Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 454 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Já a Marie
datum / id25.07.2021 / 522478Vytisknout |
autorKristule
kategorieOstatní nezařaditelnéDalší dílo autora
zobrazeno143x
počet tipů6
v oblíbených0x
Já a Marie

Tento příběh bude o tom, jak jsem s Marií žila a co jsme spolu všechno prožili. Marie byla v ústavu moje vychovatelka. Také byla mojí klíčovou vychovatelkou, což znamená, že měla na starost plánování mého vzdělávání, volného času a řešení případných problémů a tak dál. Marie nás nebrala pouze jako klienty, ale jako její vlastní děti. A taky to tak podle toho vypadalo. Brala nás takový, jaký jsme. Dokázala se vcítit do nás a do našich problémů, se kterými vždy pomohla za každé situace. Byla prostě taková naše máma. Dělala vše pro to, aby nás připravila do života a ukázala nám, jak věci řešit sami. Samozřejmě jsem s většinou, co mi Marie řekla, souhlasila. Že jsme s Marií jako jedna ruka, jako jedno tělo, se ukázalo, když jsme jeli na výlet do lázní Libverda. Zájezd pořádalo jedno z oddělení libereckého Jedličkova ústavu, na kterém jsou převážně klienti s těžším mentálním a tělesným postižením. Jelikož v autobuse bylo několik volných míst, tak několik z nás šťastlivců z jiného oddělení vzali s sebou. Celý zájezd měla na starosti vedoucí zmíněného oddělení. Jak všichni víme, většinou jsou v lázních pořádané diskotéky a zábavy. Na jedné z nich se konal koncert, bohužel nás naše vedoucí chtěla poslat už v deset večer spát, nebo to bylo už v devět? To nás přirozeně naštvalo, byli jsme dobrá parta a chtěli jsme se bavit, a tak jsme jí řekli, že na barák nejdeme! Řekla, že musíme, jelikož jsou brzy ráno procedury. My jsme bojovali a řekli, že nejdeme, chtěli jsme se prostě bavit a hotovo. Slíbili jsme, že ráno na procedury určitě vstaneme. No a pak to začalo. Už si přesně nepamatuji, kolik bylo hodin, jestli jedenáct, dvanáct večer a jelikož jsme byli ovínění, tak jsme se pak cestou domů smáli a Ivanka s Maruškou my říkaly, že se nesmím smát, nebo z toho bude moc veliký bordel. Jak to asi dopadlo? Holky my držely ruku na puse, protože já bych se jinak smála a lidi by si na nás chodili stěžovat a všichni bychom dostali vynadáno. Byl by to veliký průser, protože už jsme měli tou dobou být dvě hodiny na baráku, a hlavně jsem netušila, co uděláme ráno. Vstali jsme pro jistotu ještě dříve než všichni ostatní, abychom dokázali naší vedoucí, že jsme na ranní procedury skvěle připraveni. Dokonce jsme dostali pochvalu. Můžu vám říct, že tahle historka byla nejlepší, co se nám s Marií povedlo. Dokonce i teď, když už nejsem v Liberci, tudíž si s Marií už jenom voláme, rády vzpomínáme na naše lázeňské dobrodružství, ale vlastně i na cokoli jiného, co jsme spolu prožily. 




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

26.07.2021 23:04:11dát kritice tipKristule

Přesně

26.07.2021 20:13:40dát kritice tipEvženie Brambůrková

Není na vás nic jiného,ńež na jiných mladých lidech. :-)

26.07.2021 17:31:18dát kritice tipKristule

Jsem ráda, že se vám to líbilo. O tom to je, že se snažím přiblížit život vozíčkářů a tak sami vidíte, že žijeme úplně normální život. A mimochodem, já osobně jsem pro každou špatnost :)

26.07.2021 10:07:45dát kritice tipJanina6

Víš co? Mně se strašně líbí, že postižení dokážou řádit a "dělat ostudu" úplně stejně jako zdraví :-) Ale vstát ráno zavčas a nezaspat svoje povinnosti, to teda mnohý zdravý nezvládá, jste lepší.

Hezky napsáno, měla jsem pocit, že jsem přímo u toho.

25.07.2021 22:26:00dát kritice tipvesuvanka

Prima, že jste měli pěknou zábavu a dobře to dopadlo.

25.07.2021 22:12:00dát kritice tipAlegna

Je fajn, že jste se pobavili a nebyl žádný malér

25.07.2021 20:55:03dát kritice tipKristule

:)

25.07.2021 20:22:51dát kritice tipdievča z lesa

pekne ste sa ovínili ... a hlavne, že to dobre dopadlo ...*



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2021, provozuje Dobrý spolek, pravidla Školy v přírodě Letní dětský tábor