VII.

Já jsem hodně komunikativní a extrovertní člověk. Nebojím se přijít mezi úplně cizí lidi a udělat tam bordel. V době gymplu jsem byl snad ve čtyřech partách. Ale jedna byla speciální. Kluci z ročníku nad námi měli takovou partičku, hráli si na inženýry a každá sešlost v hospodě byla nazývána schůzí. V téhle partě byl i Dan, můj nejlepší kamarád.

S Danem jsme se seznámili hrozně divně. Mám kamaráda – jmenuje se Pavel, s tím se znám od druhé třídy, chodili jsme snad každý den na fotbal. No a když bylo ošklivě, tak k němu na počítač hrát.

Jednou jsme šli s Pavlem na Viktorku Žižkov (mám jí rád, žil jsem tam celý život, ale duší – jedině Bohemka!) a on mi říkal, že s sebou vezme kamaráda od nás ze školy. To bylo úplně na začátku gymplu. Ale s Danem jsme při tom zápase byli za jedno snad ve všem. No a pak začalo naše přátelství, které trvá až do dneška.