Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Dávno

27. 09. 2021
1
2
260
Autor
MAJKL65

Na stromy podzim vyvěsil vlajky

zlaté a rudé barevné listí

a mrazík první mlh utkal krajky

o něj si obzor svoje sklo čistí.

 

A my si ruce nad čímsi myjem

a v tělech ohně hoří nám stíny

soumraku kávu v pokoji pijem

a na rtech pálí slova jak viny.

 

Jak říci něco co je mi tichem

jak sdělit pravdu, o níž nic nevím

jak sochy smutku postavit smíchem

když se vše na prach okolo mění.

 

A snad jen Měsíc ten bývá věčný

když rostou jeho úplňku tváře

a večer kreslí na stěnách sečny

a venku civí psi do jeho záře.

 

Tak mne již obejmi, svlékni si šaty

zahoří obývák světlem dvou těl

já hvězdy poprosím o prsten zlatý

ten dávno darovat tobě jsem chtěl.    

    


2 názory

Ženamoje
29. 09. 2021
Dát tip

Krásná báseň ! Moc se mi líbí. 


Martyska
28. 09. 2021
Dát tip

pěkné


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru