Pozdvižení v izraelské obci - říkačka

... hele, a tuhle znáte?

Přijde Mosche Kamzoil do Palestiny v doprovodu čety izraelských vojáků, a první palestinský dům, který vidí, tak zabere pro sebe a svojí rodinu, a místním obyvatelům suše oznámí, že musí do hodiny odejít, jinak nikdo neručí za jejich bezpečnost.

"Ale kam máme jít? Moje generace tu žila a pěstovala olivy odnepaměti," běduje Salim ibn Sula, a jeho žena a děti zoufale natahují ruce k hlavním netečných izraelských vojáků.

"Copak já vím? Jděte si kam chcete. K příbuzným, do libanonských utečeneckých táborů, do Evropy, nebo třeba ke všem čertům," odpovídá lakonicky Mosche Kamzoil, zatímco jeho žena Sára si vyměřuje, kam si dá v novém pěkném domě truhlíky s petúniemi. 

"Jak můžete být tak krutý?" ptá se zoufale Salimova žena Fátima.

"Krutý, já?" je vidět, že teď se Mosche urazil. Je přece zbožným izraelitou, každou sobotu světí šábes, jak se sluší a patří, v synagoze je pečený vařený a na chudé přispívá. "Vždyť jsme vám dali hodinu času, a můžete si vzít, co chcete. Jiný by vás třeba nechal rovnou zastřelit. Vy to možná nechcete slyšet, ale pokud bych váš dům nezabral já, zabral by ho nějaký jiný izraelita, a vám by to vyšlo nastejno, zatímco já bych si pohoršil. Tak o co vám vlastně jde, člověče?!"

hihi :-)

Kohn rozhodně není hloupý,

jen ho přepadají roupy

a rád si roup hýčká,

sere tím Roubíčka.

Patří ti to, starej Kohne,

slizký hnuse Izáku,

za chování málo vhodné,

ocitnul ses v Písmáku!

To se tedy nedělá!