Kalvárie včera, dnes i zítra

Kdosi v nitru mém

srdce a duši separoval,

šílenství svévolně

myslí mou proplouvá

s hrubostí a bezprizorně,

proud kalné krve

požírá poslední kusy

nemrtvého Slunce,

v částečkách třpytu

škvaří se dobrovolně

snad už jen domnělá

touha po volnosti a svobodě,

žene mne setrvačností kupředu

skrz steny, které pláčem vzlykají,

k hovnu nám zcela je

rozum a taky cit,

když po vzoru obětiny

dereme se stádem vpřed

nehledě na drahocennou

výjimečnost jedince,

jedinečnost osobnosti i charisma,

to veliké přítěží je pro dav,

co semele vše strojovitě

a bez náznaku lítosti

zhodnotí tě, ne po zásluze,

nýbrž podle znaků povrchních,

máš-li třeba kroužek v nose,

pak vyvrhel z tebe musí být

a není-li tomu tak,

je třeba ho z tebe udělat.

20.5.2018