Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Sen

26. 08. 2021
0
4
211
Autor
kedzord

SEN

Dnes jsem si zašla na rychlý oběd. Miluju kavárny s jejich vůní kávy, čas, který se zastaví ve chvíli, kdy vejdete.  Miluju kavárny, které přinášejí do mého života vzrušení, nové lidí, nové zážitky, nové chutě, nová poznání,..

Mám ráda svůj život, svého muže, děti, práci, rodiče, psa, dům, ve kterém jsem prožila celý svůj život. Znám každý jeho kout, zvuk, vůni. V létě si užívám zahrady, obdivuji kytky i plevel, který roste všude kolem. Když zavřu oči, vidím v každém koutě obraz. Mého muže, jak seká zahradu, dcerku čtoucí knížku na lehátku, syna, který se mračí, abych ho nerušila u počítače. Hraje zrovna životně důležitý zápas. Psa, který se honí za motýlem, a když mě vidí, žene se ke mně a prosí, pojď už mi konečně házet talíř.

Jen občas toužím po změně. Nechci žít jiný život, jen se čím dál častěji objevuje malá touha, které nerozumím. Nevím, co chci zažít, možná toužím, po něčem, co sama neumím pojmenovat, možná můj život plyne, až příliš dokonale.

Dnes jsem si dala na oběd od všeho trošku, míchaná vejce se slaninou, lívanečky s malinonovo smetanovým přelivem, libové párečky, jemný salát. Přemýšlela jsem, jakou kávu si ještě objednám, jestli zvolím filtr nebo letní ovocné espresso novinku, když si vedle ke stolečku sedly dvě ženy. Myslela jsem, že se jedná o pracovní schůzku, protože jedna z nich si právě otevírala malý notebook. Nenápadně jsem si je prohlížela. Zaujalo mě, že vypadaly šťastně, plné nadšení, doslova zářily. Notebook zůstal otevřený a já slyšela kousek z rozhovoru. „ Musím ti vyprávět můj dnešní sen, tomu neuvěříš. Dostala jsem se na místo, které mě okouzlilo….“ Nemohla jsem přestat poslouchat, i když vím, že poslouchat cizí hovory je nejspíš neslušné. To je přesně ono. Každý večer si mohu lehnout, přitulit se k manželovi a nechat se pomalu unášet ve svých peřinách k dobrodružství, ve snech objevovat nové světy. „Tentokrát jsem se ocitla vysoko v horách. Všude jen pustina a hory, samé hory. Měla jsem pocit, že natáhnu ruku a dotknu se nebe….“

Moje vzrušení narůstalo, kam bych se mohla podívat, s kým se asi setkat. Možná, že prožiju nebezpečná dobrodružství. Třeba mě čeká romantika. Ve snu je přece všechno dovoleno. Můžu prožít, cokoliv budu chtít a přitom nevytáhnu paty z domu. Nechtělo se mi čekat, až bude večer, zavřela jsem oči a zasnila jsem se…

 „Miláčku, …“ Můj manžel mi položil zlehka ruku na rameno. „Zaplatil jsem, můžeme jít, nebo najdeme ještě nějakou jinou kavárnu?

 


4 názory

K3
27. 08. 2021
Dát tip kedzord

Na takové krátké ploše je příliš popisů, co máš ráda, co vidíš, co všechno sis dala k obědu. Z toho mála to zabírá moc. Naopak se mi líbí dva řádky o touze, to je npsané stručně a jasně a vystihujeto něco, po čem možná toužíme všichni. Zkus popsat nějakou příhodu, zážitek nebo přímo sen...


Ptakopysk
27. 08. 2021
Dát tip

a mě se to líbí


Gora
27. 08. 2021
Dát tip

V miniatuře je vyobrazen "všední život" /v podstatě bez problémů, zdůrazněna je hezká stránka, i ten plevel je zde obdivován/ výrazy jako - miluji to a ono... a zmíněna je touha - po změně, dobrodružství a nevím, čem ještě... ostatně to neví přesně ani hlavní postava. Způsob, kterým vše popisuješ, je /tedy podle mě/ příliš povrchní, líbivý - čtenář se nedozví nic skutečně zajímavého krom toho, jak jsou všichni v článku šťastní... možná, že v časopise pro ženy by taková miniatura prozaická uspěla. Letní romantika.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru