Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 454 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Můj první školní den
datum / id30.08.2021 / 523500Vytisknout |
autorlapezka
kategoriePovídkyDalší dílo autora
témaDětské
zobrazeno65x
počet tipů1
v oblíbených0x
Můj první školní den

Můj první školní den

 

„Tak už je po pouti,“ vzdychne maminka. Vyrostl z tebe velký chlapec, za pár dní půjdeš do první třídy.“

„Néééé, ještě né, já chci do školky. Daníček se taky vrátil ze školy, zase k nám do školky,“ říkám vzdorovitě.

„Bude se ti tam líbit. Budeš mít spoustu nových kamarádů, budete se učit psát, číst, počítat, malovat a zpívat. Cvičit jako ve školce a ve školní jídelně moc dobře vaří.“

Malování a zpívání mám rád, ale děsím se počtů. Ale… zas když budu umět počítat, můžu si jít na náměstí koupit zmrzlinu u hodné paní Calistové. Ta vyrábí tu nejlepší na světě. Jenže, si jí vždycky musím zasloužit. Jednou když mi tam maminka kupovala jahodovou, potkali  jsme tam slavnou paní spisovatelku. Pochutnávala si na zmrzlině  a mile se na mě usmála. Já jí nikdy neviděl, ale maminka prý doma má spoustu jejich knížek. Tak ta škola, asi bude nutná. Abych si mohl aspoň sám přečíst pohádku a pak třeba i tu slavnou paní.

Nastává první školní den. Maminka mě pečlivě češe, abych neměl vrabčí hnízdo a  obléká do bílé košile. Táta mi dává školní červenou tašku po sestře. Trochu se stydím jít s holčičí taškou. 

Před školou čekají deváťáci. Každému prvňáčkovi věnují    karafiát. Berou ho za ruku a odvádí po schodech až do velké žluté třídy. Mě odvádí má sousedka „princezna“. Jsem blažený a červený až za ušima, když mě vezme za ruku. Má nádherné dlouhé hnědé kudrnaté vlasy a bílou čelenku, tu samou měla večer v sobotu na pouti, když vystupovala tátova oblíbená kapela One a Half.

A teď mi to došlo. Chci jí ohromit  až vyrostu. Taky chci zářit na podiu. Vybavuji si ten koncert docela přesně. Byl jsem výjimečně venku až do tmy. Stál jsem s tátou na náměstí a koukal na ty muzikanty s otevřenou pusou. Nikdy jsem na žádném koncertě nebyl. Hrozně mě fascinovaly ty světla, jako kdyby ti kluci přistáli z nějaké vesmírné lodi a ten jeden kytarista hrál na kytaru tak lehce, že to vypadalo  jako kdyby jeho nástroj byl kouzelný. Vedle nás tančily holky a pak ječely a křičely. V první chvíli jsem se lekl, ale táta mi říkal, že to obdivujou ty kluky. Já chci být taky kytarista! V tom jsem mé „princezně“ Lence, stisknul více ruku a ona se na mě udiveně podívala.  To se ještě bude divit. Když se budu  učit, dostanu k narozeninám kytaru a začnu chodit do hudebního kroužku. Tak! A můj první školní den může začít…

 

 

 




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

28.09.2021 12:43:10dát kritice tiplapezka

Děkuji 

27.09.2021 11:56:14dát kritice tipblacksabbath

Jjjj....pěkné to máš.....početla jsem si

03.09.2021 08:10:45dát kritice tipKamamura

Pamatuji se na svůj první školní den v první třídě celkem živě. Všechno bylo nové, všechno dráždilo mou zvědavost - lavice, ostatní děti, tabule, okna, chodby, třídy v řadě za sebou, připomínající mnišské nebo vězeňské cely (tahle asociace mi pochopitelně přišla až retrospektivně, jako dítě jsem vnímal vše jednoduše a bezprostředně). Hned za mnou byl chlapeček jménem Pavel Škola (nomen est omen!), který neustále přesedával z jedné židle na druhou, a usedavě plakal a plakal.

Proč tolik pláče, říkal jsem si? Po chvíli přišla paní učitelka, a někam ho odvedla, a už jsem ho nikdy nespatřil. Teprve po mnoha a mnoha letech mi došlo, že byl možná o hodně, o hodně chytřejší než my všichni ostatní, a okamžitě po příchodu do třídy věděl, kolik uhodilo, a proto tolik plakal. Já na něj nicméně nezapomenu nikdy. 

03.09.2021 08:01:28dát kritice tipMajaks

Mne se libila ta s tim vlekarem, tohle mi moc dobry nepripada.



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2021, provozuje Dobrý spolek, pravidla Školy v přírodě Letní dětský tábor