haiku 2021/18

díky, verulindo, za vyjádření...

Verulindo, omlouvam se, že zde diskutuji nad rámec Tvého haiku. 

Co se týká Tvého námětu, je krásný. Pozorování nebe či krajiny  v odrazu vodní hladiny a jeho proměnlivost, fascinuje mnohé z nás...stejně tak variant zpracování by mohlo být hodně. 

Goro, mně to nevadí, že se tady rozvinula debata o haiku všeobecně, na základě komentářů, taky si to ráda přečtu a poučím, pořád se učím ve všech směrech života....co se týče vyjádření teisana, napíši to tady, i když jsem to přečetla v komentářích tvého haiku - Za západy... a chci jen říct, že pan teisan si protiřečí, protože vstoupil do mého prostoru /napsal, že nevstupuje do mého prostoru/, kterým byl můj komentář v debatě  o přenášení srnčat, takže reagoval na to, co jsem napsala/to , že se nevyjadřuje k mým haiku je škoda, ráda bych přečetla i jeho názor, ale co se dá dělat, opakovaně prosit nebudu, když sám nechce... je to jeho věc, jeho volba, toť vše, to je má reakce na to co napsal, mějte se pohodově

Chrupem jsem neskřípal, nedělám to ani když mám přesně opačný názor

tápání je bezva

tápu skoro furt

Haiku Čepelky a Čampulky trochu znám, Jarda Čampulka mi myslím kdysi poslal jen emailem svoje, jsou velmi odlišná od směru, kterým jdeme "haiku-skupinově" zde na Písmáku. Pokusím se, Jituš, pohledat a přeposlat ti, Radovan je zná...

Radovane, sama mnohdy tápu, u jiných vnímám daleko ostřeji než u sebe... taky děkuju, žes mi ještě - někdy asi se skřípěním chrupu - zůstal kamarádsky nakloněn!

verulindo, omluv debatu, ale je k věci...tedy celkově...

Ok Jituš, ono je to vlastně dobře, že je víc výkladů, že ani z překladů klasiků se nedá s jistotou říci, jak to píšou japončíci, aspoň je o čem diskutovat a právě diskuse kolem haiku jsou většinou kultivované a poučné.

Já navíc k těm místním, již jmenovaným, připojuju Goru, která mě osobně cepovala (to myslím hezky a s vděkem) a vlastně se s těmi mými "haiku" moří dodnes.

Radovan

Aha, děkuji za odpověď. Tuto sbírku zrocna nemám, abych si udělala vlastní názor. Třeba se mi do rukou také brzy dostane. Téma metafory jsme často velice podrobně rozebirali s jinými haikuisty, pro mě haiku odborníky. Také jsem na to poukazovala např. v Chrámu...od pana Límana. Jako argument. Nemůžu však posoudit originály, abych se přesvědčila, že ten či onen text metaforu neobsahuje a je vytvořena až překladem.  Přičemž i můj názor se mění a musím si sama udělat názor a vytýčit směr. Výborné haiku totiž metaforu vůbec nepotřebuje. To jsem se přesvědčila mnohokrát. V senrju se sice toleruje, ale to už je jiná podkapitola. 

Každopádně je potřeba poděkovat i místním odborníkům za haiku osvětu, bez kterých by mnozí z nás stále jen tápali - Můře73, Katce Soustružníkové a Snake 01, Pavlovi Martincovi, kteří polu připravili a vydali Šálek dál hřeje dlaně, ktery je dle mě velice erudovaně sestavený a velice příznivě přijímány jak laickou, tak odbornou veřejností. Pomohli a dali příležitost mnohým z Písmáků, za což jsem jim nesmírně vděčná...

Pekny den. Jitka

Jitko, sbírka - Míjím se s měsícem, editoři Krátoška a Martinec, autoři - Miloň Čepelka, Jarda Čampulka, ... tam je metaforických haiku přehršel

Bašóa jsem hledal asi hodinu, že ti něco opíšu, marně, takže co si pamatuju za povdené metafory: na koni přimrzl stín, mocná Mogami do moře noří hořící slunce, měsíc roní studené slzy

mám v knížkách bordel, půjčuji je, nečekám, že se mi vrátí

Radovane,zaujal mě Tvůj poslední komentář. Můžeš uvést, prosím, nějaké příklady a jakou sbírku máš na mysli. Děkuji a zdravím. 

jo.ještě dodatek - Bašóa jsem četl, výběr nejlepších českých haiku taky a tam metafory jsou

z mraků mozaika … jo, proč by ne, klidně mraky můžou vzor mozaiky tvořit

co chvíli se promění – běžný jev díky větru

plynoucí řeka – to řeky dělávají, navíc toto je právě k prvním dvěma veršům postavený druhý děj (samostatný) proto nemůže být jako metafora k mrakům považován, stojí zvlášť, pokud by tomu tak bylo, haiku s dvěma ději by se prakticky nedalo postavit

ano, v jednodějovém „pohlednicovém či fotografickém“ haiku by metafora být neměla

a mezi námi, japonští otcové haiku metafory používali, najdou se i ve výběru Nejlepších českých haiku, jsou i v anglických a nejsou považovány za chybu

Ani si neuvědomujeme, ale pokud bychom chtěli psát opravdová česká haiku podle přesných japonských pravidel, tak by to bylo ještě obtížnější, protože ta japonská mají obsahova 17 mór, což nejsou slabiky, ale všechno znělé, tedy i znělá písmena, zdvojené souhlásky. Takže báseň o 17 mórech má tak asi polovinu slabik.

Co tím chci říct - že pravidla pro česká haiku jsou spíše volnější, než to, co většinou tvrdíme.

A ještě poznámka, to co píšu jsem vyčetl, od japončíků jsem o haiku nic nestudoval, v japonsku nebyl a nevím, jestli zdroje četby jsou pravdivé.

taky jsme koukali na vodu, na nebe...a kopýtka koní...

pro mého čtenáře je to poskládané poněkud nešťastně. mozaika mraků bezva, co chvíli se promění, ano, úplně jsem tam, ale ten závěr...ten závěr.. možná kdyby v tom prvním verši byl přirozený slovosled, že bych to skousla, takovou paralelu, takhle mi to na patře drhne o nějaký patos nebo cosi, co v haiku fakt nečekám.. inu, no. Nevykřesalo .)

díky...

ani odraz v řece to nebyl, schválně jsem se dívala, to by bylo určitě vidět na stojaté vodě, ale ne na tekoucí, přes vlny a vlnky,  jen to vidím tak, že jako se mění mozaika mraků, tím, že plynou, řeka, na kterou se denně dívám taky plyne, je to  čas, který ubíhá a nikdy nevstoupíš dvakrát do stejné řeky, protože se každou vteřinou všechno mění....

Aha, měla jsem zacíleno na mozaiku z mraků /jako by vytvářela řeku, ale nejspíš to byl její odraz v řece?/, i tak díky za vysvětlení.

Goro, proč metafora? mraky jsem viděla nad sebou, pod sebou plynoucí řeku, obraz jsem spojila, jestli se to líbí nebo nelíbí, ať každý sám posoudí, každý má svou představivost, díky všem za čtení

Líbí :) Mráčky vidím...

Hezký nápad, ve třetím asi metafora s řekou?