Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Beren, Lúthien a černá borovice

25. 08. 2021
7
6
304
Autor
Alcedothis

Na konci šedesátých let jsem nějaký čas strávil v anglickém městě Oxford, kde jsem na univerzitě v rámci stipendia studoval dějiny umění a urputně se snažil dokončit disertační práci zabývající se „zvrhlým“ uměním s pracovním názvem: „Zvrhlé umění očima Adolfa Hitlera“. Protože jsem každé odpoledne vyšetřil trochu času, chodil jsem rozjímat do botanické zahrady Oxfordské univerzity, jedné z nejstarších vědeckých zahrad na světě. A právě tady jsem si oblíbil krásný jehličnatý strom, černou borovici. Pravidelně jsem u ní potkával starého pána v manšestrových kalhotách a sportovním saku s bystrým pohledem a trochu odstávajícími ušima, který mi vyprávěl všelijaké příběhy. 
Občas jsem mu nerozuměl, protože anglicky umím spíše průměrně, a Beren, jak se mi představil, měl neznělý hluboký hlas a často si na konci věty vložil oblíbenou dýmku do úst a škrtl zápalkou. Přesto jsem něco pochytil. Například mluvil o stromech jako o vznešených živých bytostech. Jejich rozvětvené koruny mu připomínaly způsob, jakým se staví jazyky, a také pověsti a pohádky. Podle něj nejvznešenější výtvory lidského ducha. Také mi vždycky kladl na srdce, že je důležité, co uděláme s časem, který nám byl vyměřen. Jednou zničehonic zavzpomínal na to, jak nenáviděl ­Hitlera, který prý pokřivil vnímání severské mytologie. „Ten omezený barbar zkazil a zneužil severského ducha, kdysi tak ohromný přínos pro svět,“ prozradil mi jednou. 
Jelikož mám židovské předky, z nichž většina vyletěla komínem, a můj strýc byl v té době v Jeruzalémě rabínem, požádal jsem ho, ať myšlenku trochu rozvede. Muž se mi zahleděl zpříma do očí a začal mi vyprávět, o tom jak před druhou světovou válkou projevilo jedno německé nakladatelství zájem o práva na překlad jeho knihy do němčiny. „Ve svém dopise se mě zeptalo, jestli jsem Árijec. Byl jsem pobouřený…“. „A co jste jim odepsal?“ zeptal jsem se. „Odpověděl jsem, že ten termín nic neznamená. Pokud se však nakladatel ve skutečnosti ptá, zda mám židovskou krev, tak s politováním konstatuju, že tomu tak není.“
Když Berenovi v roce 1971 zemřela manželka ­Lúthien, jeho duše se po okraj naplnila smutkem, na čas se uzamkl a klíč zakopal u hrobu milované ženy. Na podzim roku 1973 se Beren za ní odebral do Země neumírajících. Když čísla tohoto roku otočíte, zjistíte, kdo byl spisovatel s pronikavým pohledem. „3 prsteny pro krále elfů pod nebem / 7 vládcům trpaslíků v síních z kamene / 9 mužům: každý je k smrti odsouzen / 1 pro Temného pána, jenž dlí na trůně v zemi Mordor, kde se snoubí šero se šerem.“ Tak už tušíte, kdo byl onen pán? Pokud jste ho nepoznali, máte štěstí. Můžete si přečíst jednu bezesporu z nejúspěšnějších knih 20. století, aniž víte, jak dopadne. Protože jak Beren tvrdil: „Jeden sen je silnější než tisíc skutečností.“


6 názorů

vesuvanka
25. 08. 2021
Dát tip blacksabbath

Moc pěkně napsané, zaujal mě nejen Beren, ale i černá borovice (Pinus nigra). Také bych uvítala trochu větší písmo. TIP


Alegna
25. 08. 2021
Dát tip

hm, je to hezky napsané, ráda jsem četla a poznala Berena i jeho smýšlení

Větší písmo by se mi lépe četlo :)


Aru
25. 08. 2021
Dát tip

Og æren til Theia, dronningen i sør, i antikkens Hellas og Gaia, som glemte føttene våre, selv om vi fortsatt går på den.

;)


Aru
25. 08. 2021
Dát tip

severskou mytologii mrví kde kdo, Marvel je třeba v tom excelentní, co neni v Eddě, (nebo v textech z té doby, mimo ty křesťanský bláboly), to pro mě není osobně severská mytologie :))

Ære til det gamle nord! :D

 


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru