Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 454 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Závazky
datum / id25.08.2021 / 523339Vytisknout |
autorP. r. no. 1
kategorieHaikuDalší dílo autora
zobrazeno152x
počet tipů0
v oblíbených0x
Závazky

auta

děti

a vůbec všechno ostatní.




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

11.09.2021 11:05:35dát kritice tipP. r. no. 1

Dobře Vy!

11.09.2021 09:47:20dát kritice tipMusaši

Jistě. Pro mne je vždycky svoboda až na prvním místě.

09.09.2021 12:26:46dát kritice tipP. r. no. 1

Miluj, a dělej, co chceš. Aurelius Augustin

09.09.2021 11:09:28dát kritice tipMusaši

Nemusíš. Já nikdy nikoho do ničeho nenutím. Dělej vždy jen to, co tě baví.

09.09.2021 11:01:48dát kritice tipP. r. no. 1

To vypadá jako slovo do pranice - že si je musím přečíst.

09.09.2021 10:59:12dát kritice tipMusaši

P.r.,

kdybys to někdy s haiku začal myslet opravdu vážně, pak ti sděluji, že jsem se včera k psaní haiku po delším čase vrátil. Zatím je shromažďuji v kritikách dole pod básníčkami Ti letití, Předehra a Allenův Kadiš. "Teorii" nechám rád slovutným odborníkům, jako jsou Kamamura a Aru, já jsem spíš přes praxi. Zájímá mě, jestli by ti moje haiku dokázala něco říct nebo ne.

06.09.2021 21:28:11dát kritice tipP. r. no. 1

Wow. 

06.09.2021 09:43:55dát kritice tipMusaši

To, co je zjevné, může ovšem znamenat něco, co zjevné není, co je ukryto pod povrchem všednosti. Proto není pravda, že japonská haiku neobsahují metafory. Asi tak každé třetí nebo čtvrté japonské haiku obsahuje metaforu, nebo je metaforou samo o sobě. 

31.08.2021 18:45:34dát kritice tipP. r. no. 1

To o těch věřících a centru kritického myšlení, proč mě to nepřekvapuje? 

31.08.2021 16:57:38dát kritice tipAru

Kamamuro, já ti to neberu, jen nevidím smysl života v tom si to tu odžít a skončit bez ničeho jako kompost. souhlasím, že to co věda si dokáže osahat z člověka, že to skončí beze zbytku. do Koukolíka jsem nepronikl, mě vědecký pojmy, bádání, atd. nic neříká :D

od mala jsem měl hnací sílu po otázkách kolem smrti, dost mě to trápilo ve škole, co je po životě, jak skončíme, atd.; se Stopařovým průvodcem po Galaxii mohu konstatovat: "že nic není takové, jak se jeví."

31.08.2021 16:49:301 tipů dát kritice tipharpazein

akorát bych to prohodil

děti

auta

.

.

.

31.08.2021 16:43:15dát kritice tipKamamura

Když už jsme doklopýtali k té neurochemii, kdo z vás jste něco četl od docenta Koukolíka? Je to neurobiolog, který začal exaktně měřit procesy odehrávající se v mozku při různých duševních činnostech, a publikuje zajímavé závěry. Třeba o tom, že věřícím se při diskuzích o víře vůbec neaktivuje centrum v mozku zodpovědné za kritické myšlení, zatímco ateistům ano. ;-)

Je to dnes skoro povinná četba, žena mi dala k vánocům tři knihy, ještě to nemám ani přečtené, jsem ostuda. 

31.08.2021 16:37:46dát kritice tipAru

ale ale Gaia opět na scéně? :))

kdysi mocná a uznávaná, dnes místo na drancování a experimenty... zajímalo by mě jak do toho všeho zapadají víly...

jsou ale děti, které mluví o minulém životě z tohoto světa, tak nevím, patrně je více světů, ale v naší úrovni hmoty vidíme, aspoň většinou pouze jeden, ostatně 20. století přineslo dramatický skok od přírody k brutalnímu technologickému světu, kde v dalším stupni emoce ztratí místo, zisk a pokrok se stanou definitivním měřítkem,... zajímavé, že když dojde na budoucnost, připadá mi pouze děsivá. do takového světa bych se vrátit nechtěl, možná nakonec začne počet lidí rapidně klesat? ostatně a to je zajímavé, čím víc se člověk obklopuje svým umělým světem, tím víc klesá plodnost, náhoda?

31.08.2021 16:00:541 tipů dát kritice tipP. r. no. 1

Souhlas, poslední výzkumy z oblasti neurochemie a srovnávací etnografie ukazují, že při smrti se aktivuje endogenní N,N-dimethyltryptamin a člověk se promění na šprčka - fraktálového skřítka - má-li štěstí - pod moudrou, matriarchální patronací Bohyně. Ekologie duší. Jihoameričtí indiáni o nich mluví jako o hekuli - malých lidech. Můžu se mýlit, ale pochybuji o tom. 

31.08.2021 14:45:14dát kritice tipAru

hmm, Kamamuro, proč bys mě měl rozčílit?

souhlasím s tím, že fyzická jednotka zvaná člověk smrtí končí, ostatně je to logické, tělo patří světu proměn a po jeho funkčním období je odevzdáno k recyklaci, ale duše je nehmotná, tudíž ji nelze zničit, vše má několik úrovní nahlížení, záleží v jakém patře se na to díváš, ostatně rozpory z nizších podlaží ve vyšších mizí, ale ve všech světech, kde se lze setkat s dualitou se nachází i více pohledů, geniálně to zobrazuje jin a jang ;))

doporučuju do bytu ty smějící se bůžky, jsou perfektní :D

31.08.2021 14:44:14dát kritice tipP. r. no. 1

Pane, nesouhlasím s Vaším názorem, ale až do smrti budu hájit Vaše právo ho říkat.

Voltaire

Abych to odlehčil, cimrmani mají skvělý vtip na vulgární materialismus - ale ten už asi všichni znáte.

31.08.2021 14:35:48dát kritice tipKamamura

Tady je asi ta chvíle, kdy Arua rozčílím, a on se mnou možná přestane kamarádit, ale co se dá dělat, člověk má být upřímný, a říkat "ano, ano, ne ne", jak radil Ježíšek - tedy nevykrucovat se a vyložit karty na stůl. 

Tak já jsem, kamarádi, vulgární materialista. Spolu s Buddhou Gautamou, který káral jednoho rybáře v Upanišadách za naivní víru, že se při reinkarnaci zachová osobnost reinkarnovaného, já věřím, že smrt je naprostý konec individuální existence, protože lidské vědomí je funkcí mozku, a lidské vnímání je dílem lidských smyslů, a lidská identita a osobnost je funkcí lidské paměti, a tedy opět mozku, biologického superpočítače složeného z neuronů, myelinových pochev, neurotransmiterů a nějakého toho biorosolu. A jak vám uhnije biorosol a přestane fungovat mozek, je s vámi veta, jako si už nikdy nezahrajete Dooma na roztřískaném počítači. 

31.08.2021 14:29:57dát kritice tipP. r. no. 1

OK

31.08.2021 14:25:09dát kritice tipAru

po smrti život nový,

to co vždy jsi znal,

jen na čas zapomněl

;)

31.08.2021 14:22:491 tipů dát kritice tipAru

Kamamuro, starý rozhodně nejsi, jen tělo které jsi si půjčil klame mysl, která vešla poznávat proměny tohoto světa, ostatně všude jen úpadek a mlha vládne, člověk už myslí nic nezvládne a tak věří v sílu strojů, když hroutí se při tom do pohodlí

31.08.2021 14:20:19dát kritice tipP. r. no. 1

A to by mě zajímalo - co je podle vás po smrti?

31.08.2021 13:51:021 tipů dát kritice tipKamamura

Když já nechci ty místní křesťany moc rozčílit, jednak je mi jich i trošičku líto, nebo ne, to bych se nad ně povyšoval a to já nechci - prostě je mi smutno z toho, že to po smrti možná (možná ano, co já vím) nebude takové, jak tak vášnivě věří. A za druhé mám dost respekt k těm jejich křížovým výpravám, a když se do toho dají, tak tě vymažou ze světa, než řekneš "Deus Vult!". No a já jsem už na nějaké válčení moc starý a tlustý, výpad už neudělám, sek mám pomalý, kryt ochablý, a bodnutí krátké - chci mít zkrátka klid, no. ;-)

31.08.2021 13:30:41dát kritice tipAru

Kamuro, co bys čekal, když tu může existovat něco jako "křesťanské haiku"

představuju si, že skutečné haiku je o koncetraci myšlenky, sedíc přitom kdesi na útesu při vodopádu s čajem na malém stolečku a teprv v absolutní koncetraci na dany okamžik je stvořeno to co je pak zváno haiku, není-li to tak? 

31.08.2021 13:22:311 tipů dát kritice tipKamamura

Každopádně smrt je v japonské kultuře obrovské tabu. Dokonce tak velké, že se v pokojích přeskakuje číslice čtyři (japonsky "shi"), protože zní stejně jako slovo pro smrt ("shin"). Velkým prohřeškem je nechat v restauraci jídelní hůlky zabodnuté do rýže, protože tak se aranžují při rituální oběti jídla předkům o svátku Bon. Rovněž tak je nehorázné obléci si tradiční oděv ("gi") s pravou klopou přes levou, protože tak se oblékají jen mrtví před vystavením při posledních obřadech. A nejstrašnější nadávka v japonštině nesouvisí s pohlavním stykem (jako to mají američané), ani se zvířecími předky (jako to mají arabové - "čubčí synu!"), ale nejstrašnější nadávka a kletba, kterou prakticky nejde omluvit a vrátit je "Shinde!" neboli "Chcípni!" - přát někomu smrt je skutečně na stupnici vulgarity - zdvořilosti v japonském pojetí absolutní extrém.

Proto by ty místní "haiku" a "senrjú" o dívání se z nemocnice na okna patologie, atd,  autentický japonský autor nikdy nemohl napsat. I Matsuo Basho, jeden z nejslavnějších autorů tradičních haiku vůbec, mluví ve své poslední, "předsmrtné" haiku o myšlenkách rozeběhlých po strništi - jako o symbolu blížící se smrti. Jediní, kdo psali o smrti otevřeně a často s výsměchem, byli zenoví mistři, kteří tvořili jakýsi kulturní underground a okázale pohrdali vším - konvencemi, slušností, strachem ze smrti, vypočítavostí, potřebou hromadit majetek, atd. Jeden z nich dokonce napsal haiku ve stylu (nevím teď přesné znění, ale dá se snadno vygůglit):

Pohřběte mě pod hodpodou,

když budu mít kliku, 

nebudou viné sudy těsnit.

Ale to je opravdu šokující, neomalená záležitost, kterou by konvenční literát jako Bašó asi nenapsal. Pokud tedy nejsi zenový mistr, o smrti bys haiku (ani jinou napodobeninu japonské poezie) psát neměl. To platí i na Musašiho "čechajku" výše - většina tzv. "haiku" zde na Písmáku skutečně nemá s duchem onoho žánru a se související estetikou opravdu pranic společného (je to jako slavit ramadán rožněním prasete, nebo zpívat dětem ukolébavku o hnijícím mase - prostě kulturní šok). 

31.08.2021 12:58:31dát kritice tipP. r. no. 1

Slyšel jsem, že Japonci nikdy nekonstatují, co je zjevné (dnes je hezké počasí).

31.08.2021 12:01:31dát kritice tipKamamura

Přátelé, žádný Japonec nemluví nikdy takhle vulgárně a přímo o smrti. V haiku, v běžném životě, nikdy. 

31.08.2021 11:59:28dát kritice tipP. r. no. 1

Smích.

31.08.2021 09:34:43dát kritice tipMusaši

Jistě - k čemu sáhodlouhé výklady? Stačí pár let zametání klášterního dvora, nošení dříví, vaření rýže a každodenní meditace před svítáním a pak - úder zenovou holí do vyholelé lebky.

30.08.2021 19:02:44dát kritice tipP. r. no. 1

Já si myslím, že jako úvod do poetiky orientální literatury je to dokonalé, k čemu sáhodlouhé výklady?  

30.08.2021 13:58:51dát kritice tipMusaši

P. r.,

pokud by ses chtěl o haiku zajímat hlouběji, pak věz, že haiku vzniklo jako osamostatnění prvních třech veršů nejrozšířenější japonské básně "tanka"(neboli vaka). Tato pětiveršová báseň má strukturu 5 - 7 - 5 - 7 - 7.(čísla označují počet slabik ve verši).  Klasické haiku musí mít počet slabik 5 - 7 - 5, u senrjú( haiku s humorným či ironickým zabarvením) je počet stejný.

Dnes jsem byl na PCR testu a reálný prožitek mi umožnil napsat v hlavě toto senrjú:

 

PCR testy -

Fronta se táhne kolem

patologie

 

Původní nápad je ovšem od Janiny 6 a já jsem ten její nápad pouze upravil podle reálné situace. Myslím, že tento příklad by ti mohl pomoci pochopit, co je to senrjú, respektive haiku. Jinak by to chělo sáhodlouhé výklady. Já jsem ale zenbuddhista. Věřím na satori - bleskové osvícení.

27.08.2021 11:42:45dát kritice tipP. r. no. 1

Musaši,

díky za zdrcující kritiku, ta včerejší mne pobavila (nic osobního). Fajn, haiku asi nebude má silná parketa. Myslel jsem, že haiku dělá tříveršová forma a pointa na závěr. Evidentně jsem se mýlil. Perlička: onehdy jsem se domníval, že haiku dělá čtyřveršová forma a byl jsem ochoten se za to do krve hádat. Mýlit se je lidské.

27.08.2021 11:12:22dát kritice tipMusaši

P. r.,

proč ses upnul na kategorii haiku?  Vyhledej si tady na Písmáku haikaře jako Můra73, snake_01 nebo per_zay a pokus se pochopit intuitivně podstatu haiku, respektive též senrjú. Netuším, co by mohly mít tyto tvé pokusy se skutečnými haiku společného. 



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2021, provozuje Dobrý spolek, pravidla Školy v přírodě Letní dětský tábor