Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Ticho

07. 10. 2021
3
2
123
Autor
Mladejkluk

Již týdny začíná a končí můj dlouhý den,

já stále slyším jen to ticho, to ticho jen!

Ráno hledím z okna do dáli,

večer zas do stropu, zda se tam nové věci udály.

Ráno světlo dává mi tu naději,

že třeba dnes to ticho přestat mlčet přiměji..

Večer však znovu a znovu v slzách ulehám

a pocitu paniky, teď lehce podléhám.

Ta myšlenka, že změnit jsem to chtěl,

je bohužel jen pocit, jenž mi dávno uletěl..


2 názory

Jamardi
07. 10. 2021
Dát tip

To mě zaujalo.

Člověka hodně dokážou deptat takoví lidé, kteří říkají: "Je něco nového? Co?! Něco zajímavého mně řekni!  Tady se nic nehýbe, všechno je při starém." A rádi tleskají rukama do dlaní a jsou strašně namachrovaní, že oni jsou ti, co to rozpumpují. Nakonec z nich vyleze, že je něco, s čím nedokáží pohnout a štve je to, ale až potom, co dotyčného nebo dotyčné naserou.


Gora
07. 10. 2021
Dát tip

Ahoj, prvních šest veršů mne oslovilo... 

místo - ráno světlo bych dala např. denní světlo...


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru