Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Stanislav Lem - "Kyberiáda"

18. 08. 2021
5
32
636
Autor
Kamamura

Stanislav Lem je již po smrti a jeho dílo upadá (podle mě nezaslouženě) v zapomnění, jako ostatně celý žánr klasické sci-fi, kde ono "sci-" znamenalo solidní základ autora ve znalosti vědy a vědecké metody, a dalo čtenáři očekávat myšelnkové expermenty, nad kterými bylo možnop s podobně zainteresovanými čtenáři vést dlouhé diskuze. Dnes bohužel Lema, Asimova a Clarka nahradily filmy jako "Gravitace" (o které se i filmoví recenzenti domnívají, že je "realistická"), a zakladatele žánru "cyberpunk" Williama Gibsona už ani nikdo nezná, a peníze a obdiv sklízejí derivativní slátaniny jako třeba "Matrix" trilogie. Přináším tedy alespoň fragment z knihy "Kyberiáda", kterou jsem poprvé četl na soustředění MFF UK v Albeři v roce 1991, a natrvalo a nadosmrti mě ovlivnila (doporučuji od Lema i "Bajky robotů", "Futurologický kongres", "Cesty Iljona Tichého", a další knihy).

Stanisłav Lem

Kyberiáda

Bajky kybernetického věku

Jak byl zachráněn svět

Konstruktor Trurl jednou vyvinul stroj, který dovedl vyrobit všechno, co začínalo písmenem n. Jakmile byl stroj hotov, nařídil mu na zkoušku vyrobit nitě, nacpat je do náprstků, které stroj rovněž zhotovil, a spolu s nikláky, naběráky, noky a nýty naházet do nůše. Stroj splnil jeho přání do posledního písmene, ale protože Trurl nebyl ještě tak docela přesvědčen, že dokonale funguje, musel ještě vyrobit nimby, náušnice, neutrony, nudle, nosy, nymfy a natrium. Tento poslední požadavek stroj nesplnil a Trurl, patřičně navztekaný, žádal na něm vysvětlení.

„Nevím, co to je,“ odpověděl stroj. „Slyším o tom poprvé.“

„Cože? To je přece sodík, jeden z alkalických kovů…“

„Sodík začíná písmenem s a já funguji pouze na n.“

„Jenže tento prvek se latinsky zove natrium.“

„Poslyš, kamaráde,“ odvětil stroj, „kdybych dovedl všechno, co začíná na n ve všech možných jazycích, byl bych Strojem Který Umí Všechno v Celé Abecedě, protože ať proneseš kterékoli slovo, v nějaké řeči určitě začíná n. Jenomže já nedokážu udělat víc, než jsi do mne naprogramoval. Čili se sodíkem je utrum.“

„Dobrá,“ souhlasil Trurl a stroji nařídil vyrobit nebe. Nebe bylo neveliké, ale zato neobyčejně nádherné. Teprve potom pozval Trurl konstruktora Klapaciuse, představil ho stroji a tak dlouho vychvaloval jeho mimořádné schopnosti, až to Klapaciuse dohřálo a zeptal se, zda také on smí stroj o něco požádat.

„Posluž si,“ řekl Trurl. „Ale musí to začínat na n.“

„Na n?“ pravil Klapacius. „Dobrá, ať tedy vytvoří novověkého novotáře.“

V stroji to zahučelo a za chvilku se to na dvoře před Trurlovým obydlím novátory vědy jen hemžilo. Přeli se, psali tlusté knihy, druzí jim knihy zase brali a škubali na kusy; v dáli bylo vidět planoucí hranice, na nichž se škvařili mučedníci nauky; zablesklo se a podivná hřibovitá mračna kouře stoupala k obloze; všichni křičeli jeden přes druhého, takže nebylo rozumět jedinému slovu, co chvíli podávali memoranda, odvolání, předvolání a jiné listiny, zatímco opodál posedávalo několik starců, kteří na útržky papíru horečně stále něco psali.

„Tak co, můžeš si stěžovat?“ zeptal se Trurl pyšně. „Uznáš, že tvé přání nachlup přesně splnil.“

Klapacius ale spokojen nebyl.

„Cože, tenhle dav? Nebudeš mi přece namlouvat, že takhle vypadají novátoři!“

„Tak tedy stroji poruč, aby ti vytvořil něco jiného,“ odsekl Trurl. „Můžeš si vybrat.“ Klapacius ovšem honem nevěděl, co si má objednat. Po chvíli řekl, že stroji dá ještě dva úkoly, a když je splní, Klapacius uzná, že Trurl odvedl dokonalé dílo. Trurl souhlasí a Klapacius nařídil stroji, aby vytvořil negaci.

„Negace?“ zvolal Trurl. „Kdo jakživ slyšel o nějaké negaci?“

„Negace je opak pozitivního, to je přece jasné,“ odpověděl Klapacius chladně. „Negativní odpověď, negativní obraz - nepředstírej, žes o tom ještě neslyšel! Nu tak, stroji, nač ještě čekáš?“

Stroj ovšem byl už nějakou dobu v chodu. Nejdřív vyrobil antiprotony, potom antielektrony, antineutrony, antineutrina a tak pokračoval dál, až se z veškeré té antihmoty pomalu začal vytvářet antisvět, zářící nad jejich hlavami jako nějaký prapodivný mrak.

„Hm,“ pronesl Klapacius nespokojeně, „tohle má být negace? No, budiž, dejme tomu… abys měl svatý pokoj. A teď třetí rozkaz: Stroji, udělej Nic!“

Stroj se vůbec nepohnul. Klapacius si začal radostně mnout ruce, ale Trurl se na něj osopil:

„Co bys chtěl? Požádal jsi stroj, aby udělal nic, a proto také nic nedělá.“

„Omyl. Požádal jsem stroj, aby udělal Nic, a to je rozdíl!“

„Nic je prostě zase jenom nic.“

„Chyba lávky. Stroj měl udělat Nic a zatím neudělal nic, takže jsem vyhrál. Nic, můj vážený učený kolego, není jen takové to obyčejné nic, výsledek zahálky a nicnedělání, alebrž dynamická a aktivní Nicota, dokonalá, jedinečná a všudypřítomná, totiž svrchované Nebytí ve své nejvlastnější nepodstatě!“

„Takhle ten stroj celý popleteš!“ vykřikl Trurl, leč tu už se rozlehl jeho kovový hlas:

„Přestaňte se přít v této důležité chvíli! Vím, co je Nebytí, Nicota čili Nic, protože to všechno začíná písmenem n stejně jako Nejsoucnost. Radši se naposledy po tom svém světě rozhlédněte, protože přestanete co nevidět existovat…“

Rozohněným konstruktorům zamrzla další slova na rtech. Stroj začínal opravdu dělat Nic, a to tak, že ze světa odstraňoval rozličné věci, které se úplně vytratily, jako kdyby nebyly nikdy existovaly. Stroj už zlikvidoval nabundy, noxy, nikle, nepluhy, nandáty, norámy a nukliny. Někdy se zdálo, že místo toho, aby stroj snižoval, redukoval, omezoval a ubíral, spíše zvyšuje, rozšiřuje, rozmnožuje a přidává, protože posupně beze stopy zanikly nostalgie, nezájem, nevycválanost, nevšednost, nenažranost a nemoc. Avšak svět kolem Trurla a Klapaciuse zanedlouho značně prořídl.

„Ouha!“ pravil Trurl. „Kéž by se z toho nevylubalo něco zlého…“

„Žádné strachy,“ uklidňoval ho Klapacius. „Sám přece vidíš, že stroj nevytváří Všeobecnou nicotu, ale pouze zahlazuje všechno, co začíná na n. Což vlastně se zřetelem k nicotě nic neznamená, a proto také tvůj stroj za nic nestojí.“

„Nedejte se mýlit,“ odpověděl stroj. „Je pravda, že jsem začal vším, co začíná na n, ale učinil jsem to z laskavosti. Vytvořit něco je jedna věc a něco zničit zase věc jiná. Můžu všechno zlikvidovat z toho prostého důvodu, že umím dělat veskrze všechno na n, takže Nicota je pro mne dětská hračka. Za moment přestanete vy a všechno kolem vás existovat, a proto tě žádám, Klapaciusi, abys mi neprodleně řekl, dřív než bude pozdě, že opravdu jsem stroj všestranně schopný, který dovede splnit rozkazy do puntíku.“

„Ale…“ Klapacius se chtěl ohradit, ale v té chvíli si povšiml, že se ztrácejí různé věci, nejen ty, co začínaly na n. Konstruktoři už kolem sebe neviděli kormundy, vantaly, gahany, rykory, tachony, ucupánky ani alatixy.

„Zadrž! Dost! Odvolávám všchno, co jsem řekl. Přestaň! Nedělej Nicotu!“ volal Klapacius z plných plic, ale ještě než se stroj zastavil, zmizely filindroni, plukvy, gekové a hatlapatlové. Teprve potom stroj znehybněl. Na svět byl hrozný pohled. Ale ještě víc na to doplatila obloha: blikaly na ní sice osamělé hvězdy, ale po úchvatných alatixech a umfech, které ještě donedávna krášlily nebesklon, nebylo ani památky!

„Och, vesmírné světy!“ zvolal Klapacius. „Kam se poděly plukvy? Kdepak jsou moji milí ucupánkové? A kde najdu své luzné umfy?“

„Nejsou a nikdy už nebudou,“ odpověděl stroj klidně. „Vyplnil jsem, přesněji řečeno, začal jsem plnit tvůj příkaz…“

„Dal jsem ti příkaz udělat Nicotu a ty… ty…“

„Klapaciusi, buď hlupák jsi, nebo to alespoň předstíráš,“ pravil stroj. „Kdybych naráz, najednou udělal Nicotu, přestalo by všechno existovat, nejenom Trurl, obloha, vesmír a ty - ale i já sám. A v tom případě, kdo potom by komu mohl povědět, že příkaz bysl spnlěn beze zbytku a že jsem výkonný, dokonale fungující stroj? A kdyby nebylo nikoho, kdo by to mohl někomu říct, jak bych potom já, rovněž neexistující, mohl dostat plné zadostiučinění?“

„No dobrá, už o tom nemluvme,“ odpověděl Klapacius. „Nic víc nechci, můj hodný stroji, mám pouze jednu prosbičku: udělej ucupánky, protože bez nich bude můj život chudší…“

„Ty udělat nemůžu, protože začínají na u,“ odpověděl stroj. „Ovšem můžu znovu vytvořit nezájem, nevycválanost, nevšednost, nenažranost, nemoc a nostalgii. Lituji, ale nejsem na ostatní písmena naprogramován.“

„Ale já chci mít své ucupánky!“ vykřikl Klapacius.

„Ucupánky nemůžu sloužit,“ odvětil stroj. „Dobře se rozhlédni po světě zaplněném velikými, zejícími děrami, Nicotou, která je obsažena v bezedném mezihvězdném vakuu; jak všechno kolkolem obemkla, jak číhá za každým drobtem hmoty. To je tvoje dílo, závistivče! A pochybuji, že ti za to příští pokolení budou blahořečit…“

„Možná, že se to nedovědí… Možná, že si toho nevšimnou…,“ zasténal pobledlý Klapacisus, zírající nevěřícně na temné hlubiny všehomíra. Svému kolegovi Trurlovi se vůbec nedovážil pohlédnout do očí. Nechal ho stát u stroje, který dovedl všechno na písmeno n, a zahanbeně odkvačil domů - a svět zůstává proděravěný nicotou, tak jak vypadal ve chvíli, když Klapacius zabránil jeho úplnému zániku. A protože se setkaly s nezdarem všechny další pokusy konstruovat stroj na jiná písmena, obáváme se, že luzné umfy ani nádherné ucupánky na věky věkův nespatříme.


32 názorů

Souhlasím s předmluvou. Ukládám si.


reka
26. 08. 2021
Dát tip

Den trifidů se mi strašně líbil, ale četl jsem ho, když mi bylo asi deset, tak bůh ví, co bych na něj říkal teď.

Ještě jsem koukal, že jste se tu bavili dál o filmech - Majaksi, jestli se ti líbil Arrival, tak si přečti povídku Teda Chianga, podle které byl ten film udělaný - přišla mi naprosto super. A i další jeho povídky jsou dobré.


miromurka
21. 08. 2021
Dát tip

Já bych si o Mercedes neopřel ani kolo!

https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_most_expensive_films

Fakt mi přijde, že ten seznam není moc velká hitparáda.

Původní tvrzení jsem napsal hloupě; těch výjimek by se opravdu našla celá řada.


Kamamura
21. 08. 2021
Dát tip

Já tahle paušální hipsterská tvrzení upřímně nemám moc rád. Třeba Tarantinovy filmy mají budget v řádu stovek milionů dolarů, a podle mě ještě nenatočil špatný film - a Hateful Eight, Django Unchained a Inglorious Basterds jsou filmy naprosto fenomenální. 

Ballad of Buster Scruggs od bratří Cohenů taky určitě stál víc než pět milionů, a je to výborný film. 

"Šoupnout" můžeš co chceš kam chceš, ale nazývat Nolana "pubertálním odpadem" je podle mě projev snobismu. 


miromurka
21. 08. 2021
Dát tip

Ahoj, ano, já jsem to zobecňoval. Asi ano, Inception není vyloženě pubertální. Dobrý mi to teda ale taky moc nepřišlo. A vlastně bych to do té kategorie "pubertální odpad" klidně šoupnul; sice se to tam nehodí tak dobře jako všecky ty komixové adaptace, ale žádná sláva to, z mého pohledu, taky není. Ale viděl jsem to před lety, tak možná už to mám zkreslený.

Ale tak výjimky by se v těch AAA filmech asi našly... třebas Pán prstenů; ... a určitě ještě něco dalšího. Třebas Quo Vadis z roku 1951.  


Kamamura
21. 08. 2021
Dát tip Aru

Díky všem za zastavení a diskuzi! Ještě se k ní vyjádřím, až bude víc času, teď jen stručně:

Majaks - negeneralizuješ trochu? Co třeba Inception (Vnuknutí) od Nolana? Film stál 160 milionů dolarů, a pubertální odpad to rozhodně není. 


miromurka
20. 08. 2021
Dát tip

Jj přesně tak, Moon byl velmi levný film... budget 5mil. dolarů. Áčka jsou stojí stovky miliónů.


miromurka
20. 08. 2021
Dát tip

Jo Clarke už mi přijde taky hrozně nudný; ale v dětství jsem ho měl načteného solidně. Ono obecně mi nedělá problém dohánět resty z dětství; teprve nedávno jsem si třeba přečetl Volání divočiny a bylo to moc hezké.

Taková ta šedesátková generace sci-fi autorů je mi sympatická; tj. Dick, pak třeba Vonnegut (Sirény z Titanu, Kolébka), Ballard (Mýty blízké budoucnosti). A hrozně mě bavilo brakové čtení od H. Harrisona (První a Druhá planeta smrti).

A z filmů... nevím no. Ty drahé áčkové jsou bez výjimky pubertální odpad.

Ale hezký film byl třeba Pozemšťan: https://www.csfd.cz/film/235331-pozemstan/prehled/   ... to je konverzačka z jedné místnosti, a působí to jako klasická trochu naivní povídka.

Adaptace Heinleinovy povídky: https://www.csfd.cz/film/346911-predestination/prehled/  ... tohle má takovou typickou brakovou povídkovou atmosféru

Hlavně mě asi zaujal Moon: https://www.csfd.cz/film/248829-moon/prehled/  ... tohle mi přijde z těch tří jednoznačně nejlepší

A ještě jsem si vzpomněl na Her: Her: https://www.csfd.cz/film/312650-ona/prehled/ ... to je takový křehký romantický film... velmi povedený


reka
19. 08. 2021
Dát tip

miromurka: dík za tipy. Většinu těch knih neznám, tak je rád zkusím.

Majaks: Mně se ten Lynchův film taky líbil, i proto jsem zvědavý na tu novou verzi.


miromurka
19. 08. 2021
Dát tip

Ze sci-fi můžu doporučit kupř. Umírat v nitru od R. Silverberga - příběh stárnoucího telepata, který přichází o schopnost čtení myšlenek; připadá mi to jako sci-fi říznuté takovou tou šedesátkovou "bítnickou" americkou atmosférou.

Od stejného autora bylo výborné ještě Dolů k zemi; to mi přijde jako sci-fi variace na Srdce temnoty.

Jazykově je zajímavej ten W. Gibson, případně třeba Harlan Ellison (to je neobvykle ohnivej autor; loni u nás česky vyšly hnedka dvě jeho povídkové sbírky).

Kouzelnou atmosféru mají např. Snící drahokamy od T. Sturgeona.

Povídková série Město od C. Simaka je taky výborná.

Téměř cokoliv od Dicka je vynikající (krom gnostické trilogie ze závěru jeho tvorby, tomu jsem, přiznám se, vlastně vůbec nerozumněl).

Osobně dávám přednost klasickým sci-fi s brakovými kořeny, tyto díla mi většinou přijdou nápaditější a ne tak rozvláčný jako nové knihy; ale z těch nových toho zas tak moc načteno nemám.

Je fakt, že sloh děl s brakovými kořeny většinou není bůhvíco... je nutno ale brát v potaz, že za ty texty se moc dobře neplatilo; a aby se autoři vůbec uživili museli psát rychle a na první dobrou... takové jazzové improvizace; žádné symfonie.


reka
19. 08. 2021
Dát tip

avízo


reka
19. 08. 2021
Dát tip

Zkus ho, snad tě nezklame a neomlátíš mi to o hlavu. Mně se hodně líbilo Man in the high castle a Do androids dream about electric sheep? - někdy se to vydává jako Blade runner, protože je ten film podle téhle knihy slavný. Pak ještě Scanner darkly.

S tou Dunou nevím, prostě mě nechytla. Ale teď jsem slyšel, že by z toho měl být snad seriál(?) což bych celkem rád zkusil.


reka
19. 08. 2021
Dát tip

Kdys četl Dunu? Já jsem ji četl asi ve třiceti (vlastně poslouchal jako audioknihu) a hodně jsem se musel nutit, abych to dotáhl do konce. Gibsona jsem bohužel nečetl, ale kdovíproč si myslím, že to je z téhle plejády autor, který by se mi taky líbil. Ale nevím, jestli by se sám řadil do klasické sci-fi, docela o tom pochybuju.

Já mám rád, když si autor vyhraje s textem na vícero rovinách, propojí se příběh s myšlenkou, s vybudovaným světem i tím, jakým stylem je ten příběh vyprávěný. A v tomhle u mě strašně vyčnívá ten Dick, který byl jinak taky šílený grafoman, ale ty texty strašně konzistentně budují určitou náladu (paranoia).


reka
19. 08. 2021
Dát tip

Tyjo, vidiš, já to mám přesně naopak. Myslím, že ve svém klasickém období sci-fi za moc nestálo, přijde mi takové mírně infantilní a je na něm bohužel vidět, že ten žánr v Americe roste z pulpu a známí autoři byli často grafomani. Z autorů, co jsem četl (teď narychlo mě napadají Herbert, Bradbury, Asimov, Dick) mě zaujal (zato ale hodně) jen ten poslední, ti další mi nepřišli, že by nějak moc uměli psát. Dick jediný z nich fakt uměl pracovat s jazykem a stylem a dokázal vystavět komplexní díla, ve kterých se práce s jazykem propojuje s příběhem i s jeho viděním světa. Podle mě je to vidět i na téhle bajce, co mi připadá jako taková dobrá ukázka téhle doby - není to špatné, ale je to v podstatě jen roztažený vtip, pointa ok ale táhne se to a Lem (tady) není nijak silný v jazyce, aby tu délku utáhl. A sci mi tehdejší věci taky často teda moc nepřijdou. Podle mě je dnešní sci-fi zajímavější. Cos vlastně z novější sci-fi (třeba po roce 90) četl? Protože v tom prologu si stěžuješ na filmy, ne na knihy.


Na sci-fi knížkách jsem vyrostla, Lem patřil k mým oblíbeným autorům, moc pěkné, děkuji! :-)


Aru
19. 08. 2021
Dát tip Gora

nebudeš tomu věřit, ale přestali mi od tebe chodit úplně avíza, takže buď je zlikvidoval ten stroj, nebo je Písmák zase rozbitý, např. Goře zase nechoděj moje avíza, takže koukám co jsi kde a kam napsal, je to jako z letadla přesednout na mulu


Kamamura
19. 08. 2021
Dát tip

Aru - chachá, já čekal, co napíšeš! Já na nymfy osobně celkem netrpím, ale bez svého sladkého nicnedělání bych asi vypustil duši. ;-)


Aru
19. 08. 2021
Dát tip Kamamura

hlavně že udělal nymfy, to mi stačí :D


Norsko 1
19. 08. 2021
Dát tip Kamamura

Ijon Tichý, svého času jsem o něm přemýšlel. Lena mám rád. Autorovo alter ego


dievča z lesa
18. 08. 2021
Dát tip Kamamura

neboskláňam sa pred citátom Stanislava Lema ... nádhera


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru