Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

V.

26. 08. 2021
0
0
123
Autor
svoby.tom

V kvintě, po první velké zkoušce – tzv. malé maturitě, pravidelně přichází do tříd noví studenti. U nás tomu bylo stejně. Já jsem samozřejmě ve třídě měl svoje dobré kamarády, ale do kvinty – k mému překvapení a úžasu – k nám přišel můj kamarád Tonda, kterého už jsem znal, byl jsem fakt rád, že k nám přišel.

 

V kvartě už jsem měl první zkušenosti s kouřením, vždycky jsem měl sklony k rebelii. Ale teda, musím se přiznat, že na začátku mi to přišlo špatné a pravidelně, bylo to vždycky tak v půlce krabičky, mě posedla morálka a krabičku jsem vyhazoval.

 

Ale jakmile se stal Tonda mým spolužákem, tak jsem začal chodit po každé hodině na cigaretu. On kouřil snad od dvanácti.

 

Vzpomínám si, že když jsme byli na imatrikulačním plese v kvintě, tak jsme šli za jeho tátou. Moje máma i její přítel kouří hodně do dneška, ale Tondův táta, to byl zabiják. Byli jsme tam asi 5 minut a on vytáhnul dvě. V opilecké agonii jsem ho obdivoval – říkal jsem si:

„Tak to je fakt hustý, máš tátu ballera.“

 

Ale zpátky k začátkům střední školy. Společně s Tondou k nám přišla ještě jedna slečna – jmenovala se Adriana. Vzpomínám si, když jsme šli poprvé do školy, jak tam stála. Ta byla tak pěkná! Zpětně si říkám, že byla fakt škoda, že jsem tou dobou měl oči jenom pro Verču. Ach jo.

 

Úplně první den, nechápu, jak to bylo možné, byla odpoledka. Výtvarka. Tu nás „učila“ taková barokní paní, která ale pravidelně v kabinetu nasávala.

Po šesté hodině byla jedna volná, tak jsem navrhnul Tondovi a Adrianě:

„Hele, pojďme si dát pivko tady kousek!“

Adriana na to:

 „No, tak dobře, ale fakt jen jedno pivo, musíme pak na tu odpoledku, Jáchyme!“

„Jasně, jasně.“, odvětil jsem a už jsem přemýšlel o tom, jak do ní budu lít zelenou.

 

Uběhla půlhodinka, s Tondou už jsme dopíjeli druhý kousek a najednou Tonda: „Tak dáme panáka, ne?“

Adriana: „To přece nejde, za dvacet minut musíme být na tý odpoledce.“

„Tak na to serem, ne?“, navrhnul jsem.

„Ne, to nemůžeme!“, odpověděla vystrašeně Adriana.

Moc dobře nás slyšel Petr – to byl místní barman a aniž bychom dali jediný pokyn, nesl tři panáky zelené.

 

„Jdeme na tu výtvarku teda?“, prohlásila už dost přiopilá Adriana.

„Tak jo!“, odpověděl jsem sebevědomě, a tak jsme vyrazili.

Já už měl taky docela upito, ale věděl jsem, že učitelka bude mít upito ještě víc. Potřebovali jsme ale nestřeženě přiběhnout mezi ty dvě odpolední hodiny, do přestávky, protože ona věděla prd, co se děje a vždycky na přestávku chodila pryč.

 

Měli jsme zpoždění asi 5 minut a ona už byla ve třídě.

„Tak jdem ještě trochu popít ven, ne?“, zeptal se Tonda.

„Jo, jinak bych to ani neviděl.“, souhlasil jsem.

„Ty jo, jsem první den ve škole a hned musím řešit takový průšvihy, díky moc, kluci.“, řekla přiopilá Adriana, ale podle mě moc dobře věděla, že jít tam v tuhle chvíli je naprostá kravina.

 

Sešli jsme teda dolů a šli do parku. S Tondou jsme koupili lahvinku zelené, všimli jsme si oba, jak jí chutnalo. Taky, když jsme si sedli na lavičku, už moc neřešila to, že jsme zatáhli hned první den, ale řešila jenom to, jak je ta zelená dobrá.

 

Dneska už bych se choval úplně jinak, jakmile by otevřela tu zelenou a začala jí pít, tak bych jí začal svádět. Ale tehdy jsem byl jednak zamilovaný do Veroniky a jednak jsem absolutně nevěřil tomu, že by si taková holka se mnou začala. Já byl tak příšerný puberťák!

 

Doufal jsem, že aspoň Tonda by to na ní mohl zkusit, ale letmo si pamatuji, že jemu se moc nelíbilo, že je taková rajda. On na to vlastně nadával úplně pořád. Já teda taky, byl jsem plný ideálů o tom, jak by se lidé měli chovat, dodržovat určitou úroveň. Hledal jsem tu nejlepší holku, ale byl jsem zamilovaný do největší rajdy široko daleko. Adriana byla taky šikovná, ale na Verču neměla ani náhodou.

 

Chtěl bych říct, že jsem se poučil. Nevím. Jediné, v čem mě to změnilo je to, že teď jsem naprosto smířený s tím, že jsou všechny holky rajdy a je zapotřebí s tím tak nakládat.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru