Iluze

No a nedostatky? Pouze formální. Interpunkční znaménka bych buď psal (gramatika si jich žádá), nebo nepsal (pocitofka na gramatiku zvysoka... ), ale snažil bych se být konzistentní. Za slovem "smím" totiž správně čárku máš, ale za bdění ti chybí buď čárka nebo tečka (pokud tečka, mělo by být "oddávám se" s malým "o" na začátku). Nemlich totéž platí o konci řádku za slovem "přece". Za "řece" by to rozhodně chtělo tečku, nebo minimálně středník, protože se končí jak ucelený myšlenka tak se mění tempo i tón, a báseň přechází v posledním dvou řádcích ke katarzi (rozuzlení/logickému závěru). 

Tedy jen můj subjektivní dojem - pokud je to vše tvém případě záměr a chceš působit schválně drobátečko zmateně, nebo je to "interpunkční satira", tak je to (opět) dokonalé. 

Ono je velmi těžké napsat nedokonalou báseň, když o tom tak přemýšlím. Vlastně si nevybavuji... ale to jsem odbočil. Kde jsem to... aha, už vím, nedostatky, chtěla jsi o nich vědět. 

Pak jsou tu mezery - v posledním řádku je jich nějak mnoho před slovem neumím, nebo to je tabulátor? Rozeznat to neumím. Je evidentní, že formátování používáš jako náladotvorný nástroj, ale řpesto se občas zdá, že ne všechno vyšlo tak, jak jsi zamýšlela. Ale nevím - do hlavy, jak říkám, ti nevidím, jasnovidec nejsem.

Fantazie! Okamžitě řadím ke svým oblíbeným?

Kolik píšeš v profilu že ti to je? Devatenáct? Teda, já jsem v devatenácti psal jen sáhodlouhé romantické nesmysly, za které se dnes stydím. 

Tohle napsat v devatenácti, tak už jsem dnes mohl být ubytovnou pro staré mládence plnou Shakespearů, Bodlairů a Blakeů!

Fakt dobrý, jako dobrý, myslím to vážně!