IV.

U nás na škole se pořád něco dělo. Bylo jedno, jestli je středa, pátek nebo neděle, kalbičky byly na denním pořádku. Kousek od školy byla taková fajnová hospůdka – u Vokounů. Dámy a pánové, na tuhle putyku budu vzpomínat navždy. Už v kvartě mi tam nalévali pivko, jako by se vůbec nic nestalo. To byly časy. Poctivý Braník za 21 korun, studený tak, že mě z toho vždycky bolely zuby. Vzpomínám si na tu parodii Studia fotbal se Suchánkem, Genzerem a Sokolem: „My, když jsme byli malý, tak jsme hodili tašku doma do rohu a běželi jsme do první hospody.“ Souhlasím, jenom jsme si ty tašky brali s sebou.

Ta putyka byla klasická 4. cenová před zavedením protikuřáckého zákona. Prakticky denně jsem přicházel domů načichlý jako jedna velká cigareta, nechápu, že na to máma přišla asi až po roce mých pravidelných návštěv.