takovými kamarády včetně tebe, člověk by jistě něco málo nasák´ :)


Květoň Zahájský
18. 07. 2021
Dát tip Aru, blacksabbath, Gora, Alegna

Tento medajlonek jsem napsal ještě za mistrova života a mistr sám na něm provedl drobné úpravy. Jinak, byv převelikým recesistou, s celkovým zněním souhlasil. Že opravdu žil a tvořil, lze dohledat například zde: https://bandzone.cz/_96812


annnie
17. 07. 2021
Dát tip Gora, Alegna

Taky jsem nevěřila, teď už věřím. Škoda ho. Nicméně tvůj text je mu vskutku důstojným pomníkem :)


Bravo, mistře!


8hanka
17. 07. 2021
Dát tip Gora, Alegna

priznávam, nechcelo sa mi veriť že by niekto taký skutočne existoval a tak som overovala a ajhľa, je to tak...aj oznam kapely o jeho skone som našla aj ukážku ich diela, musím uznanlivo povedať, že iné piesne mi ničia sluch oveľa viac...

dostala som chuť na lyrickú baladu, klasickú dvanástku aj punkový ploužák, žiaľ, nenašla som ich...

a tak  mi ostáva len pochybovať, že "Každý umělecký prožitek musí bolet!" hlavne, keď ho nemôžem naplno overiť...

a je mi úprimne ľúto, že taký bard už zabáva celkom inú spoločnosť...

Asi je zbytočné písať, že Tvoja recenzia je opäť excelentná a moje obzory rozšírila do...iných dimenzií...

 


Kočkodan
17. 07. 2021
Dát tip Alegna

 

Když si představím místo Zdeňka Všetičky Járu Cimrmana, tak hned slyším například Miloně u pultíku v semináři...

 

Nevím, jak dalece překvapil paní Curie objev Radia či Polonia, ale mne nepřekvapuje ani trochu, že i tohle tvoje dílko bylo velmi vtipné.


Gora
17. 07. 2021
Dát tip Aru, 8hanka, Alegna

Ploužák Meresjevova cesta musí být opravdu Haracurie:-))... dobré, Květoni!!


Aru
17. 07. 2021
Dát tip Alegna

:D

čest památce mistra! naštěstí jsem ho neslyšel, či jaká škoda že jsem neohluch, dokud bylo nad čím :D:D


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru