Já si zase kolikrát říkám, že bych si měla se všemi jen psát. Protože nahonem neumím vyplivnout pohotovou, vtipnou, inteligentní odpověď... zato při korespondenci... to je jak valčík... 

přišlo mi to dost suché, spíš náměty na delší texty; takhle můžu jen napsat - jo, chápu, někdo prostě to uvažování má jiný - ale to už se docela vzdalujeme od literatury.

Líčit, v čem spočívala jednotlivá nedorozumění, mi nepřipadá pro příběh moc šikovné. Dalo by se to zpracovat víc povídkově a čtenářům by došlo, o co jde.

 Dobře se čte tahle "technická zpověď", v níž text ke konci vyústí. A uvdomuju si, že ve druhé příhodě mi chybí informace, zda tu náušnici nakonec našli či nenašli (líbilo by se mi, kdyby ji našli na té druhé louce, ale to už by hraničilo s mysteriózním příběhem...) I tak tip.    P.S. a když po dočtení odhlédnu na začátek k názvu a jménu autora,         překvapuje mě, že mě to jméno tentokrát nenapadlo už v průběhu čtení...

Prvni prihoda je dobra, to se stava opravdu casto, od cloveka se pri hovoru ocekava, ze pochopi ucel otazky. Muze to by matouci.

U druhe prihody nevim. Jedina "chyba" spocivala v tom, ze byli na autora lidi nastvani. Informaci ale predal a k zadnemu nedorozumeni, zda se mi, nedoslo.

Treti: Jo, stane se.

Jako litertura uplne nevim...

To se stává. Myslím si, že ani tak nevadí, když si lidé neporozumí jako spíš, když se nedoptají a nevysvětlí si to. To prostě nejde - vyjadřovat se tak, aby to úplně každý a vždy pochopil.

My jsme asi taky mluvili jiným jazykem než neši rodiče.

Zkus to ještě přihlásit jako Poezii v próze a sérii haiku - za pokus nic nedáš, a čím víc lístků do tomboly, tím větší šance na jackpot! ;-) /s

ahoj, myslím, že tohle by se mohlo považovat za prózu, můžu nominovat na PM za srpen 2021?

niekedy je vysvetľovanie nedorozumenia príliš únavné,

aj keď ideálne by bolo neuraziť sa, "nestiahnuť sa" do seba, ale napriek všetkému - ospravedlniť sa za nedorozumenie a priateľsky dovysvetľovať, o čo nám išlo a že naše úmysly boli a sú len tie najlepšie

Je to tak. Řeč je pramenem nedorozumění. :-)

I já si čím dál tím víc uvědomuju, jak "rozdílnými řečmi" mluvíme... A často i s lidmi, na kterých nám hodně záleží...

Tip a.

Pěkně jsi to popsal, dobře se mi četlo. Někdy mám pocit, že nedorozumění mezi lidmi stále přibývá. Hlavně u těch mladších mívám dojem, jako by vlastně ani moc neuměli česky. Možná to souvisí i s tím, že stále méně čtou, že nedokážou "rozluštit" smysl textu (jak ukazují třeba výsledky maturitních testů) a podobně. Těžko, těžko se dnes komunikuje...

Krásné příklady nedorozumění. Někdy je příčina již ve vyslovené otázce. Říká se, na blbou otázku je blbá odpověď. Nedorozumění je v tomto případě na druhé straně. Slyšel jsem v trafice jak se pán ptá: Prosím vás, hovoříte zde cizími jazyky? Trafikantka odpovídá, ano, mluvíme anglicky a německy. Co byste si přál? Melborou! 

Takové situace také znám, a asi nejvíc mě zaskočilo, když se mě na ulici na něco ptali cizinci. Nebyla jsem schopná dát dohromady kloudnou větu.

musím říct, že tohle rouško-respirátorové období je super, sice se mizerně dýchá, ale to je fuk, totiž takto vybaven nemusím nikomu na nic odpovídat, ani na ty nejstupidnější dotazy a přitom se tvářit pod rouškou ještě k tomu jak chci, aniž by to někoho jakkoli pobuřovalo, když se k tomu přidají sluneční brýle, bílá hůl, tak ti ručím za to, že se tě nikdo na nic ptát nebude a lidi si nechají svoje iracionální, nesmyslné a hloupé dotazy a připomínky pro někoho jiného :D

Ani se ti nedivím. Když se po mně něco rychle chce, nevím pak už skoro nic. Asi je nejlepší mlčet a dělat, že prostě nerozumíš. A bude klid.

Sociální a komunitní "nedostatečnost" komplikuje i jinak běžné záležitosti.

Přesně jsi to, Danny, popsal.

Když vám Aspergera nenadiagnostikují v dětství, v dospělosti už to nikdo nezjistí, takže nevíte. Ale prý je to stejně jedno - pokud člověk dožije středního věku, má už stejně dokonalé mimikry v podobě tzv. "kompenzačních návyků". Doporučuji komunitu kolem webu Wrong Planet - název výborně vystihuje převládající celoživotní pocit a poznávací znamení tohoto typu lidí. Myslím, že "Ford Perfect" z Douglasova Stopařova Průvodce nebyl mimozemšťan uvízlý na Zemi jen tak náhodou. 

Zdar!