Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 454 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Caesar, římské impérium - žákovské výroky
datum / id11.09.2021 / 523837Vytisknout |
autorZeanddrich E.
kategorieCitátyDalší dílo autora
zobrazeno121x
počet tipů9
v oblíbených1x
Prolog

 


Jedna ilustrace k této kapitole je zde :


www.totem.cz/enda1.php?a=354277


(nejméně jednu rozpracovanou další potom nemohu teď najít :) )


 


Úryvek z diskuze na jiném serveru.










Čtenář - 27.8. >

To jsou hlavně žákovské citáty někdy ze 60. let 20. století. Dneska děti dělají ve školách jen bordel, protože jsou nezvládnuté z rodin a učitelé nemají žádné kompetence ke zvládání těch zvířátek. Pomohl by hlídač s obuškem v každé třídě při výuce a povolením ten obušek používat.
Aby např. měli žáci vůbec nějaké znalosti z hodin dějepisu, aby vůbec mohli perlit.
Ta věta, co stojí v tomto obraze, je z dětských úst absolutně nevěrohodná.

Autentická perlička od žáka 9. třídy zní asi takto:
Co se stalo v r. 1938? Asi umřel ten Hitler né?

Haranti pak ani nechápou naše vlastní dějiny a nechají si nakukat, že jsou méněcenní čecháčkové slovanský, co se mají co snažit, aby dohnali božský germány, židy a anglosasíky.
Místo toho, aby si byli vědomí, že tahle arogantní vyvolená societa nás zradí znovu a znovu, při první příležitosti.


 
 
<reagovat 






  Čtenář - 27.8. > čtenář> Přésňé. To by se za julových mladých let stát nemohlo. Ani na planetě, kde vládne Jíťa s Ankarem Šankarem. Tak tak, dneska je ..VŠECHNO ŠPATNĚ. Tak.
 
 
<reagovat 



 

Zeanddrich E. (Stálý) - 27.8. > čtenář> 

Tak takové výroky (již v prvém plánu plné chyb) samozřejmě také mám, a ze ZDŠ by to mohla být možná i většina ze všech. Takové ovšem do svých výběrů (až na nějakou tu nepatrnou, snad oživující výjimku) neberu -ty někomu přenechávám do výběrů dalších (lidé, kteří někdy dělají nějaké ty předvýběry, mi je už, většinou, také neposílají).
(...).

Co se původu jednotlivých výroků ve výběrech týče, bylo by možná zajímavé udělat si statistiku -celkově nejvíce mám asi prací žáků z 6.až 8.tříd, ale ..nakonec nejvíce čerpám z prací SŠ studentů. (...).

Jinak je patrné -a to zejména u mladších žáků- že někdy asi téměř doslovně citují své učitele, protože téměř identické výroky se objevují v pracích na jedno téma u žáků ze stejné školy (a to i třeba po ..mnoho let po sobě),..., ale u prací z jiné školy jsou zase ..úplně jiné (a to se mi možná líbí nejvíc- když do suché,
vědecky strohé" sentence žák vsune nějakou oživující vložku, více či méně osvětlující jeho názor na věc (potom se mi ovšem i dosti líbí ,pokud ..žák shrne poměrně komplikovanou záležitost do suchého",..., výstižného a nedlouhého nějakého větného útvaru (jen výjimečně sice přebíráme více, než jedno souvětí ,ale někdy by to i stálo za to, si myslím) ((...)) ) ).


((...)).


 


 









Čtenář - 27.8. > čtenář> Tak vaše NWO vlivy způsobily děsivý propad vzdělanosti. Vzdělání šlo prudce dolů, jenom se o tom nemluví. Na výuční obory chodí jen totálka vykořeněnci a blbové, co by dřív šli od 15ti rovnou do fabriky, nebo k lopatě. Na střední chodí dřívější učni, na VŠ dřívější středoškoláci. A všechny stupně vzdělání jsou degradovány o jeden level dolů.
Výjimku snad a doufám tvoří technické obory, nerada bych jela po mostě, který udělal projektant, co nechápe základní fyziku a neumí počítat.

Některé děti v sedmé třídě umí sotva číst a psát. Nemá smysl, aby se učily chemii, nebo fyziku.
Mnohým dětem by při současném stavu rodin stačila 1. - 5. třída a na druhý stupeň už by měly být rozdílové zkoušky, aby se tam zbytečně nerozcapovaly děti z rovrácených rodin a děti vyloženě blbé.
Jestli je zájem je do 15ti let držet ve vzdělání, můžou 4 roky chodit do družiny a opakovat si vyjmenovaná slova a malou násobilku.
A pak jít k pásu.


 
 
<reagovat 



  Čtenář - 27.8. > Zeanddrich E.> 

Že jsou to perličky často ze středoškolského prostředí, to pak hodně osvětluje. Mělo by se to pak asi spíše jmenovat "studentské citáty" a "zábavné učitelské interpretace dějin".
Uvidíte, jak se to bude prodávat - asi to bude mít grafickou úpravu, aby se to dalo číst. Stejně si myslím, že na tom příliš nezbohatnete.
I když jako sběratelská sada vlastnoručně ilustrovaná to může být fajn.
Když už jste si s tím dal tu práci.
Caesar, římské impérium - žákovské výroky

 

(( ...)).
..
..Vzhledem k tomu, že Římané si udrželi nadvládu nad některými provinciemi po mnoho set let, a to při jen nepatrné vojenské přítomnosti, vzhledem k počtu domorodého obyvatelstva, nemůžeme se zbavit dojmu, že se i porobenému obyvatelstvu v Římské říši nežilo zrovna špatně (nespokojené výjimky jim tam potvrzovaly pravidlo , např. Izraelci, Gótové, a asijské kočovné národy ).

 

Způsob, jak po mnoho set let jednat s domorodým obyvatelstvem na dobytém území, mohl sloužit za vzor hloupějším dobyvatelům v pozdější historii, kdyby měli větší možnost nebo snahu se o tom něco dozvědět - např. v průběhu středověku, nebo za druhé světové války, apod..

 

Divoké kočovné asijské národy, spolu s velehorami, zajistily, že se Čínská a Římská říše nestaly sousedy úplně na dotyk, nebo na dohled.

 

Naše euro- americká civilizace by se od vývoje a společenského života v Římské říši mohla velice hodně poučit, kdyby si, místo taktiky pokus-omyl, ušetřila čas si o tom něco hloubkově nastudovat.

 

To, že naši politici nemají dnes moc zájem nebo čas poučit se od společnosti Římské říše, která se nám v mnohém velice nápadně podobala, nás může donutit poctivě zopakovat jejich chyby, což se dnes už dostalo do fáze podobnosti před jejím kolapsem ve čtvrtém a pátém století našeho letopočtu.

 

Nechuť poučit se z chyb Římské říše souvisí s tím, že kdo si pyšně nechce uvědomit staré chyby, musí si je znovu zopakovat.

 

Kolaps naší civilizace dnes hrozí i proto, že mnozí lidé ignorují fakt, že historie je nejdůležitější vědou už proto, že se tam vejde prakticky všechno.

 

Dnes nám hrozí dost hrozivý kolaps naší západoevropské a euroatlantické civilizace proto, že si mnozí lidé nečtou každý den v posteli před usnutím o Římské říši.

 

 

....

..

..

Caesar dělal věci tak dlouho a vytrvale, dokud se mu nepovedly, a tím neustále překvapoval své nepřátele, i když už ho dobře znali.

..

Caesar v římské občanské válce musel daleko více napínat své

 schopnosti než ve válce Galské, protože jeho nepřátelé se chovali podobně rozumně jako on.

 

Caesarovi k úspěchu v občanské válce

 přispěly  jedinečné zkušenosti z galské války.

 

O Caesarově úspěchu v občanské válce rozhodovaly některé

 drobnosti, které udělal navíc oproti svým soupeřům.

 

 

..

..

V římské občanské válce se města, které bojující vojevůdci navštívili se svým vojskem, stávala většinou na určitou dobu bez boje jejich spojenci. To se nám může zdát velice povědomé i pro naši dobu.

 

Caesar, když chtěl odněkud odtáhnout se svým vojskem ještě před bitvou, ho nechal nejdříve několik dnů po sobě bojově seřadit před táborem nepřátel, aby jim tak dal důrazně najevo, že neutíká. Podle toho vidíme, že se Caesar nadprůměrně vyznal i v účinku symbolických gest.

 

 

..

..

 

Caesar měl dlouhodobé úspěchy ve válce i proto, že dodržoval

 své dané slovo, i když nemusel, nebo i když ho to zdržovalo.

 

Caesar soudil prohřešky svých vojáků 

spravedlivě, a tak se mu vojsko odměňovalo jeho oblibou.

 

Velitelé galských kmenů nebo vojsk, kteří se k Caesarovi nechovali poctivě, k němu raději přestali preventivně chodit, protože on to osobně hned rozpoznal.

 

Caesar se chtěl stát vládcem císařem po období římské republiky s určitou demokracií, protože k tomu přechodu vývojově nazrál čas (...)Podle jeho jména se potom ta funkce jmenuje dodnes, a tento typ státu se podle něho jmenuje císařství.

 

 

 

 

..

..

 

Caesar se ,podobně jako např. Napoleon, stal císařem po 

období zastupitelské demokracie, protože to je další stupeň ve vývoji.

 

Období císařství logicky postupně nastupuje v mnoha zemích i v naší euroatlantické civilizaci, ale raději se jim dneska neříká císařství.

 

Císařství nastupuje poté, co se oslabí nebo vyčerpá zastupitelská demokracie -tomu, v rámci svých možností, docela rozumně čelili ve starověkém Řecku hned několika způsoby, např.tím, že si raději sami zvolili co nejrozumnějšího diktátora.

 

V některých státech starověkého Řecka si lidé pro některá těžká období volili dočasné diktátory podle jejich schopností, a tím se snažili eliminovat nevýhodu demokracie, hlavně její pomalejší reakce.

 

V době válek o přežití státu, nebo národa se někteří Řekové dobrovolně dočasně vzdali demokracie, ale s tím rizikem, že se vybranému diktátorovi jeho funkce zalíbí i na další dobu.

 

V mnoha národech si jejich představitelé zvolili své osvícené a moudré vládce podle nejpřísnějších měřítek, ale pokud potom ta funkce přecházela i na jeho potomky, nestačili se někdy divit, jak daleko spadlo jablko ze stromu hned ve druhé generaci. .

 

.

 

.

 

Caesar doplul s vojskem i do Anglie, ale neměl na

ně dost času, a tak je tam nechal na pokoji.

 

Caesar se se svým loďstvem dvakrát ukázal i na anglickém pobřeží, ale měl jiné důležité body ve svém diáři.

 

Caesar podle mnoha svých počinů naznačil, že moc dobře znal sílu symbolu.

 

Caesar ve svých Zápiscích z války galské o sobě psal jako o

 cizím člověku, a tím zvyšoval jejich čtivost v římských domácnostech.

 

Caesar se v bitvách snažil osobně dostavit na všechna rozhodující místa osobně, a tím podstatně zvyšoval 

bojeschopnost svého vojska. Poznali ho z dálky i beze slov podle dobře viditelného purpurového pláště.

 

Vojáci římských legií Caesarovi nadprůměrně věřili, protože, mimo jiné, poznali, že

 většinou nedělá nesmyslné chyby, které by je zbytečně stály jejich životy.

 

Caesar nám dodnes ukazuje, že nejvýznamnější vojevůdci vždy museli také být velice dobří v lidských kvalitách, v psychologii, v nadprůměrně dlouhé výdrži, v managementu, v logistice, ve výběru svých porádců, a v tom, že dovedli lidem kolem sebe lákavě a uvěřitelně předestřít, o co se vlastně bojuje.

 

Caesar byl u vojska daleko více oblíben než někteří

senátoři, který se učili válčit za pochodu za cenu mnoha jejich obětí.

 

Caesar měl v občanské válce problémy nesrovnatelně většího druhu než ve válce galské, a tomu se odborně říká, že rosteme spolu s našimi úkoly.

 

Caesar v galské válce využíval toho, že mnohé 

galské obyvatelstvo nemělo rádo své (galské) sousedy.

 

 

 

 

Caesar si později asi neuvědomoval některé výhody demokracie, a tak si postupně bral čím dál víc pravomocí jen pro sebe. .

 

Caesar nebyl pochopen, když chtěl korigovat tok řeky Tibery apod., ..., protože 

to se už dotýkalo osobně každého obyvatele města Řím.

 

Caesar nechal v r. 55 před Kristem  během pár dnů postavit v prudkém toku Rýna most ze dřeva, a udělal tím

na budoucí Němce veliký dojem.

 

Když Caesar v roce 55 před naším letopočtem postavil most přes Rýn, začalo se

germánské jezdectvo v Galii cítit méně sebejistě než předtím.

 

 

 

..

..

Caesar postavil most přes Rýn během velice krátké doby, a 

tak uvedl náhle  germánské obyvatelstvo za Rýnem do nového dějství v jejich historii, které zatím neočekávali.

 

Když Caesar velice rychle postavil most přes širokou a dravou řeku Rýn,  germánské obyvatelstvo

se od řeky raději  na pár dnů odstěhovalo.

 

Když Caesar  nechal postavit za pár dnů   most přes Rýn, mnozí

Gótové tušili, že od Římanů se dají čekat problémy.

 

Caesar se vyznačoval tím, že nadprůměrně dělal veškeré své záměry tak vytrvale, až se mu povedly, 

a tím neustále překvapoval své nepřátele, i když ho už  dobře znali; .. .

(( ...)).

 

 

 

Caesar dovedl pokořit s pár desítkami tisíc vojáků mnohamilionovou Gálii i díky tomu, že obratně využíval taktiku Rozděl a panuj, a ne jako jeho předchůdci, druzí vojevůdci zde hloupou taktiku Každý, kdo je Gal, je můj nepřítel.. (...).Dal si tu námahu s jednotlivými galskými národy opakovaně mluvit a jednat, a uzavírat spojenectví proti jejich nedůtklivým sousedům, apod..

 

Caesar dovedl ve všech svých válkách snoubit římskou vojenskou moc se svou mnohasměrnou nadprůměrnou inteligencí, a dalšími lidskými schopnostmi.

 

Caesar s několika málo legiemi  dovedl relativně rychle ovládnout obrovskou Gálii s mnohasettísihlavými galskými armádami i díky svému talentu vybírat si manažersky co nejlepší náplň svého dne, a dělat věci v předstihu před svou konkurencí či nepřáteli.

 

 

 

 

 

..

..

Caesar se netajil svou oblibou ženského pohlaví, a tím si jen

znovu získával další sympatie u svých řadových vojáků.

 

(( ...)).

 

Julius Caesar se pro mnoho generací stal velitelským i politickým vzorem natolik, že si vypůjčili jeho jméno pro název císařské funkce podobně, jako později jméno franckého vládce Karla Velikého pro funkci král.

 

Caesar šel v den své vraždy do senátu i přesto, že se ho všemožně od toho snažila odradit jeho manželka, a z toho se můžeme poučit v tom, že máme poslouchat rady žen v našem okolí, protože oproti mužům dokážou daleko více využívat svou levou polovinu mozku.

 

 

..

..

Caesar opakovaně vzbuzoval údiv svých nepřátel i římských obyvatel tím, že z objektivně bezvýchodné situace vždy nakonec vyšel se svým vojskem jako vítěz. Tomu mnoho lidí v jeho době začalo přisuzovat božskou symboliku.

 

 

 

Caesar dosahoval svých úspěchů v boji i proto, že

při něm využíval běžná pravidla pro život.

 

 

Caesar, podobně jako třeba Napoleon Bonaparte, měli velikou důvěru svých vojáků, protože se se sami vypracovali do svých velitelských pozic, na rozdíl třeba od senátorských, nebo šlechtických velitelů, kteří se mnohdy draze učili bojovat teprve za pochodu.

..

..

Caesar si během občanské války nedělal iluze o trvanlivosti spojenectví některých římských měst, a preventivně proto vymýšlel manažersky a logisticky náročné pojistky, které nás dnes udivují především v tom, kolik toho v životě může jeden člověk stihnout.

 

Když srovnáváme program našeho dne s tím, co všechno za jeden den dokázal stihnout Caesar, tak je to mnohdy nesrovnatelné (-a to přesto, že neměl k dispozici telefon, nebo internet, a další našenovodobé vymoženosti).

 

..

..

Caesarovou vraždou se záchrana republiky a demokracie vrahům nepovedla, protože demokracie již byl vývojově dočasně zralá pro svůj konec.

 

Caesarovu vraždu podporovali i někteří Caesarovi přátelé kvůli principu, a ty možná později mrzelo, co všechno způsobila, a republiku jim stejně nezachovala.

 

Caesar neměl v úmyslu dlouhodobě překračovat řeku Rýn, a tak své postavené mosty nechal vždy potom zase rozebrat k úlevě germánských kmenů.

 

Caesar nechal při svém odchodu od Rýna mosty vždy rozebrat, protože asi tušil, že by je Gótové zneužívali ke svému prospěchu.

 

Mosty přes Rýn demonstrovaly budoucím Němcům jejich místo v tehdejším světě, a také to, že o schopnostech římské civilizace je zbytečné diskutovat.

 

Při stavbě mostů přes Rýn demonstrovali Římané hned několik druhů svých dovedností, a nutili Góty zamyslet se, a tím pádem držet se raději při zemi.

 

Germánské obyvatelstvo se po tom, co vidělo mosty přes řeku Rýn, už potom cítilo jinak, což byl asi Caesarův nejpodstatnější záměr.

 

Někteří Galové si při dlouhodobém pobytu římských vojsk v Galii na ně zvykli jako na určitou samozřejmost ve svém životě.

 

 

..

..

Ve skautu se mi líbí např. některé hry -třeba ta, když si dáme na talíř nějaké nezdravé jídlo, které máme přitom rádi, a několik hodin se ho nedotkneme, když leží na stole uprostřed místnosti. (...).

 

Ve skautu pozorujeme 2 druhy naší vůle – a) je to vůle něco neudělat – třeba nesahat na naše oblíbené jídlo, nebo zábavu v naší blízkosti – a za b) je to vůle něco užitečného nebo spravedlivého udělat.

 

Ve skautu používáme např. nezdravé jídlo k tomu, že si na něm cvičíme silnou vůli tak dlouho, dokud se nezkazí.

 

Caesar si v Gálii  u domorodého obyvatelstva velice rychle získal pověst člověka, se kterým je raději dobré  se nějak domluvit, než proti němu bojovat.

 

( ...).

((...)).

..

 

..

 

 




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

13.09.2021 14:31:53dát kritice tipKamamura

Můj šéf je přece Honza, ty ho neznáš? ;-)

Jojo, to jsou ti filozofové opisují a říkají tomu bádání a výzkum. ;-)

13.09.2021 14:20:56dát kritice tipZeanddrich E.

Kamamuro, a smím se zeptat, kdo je Tvým šéfem?

( -Komu mne to udal? :) )

..

..

Jinak B. Russell od Tebe možná opsal i mnohé jiné zajímavé věci, ne?:)

12.09.2021 17:37:05dát kritice tipKamamura

Jako obvykle vysoce kvalitní materiál, drahý Zeanddrichu, poslal jsem odkaz i svému šéfovi, se kterým často přetřásáme různá témata, a zjevně se dost pobavil (je to monarchista, takže mu aktuálnost postřehů o císařství jako dalším vývojovém stupni demokracie přišla nadmíru zábavná). Zároveň jsi mě inspiroval i k sepsání úvahy "O výchově dětí", kterou ode mě vzápětí obšlehl nějaký Russel, Bertrand až z království Mercijského za Kanálem - narozdíl ode mě však musel všechny své děti dát do sirotčince, aby to své dílo dokázal sesmolit, hanba mu. Mám s tím pánem nějaké nevyřízené účty - on mě zesměšňuje kudy chodí výrokem, že žádný "Kamamurův paradox", na rozdíl od paradoxu Russelova, který svého času otřásl samotnými základy matematiky, věda dosud nezná. Jen dočkej času, "Bertráne" (a nelži, že se podle tebe jmenuje pražská "Bertramka"), ještě jsme spolu neskončili! Ty už jsi bezmocný umrdlenec, ale má píseň ještě zní, a můj medvědí tanec otřásá pražským činžovním domem i přilehlým jeho okolím. Ještě mi Norny mou nit osudu nepřestřihly, a paradoxem je celý můj život...

12.09.2021 13:58:23dát kritice tipZeanddrich E.

Vesuvanko, děkuji Ti za návštěvu,..., i za výběr několika výroků; -to mi hodně pomáhá, jelikož mám potom určité vodítka, když má dělat výběry z výběrů" , apod.; ..  :).

12.09.2021 13:51:44dát kritice tipZeanddrich E.

¨Jamardi, ..., dospěl jsem j názoru, že se věci dnes většinou probíraji stejně povrchně (stejně hluboce?) jako ..za nás, ..., ale že jednotliví učitelé věnují větší pozornost svým oblíbencům z řad (nejen) historických postav (ostatně, ono by bylo divné, kdyby tomu bylo jinak :) ).

A i já si vzpomínám, že dokonce v Občanské nauce nám  (pan učitel Homola) ,   nechal postupně, po kapitolkách, ve svých hodinách předčítat snad celou jednu svou oblíbenou publikaci, s předmětem výuky ne zrovna související (ale myslím, že právě do hodin dějepisu, potažmo Občanské nauky, se při troše snahy a dobré vůle vejde téměř cokoliv :) ).

Tento, dle jejich priorit modifikovateln.ý prostor pro přímou ..vyšší edukaci mladé generace je jedna z věcí, kterou učitelům dnes i ..trošku závidím :) (a navíc za to od společnosti pobírají i plat (já jsem v několika  obdobích nejenže dělal toto zadarmo- ještě jsem i sponzoroval, dotoval ze svého  nejrůznější jednotlivosti s tímto související) :) ).

((...)).

Hezký den Ti přeji, i všem dalším, kteří se tu zastavili :)

12.09.2021 13:50:53dát kritice tipvesuvanka

Pobavilo mě :-))), TIP. Líbí se mně i obrázekj na Totemu.

Caesar, když chtěl odněkud odtáhnout se svým vojskem ještě před bitvou, ho nechal nejdříve několik dnů po sobě bojově seřadit před táborem nepřátel, aby jim tak dal důrazně najevo, že neutíká. Podle toho vidíme, že se Caesar nadprůměrně vyznal i v účinku symbolických gest.

 

Caesar měl dlouhodobé úspěchy ve válce i proto, že dodržoval

 své dané slovo, i když nemusel, nebo i když ho to zdržovalo.

 

Caesar soudil prohřešky svých vojáků 

spravedlivě, a tak se mu vojsko odměňovalo jeho oblibou.

 

Caesar se vyznačoval tím, že nadprůměrně dělal veškeré své záměry tak vytrvale, až se mu povedly, 

a tím neustále překvapoval své nepřátele, i když ho už  dobře znali; .. .

Caesar si během občanské války nedělal iluze o trvanlivosti spojenectví některých římských měst, a preventivně proto vymýšlel manažersky a logisticky náročné pojistky, které nás dnes udivují především v tom, kolik toho v životě může jeden člověk stihnout.

 

Když srovnáváme program našeho dne s tím, co všechno za jeden den dokázal stihnout Caesar, tak je to mnohdy nesrovnatelné (-a to přesto, že neměl k dispozici telefon, nebo internet, a další našenovodobé vymoženosti).

 

Ve skautu se mi líbí např. některé hry -třeba ta, když si dáme na talíř nějaké nezdravé jídlo, které máme přitom rádi, a několik hodin se ho nedotkneme, když leží na stole uprostřed místnosti(...).

12.09.2021 06:51:55dát kritice tipJamardi

Zjišťuju, že jsme v dějepise toto období probírali povrchně. :)

"Když srovnáváme program našeho dne s tím, co všechno za jeden den dokázal stihnout Caesar, tak je to mnohdy nesrovnatelné, a to přesto, že neměl k dispozici telefon nebo internet a další naše novodobé vymoženosti."

11.09.2021 21:47:19dát kritice tipblacksabbath

Ve skautu používáme např. nezdravé jídlo k tomu, že si na něm cvičíme silnou vůli tak dlouho, dokud se nezkazí....:-)))))))....*/*****

11.09.2021 21:24:59dát kritice tipannnie

:) :) :)!!!

11.09.2021 20:15:14dát kritice tipZeanddrich E.

Díky, Alegno:)

Napadlo mne, že ..někdo asi spouští Písmák.cz na mobilu :); -jinak si nedovedu vysvětlit ty zdejší stesky na velikost písma? (ale i tam je přeci možné obraz na displeyi jednoduše zvětšit? :) )

11.09.2021 18:11:15dát kritice tipAlegna

to větší písmo se dobře četlo, pobavila jsem se, úžasné názory

11.09.2021 16:49:34dát kritice tipZeanddrich E.

Jedna ilustrace k této kapitole je zde :

www.totem.cz/enda1.php?a=354277

(nejméně jednu rozpracovanou další potom nemohu teď najít :) )

 



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2021, provozuje Dobrý spolek, pravidla Školy v přírodě Letní dětský tábor