Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePříště
Autor
MAJKL65
Jak v starém filmu je ráno světlo
políčka vteřin prach tichem škrábe
jakoby v růžích zrovna snad kvetlo
a čas nám krásu z tváří teď krade.
Mění se všechno jak sen ve bdění
dřevo na popel člověk na stíny
a déšť na slzy kámen ve chvění
každý má svoje dobré i viny.
A tak se dívám do šedých oken
a v nich je šedé říjnové nebe
a sporák mrká v kuchyni okem
a tikot hodin měří a zebe.
Máš krásně klidné studené ruce
držím se s tebou spíš jako dítě
a tělo bílé máš jako svíce
právě teď jsou naše minulá příště.
3 názory
Ach... Závěr pro mě není úplně jednoznačný, což je ovšem dobře. Je-li to ke kondolenci, kondoluji. Je-li to "pouze" k blahopřání k (posmutnělému) smíření, pak blahopřeju. Každopádně text je pro mě krásnej formou i obsahem. Tip a.