Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePřipomínka starých časů - říkačka
Autor
kuča
Na Bílé hoře sedláček oře,
a sám je cítit, jak zadek tchoře.
Vyoral veslo, čelo mu kleslo,
neví, že kdysi tu bylo moře.
7 názorů
Dřív tu řádil jézeďáček,
rozorával meze, ptáček,
světlých zítřků viděl duhu,
náhle cosi skříplo v pluhu,
soudruh poznal styk dvou kovů,
zabřinknutí znovu, znovu,
tahle věc moc častá tu je,
tak člen strany zastavuje,
zvědavost má v palici,
rychle kráčí k radlici,
do práce se dává vkleče,
odhrnuje hroudy, hrudky,
adrenalin cítí prudký,
našel přilbu, pak dva meče,
v hlavě muže roste zmatek,
srdce tíhne k spoustě zlatek,
schovat se to přece dá,
do křoví vše ukrýt stačil,
přijel totiž předseda,
ptá se ho, proč traktor stojí,
pravdomluvnost končí v loji:
„Já jsem čůral, předtím svačil.“
Pěkné čtyřverší. Snad jen v posledním verši bych dal bylo tu moře. Aby tvar byl shodný s 1. veršem. Tip.