Lolita

Předtím, než usnu dnes večer

a oči své v temnotě utopím,

v záři paprsků Luny zřím obraz

tvé tváře do úsměvu zahalené

tak magickým kouzlem, co zraky

mé ponoří do snů tajuplných,

magicky čarokrásných a vzácných,

v myšlenkách pohladím tu tvář,

i v červáncích plachostí obarvenou

ji bez meškání a vřele políbím,

ty v pelíšku svém, v ten samý čas,

snad zachvěješ se žárem blahodárným,

to když po paměti na svých bedrech

ucítíš hřejivou náruč paží mých,

pro tebe rozpažených má malá Lo,

hříchu můj tak vroucně milovaný.

Věnováno Vladimíru Nabokovovi a Lolitě

23.6.2018