Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Poznejme konečně, jak je to se skutečnou Pravdou!

21. 10. 2021
0
4
195
Autor
smilan

   Neustále žasnu nad tím, jak jsou mnohé současné významné osobnosti absolutně nevědomé v základních otázkách bytí. Dosáhly sice značné úspěchy ve svých oborech činnosti, avšak v poznání nejhlubších souvislostí života tápou.

  Tento fakt například veřejně přiznal známý slovenský spisovatel, textař, dramaturg a scenárista Boris Filan. Zmínil se o tom, že svému synovi řekl, že mu bude stále oporou a může se na něj kdykoliv obrátit. Pouze v otázkách tajemství života, smrti a Stvořitele mu pomoci nemůže, protože v nich zůstává i ve své sedmdesátce stejně nejistý a neznalý, jako v mládí.

   Boris Filan přežil bohatý a plodný život. Pohyboval se mezi intelektuální a uměleckou špičkou Slovenska. Procestoval téměř celý svět a přece v závěru svého života konstatuje, že o jeho nejpodstatnějších tajemstvích téměř nic neví.

   A podobných případů je velmi mnoho. Vzpomeňme ještě například významného slovenského básníka, spisovatele a překladatele Ľubomíra Feldeka. Jeho manželka se v rozhlasové relaci svěřila, že měla rakovinu, a tváří v tvář smrti došlo mezi ní a jejím manželem k rozhovorům, ke kterým zpravidla vždy dochází v podobných situacích. Řešili otázku smyslu života, toho co bude po smrti, jakož také otázku existence Stvořitele.

   Paní Feledeková nemoc nakonec úspěšně překonala a přiznala, že při jejím zvládání jí velmi pomohla víra ve Stvořitele. Pan Feldek však zůstal pochybovačný. Stvořitele a jeho existenci nevylučuje, ale bere ji s rezervou.

   Jak tedy vidět, ani tato významná osobnost nemá jasno v tom, v čem by měl mít jasno každý člověk. A jasno by v tom měl mít už ve svém mládí, aby na základě svého správného poznání mohl prožít plnohodnotný život, spočívající v orientaci na pravé, vysoké a nehynoucí hodnoty. Aby naopak nepřežil život v povrchnosti, plytkosti a prázdnotě i přesto, že ve svém oboru činnosti dosáhne špičkové výsledky.

   No a tento text vznikl právě proto, aby tomu tak nebylo. Aby lidé nemuseli přežít své životy v nevědomosti a nakonec v ní také zemřít.

   Hned na začátku je třeba zdůraznit, že odpovědi na nejzásadnější otázky lidského bytí souvisí s existencí Stvořitele. Poznání skutečné Pravdy o životě souvisí se Stvořitelem!

  Kdo nedokáže akceptovat tento fakt, nikdy skutečnou Pravdu nepozná. Proto žel, musí lidé materialističtí a ateističtí zůstat odříznuti od Pravdy. Musí zůstat nevědomí bez ohledu na to, co velkého a významného dokázali. Ať již jsou to vědci, filozofové, spisovatelé, politici, herci a mnozí jiní. Z hlediska Pravdy jsou to jen nevědomé a bloudící lidské duše, vzdálené od znalosti toho nejdůležitějšího, které žel v podstatě promrhaly své životy. A promrhaly je proto, že nedokázaly akceptovat klíčovou spojitost Pravdy bytí s existencí Stvořitele.

   Neboť Stvořitel, náš dobrotivý Otec nebeský udělal vše proto, abychom obdrželi Pravdu a mohli stát a působit v jeho stvoření jako vědomi. Udělal vše proto, abychom neměli žádné nezodpovězeny otázky. Abychom věděli co je po smrti. Abychom věděli, jaký je smysl našeho života a mohli ho správně naplňovat.

   Stvořitel dávkoval skutečnou Pravdu lidstvu postupně. Nejprve k nám poslal svého služebníka Mojžíše, aby nám zprostředkoval základní principy správného života člověka ve stvoření, abychom se v jejich naplňování stávali stále lepší a ušlechtilejší. Abychom se stávali stále čistší, a tím stále otevřenější k pochopení plné Pravdy bytí.

   Pak, když už lidstvo trošku vývojově dozrálo, k nám poslal svého Syna, aby nás opět více přiblížil k Pravdě.

   Ježíš nám ji mohl zprostředkovat celou už před 2000 lety, ale viděl, že pro plnou Pravdu nejsme ještě dostatečně zralí. Viděl, že bychom ji ještě v její komplexnosti nepochopili. Dal nám však své učení lásky k bližnímu, abychom jeho naplňováním ještě intenzivněji duchovně zráli, a na základě naší zralosti se v budoucnu stali schopni přijetí plné Pravdy.

   Příslib příchodu této Pravdy, jako i skutečnost, že ji máme očekávat zaslíbil slovy, zaznamenanými v evangeliích: "Ještě mnoho vám mám toho říci, ale teď byste to nesnesli. Když přijde on, Duch Pravdy, uvede vás do plné Pravdy, neboť nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit, co uslyší, a oznámí vám, co má přijít. On mě oslaví, neboť z mého vezme a vám to oznámí."

   Lidstvo mělo tedy v budoucnu očekávat Ducha Pravdy a Pravdu Boží jím zvěstovanou. A k tomu nakonec také došlo! Duch Pravdy přišel a odhalil lidstvu plnou Pravdu, která dává odpovědi na všechny zásadní otázky našeho bytí. Dává odpovědi na otázky o tom, co je po smrti, jaký je smysl života a smysl utrpení. Přibližuje nám pochopení Stvořitele a ještě mnoho jiného.

   Tím se naplnila Ježíšova slova, že lidstvo jednou obdrží Pravdu, která ho vysvobodí. Která ho zachrání. Která ho uchrání od nesprávného života, prožitého v nevědomosti. A tato Pravda je v současnosti zakotvena na zemi. To znamená, že absolutně nikdo, kdo touží po jejím poznání, nemusí zůstat neznalý a může se plnými doušky napít z jejího pramene.

   Od doby, kdy byla Pravda zakotvena na zemi to začalo fungovat tak, že každý, kdo po ní toužil, byl k ní přitažen nitkami svého sudu. Touha člověka po Pravdě totiž vytváří osudová vlákna. Ty hledají cestu ke spojení s ní, najdou ji a člověk, který ve své upřímné touze tato vlákna vytvořil a vyslal, je jimi přitažen k Pravdě.

   Takto to funguje na základě zákonů Stvořitele, působících v našem univerzu. Celkem konkrétně jde o zákon stejnorodosti. Jeho prostřednictvím je stejné přitahováno ke stejnému, nebo stejnorodému. Pokud tedy někdo velmi upřímně a silně touží po čisté Pravdě, jeho čistá touha po ní se stane stejnorodou čistotě Pravdy, čímž naváže stejnorodé spojení.

   To tedy znamená, že každý člověk, který chce v dnešní době najít plnou Pravdu, musí splnit podmínky, určené samotnými zákony stvoření. Musí vyvinout upřímnou snahu a čistou touhu po plné Pravdě, na základě čehož může být k této Pravdě přiveden, nebo přitažen.

   Zde ale žel nastává u většiny lidí naší planety zásadní problém. Mnozí by sice chtěli znát Pravdu, ale jejich touha po ní není ani dostatečně silná, ani dostatečně upřímná, ani dostatečně čistá. Je jen vlažná a chvilková. Protože se ozývá jen tu a tam, nedokáže utkat dostatečně silné, ani dostatečně dlouhé osudové vlákno, které by našlo spojení se skutečnou Pravdou.

   A protože lidé vnitřně nesplňují kritéria pro nalezení Pravdy, Pravdu nenacházejí, i když je ukotvena na zemi a oni k tomu mají příležitost. Jejich nemastné a neslané úsilí není totiž hodné toho, aby ji našli. A proto bývají na sklonku svého života v hlavních otázkách bytí úplně stejně nevědomí, jako na začátku. A to bez ohledu na to, co ve svém životě dosáhli. Bez ohledu na to, jak vysoko jsou ceněni společností. Bez ohledu na to, jak jsou bohatí, nebo slavní.

   To vše je nicotné z hlediska Pravdy a její obrovského významu pro celé naše bytí, kterou však žel nenašli. Nenašli Pravdu, která vysvobozuje, a proto zůstávají spoutáni nevědomostí. Proto prožívají celý svůj život v nevědomosti, a také jejich životní díla, ať jsou z hlediska lidí jakkoliv významné, jsou poznamenány a znehodnoceny jejich nevědomostí. Neboť jedině člověk znalý Pravdy je schopen plně rozvinout a zhodnotit své talenty a schopnosti tak, aby přinesly skutečný prospěch lidské společnosti. Talenty a schopnosti bez znalosti Pravdy jsou poznamenány nevědomostí a ve společnosti šíří nevědomost a udržují ji. Lidské společenství nevedou nahoru, ale jen ke stagnaci, nebo jej dokonce strhávají dolů.

   A proto stojí plná Pravda, přinesená Ježíšem zaslíbeným Duchem Pravdy osamocena ve světě lidském. Jen málo jednotlivců dokázalo vnitřně splnit podmínky zákonů stvoření tak, aby ji mohli najít. Jen málo lidí bylo schopno hledat tak vážně, tak intenzivně, tak upřímně a tak čistě, jak to vyžadují zákony Boží.

   A proto žel, mnohé významné osobnosti dnešního světa zůstávají na sklonku svého života zcela nevědomé. Z hlediska duchovního nedosáhly téměř nic, protože se během celého svého, zdánlivě plodného života, nepřiblížily ani krůček ke skutečné Pravdě. Také proto ovládly náš život faleš, lež, nepravda, omyly a pokřivení. Proto je toho svět plný. To je ale nevyhnutelným důsledkem oddálení lidstva od Pravdy, kterou svět nezná a která ho nezajímá. A proto namísto vysvobození Pravdou přichází nesvoboda a zotročení. Proto je také například boj nevědomých s pandemií horší, než pandemie samotná.

   Nejvýznamnější osobnosti světa nelze nazvat moudrými, protože nemají oporu v Pravdě, ale jen ve své vlastní, omezené rozumové moudrosti. A proto nás tento druh "moudrosti" vede od jednoho neštěstí k druhému.

   Duch Pravdy a jím přinesena plná Pravda! Toto je to nejpodstatnější, o čem je třeba dnes všude mluvit.

   Možná se však zeptáte, proč tedy zcela otevřeně neřeknu, kdo je ten Duch Pravdy a kde se nachází jeho plná Pravda?

   Kdybych to teď řekl, nikomu by to nepomohlo, pokud je hlavním impulsem k jeho otázce pouze zvědavost. Pokud totiž lidé nesplňují podmínky, určené samotnými zákony stvoření, i tak by vše kolem nich prošlo mimo. I tak by v tom nic nenašli. A to proto, že jejich hledání není opravdové. Není takové upřímné, vážné, intenzivní a čisté, aby je přivedlo k Pravdě. A proto si ještě plnou Pravdu nezaslouží.

   Proto mluvím o Duchu Pravdy a jeho plné Pravdě, neboť je o nich třeba mluvit, ale zároveň o nich nemluvím. Kdo chce najít tento poklad, musí vyvinout odpovídající snahu a nitky jeho osudu, neomylně řízeny zákony stvoření ho k ní bezpečně přivedou. Nemůže ji minout, a pak si ji bude také mnohem více vážit. Stane se to tak, že bude přiveden k lidem, kteří mu v tom mohou pomoci. Bude přiveden ke knize, která mu v tom může pomoci. Bude přiveden k internetové stránce, k blogu, nebo k facebookovému profilu. Je opravdu mnoho způsobů a možností. Záleží pouze na silném a pravém chtění člověka, které mu prorazí cestu až samotné Pravdě.

   Tímto způsobem se ve vztahu k Pravdě do posledního písmene naplňují slova Ježíše Krista: "Kdo správným způsobem hledá, najde! Kdo správným způsobem prosí, dostane! A kdo správným způsobem tluče, tomu bude otevřeno!"

   Kdo však správným způsobem nehledá, nic nenajde! Kdo správným způsobem neprosí, nic nedostane! A kdo správným způsobem neklepe, tomu nebude otevřeno! Ten nedokáže otevřít bránu k Pravdě a vnitřně ji správně uchopit, i kdyby mu ji někdo přinesl na zlatém podnose a ona se nacházela bezprostředně před ním.

ve spolupráci s https://smeromkzivotu.blogspot.com/


4 názory

Aru
22. 10. 2021
Dát tip

tak oprava, papežský stát jako Vatikán až do Mussoliniho neexistoval vůbec


Aru
22. 10. 2021
Dát tip

a) Zdroj netahá nikoho za ručičku, pokud chce být někdo čiště materialistou, je to jen jeho věc, nebo pokud někdo věří v egyptské, nebo jiné záhrobí, tak se tam duše taky dostane - jelikož imagiance vlastních představ pro duši je natolik fatální, že ji tyto představy ovlivňují i po odchodu z těla, zavěr je ten, věřící, který věří v křesťanské peklo se tam skutečně taky dostane. ostatně osobní peklo si může člověk přivodit svým myšlením již na zemi, to je známá věc

b) Bible nevypovídá vůbec o ničem, jelikož jsou to předělané texty k obrazu církve/církví, takže dávat tady Ježíšova slova nejsou Ježíšova slova, v r. 313 padla Ježísova církev tím, že se ta církev zaprodala Římskému impériu za to, že už nebude dál pronásledovat jejich věřící, ale bylo potřeba učení předělat, aby bylo pro Řím stravitelné, zbyly apokryfy, texty, které se nové církvi nehodily do krámu.

navíc Starý zákon jsou napůl přebrané, nebo vykradené texty z ostatních států tehdejšího Blízkého východu, Bible je něco jako takový bulvární Blesk, židé měli spojení s ostatními blízkovýchodními státy, potopu i ráj lze nalézt ve starších sumerských textech, v r. 1847 to způsobilo poprask, když archeologové chtěli nalézt potvrzení Bibe na místě, místo toho se jim dostalo např. potopy v Eposu o Gilgamešovi

c) myslet si že stvořitel vesmíru, který je povznesen nad tento svět je Jahve z pùvodně Kanaánského polyteistického panteonu je směšná představa

- v celku s tebou souhlasím Kamamuro, i člověku, který věří že je něco po smrti by se měl ptát, jakto že stoupenci náboženství "pravdy a lásky" dokázali naprosto v nesouladu páchat zvěrstva, kdy byli lidé vražděni a mučeni, myslím že smilan nemá s čím srovnávat, jelikož leží jen v té svojí Bibli, kterou pokládá za materializaci slov přímo od Zdroje, ne jako snůška zmanipulovaných textů, kam si mohl psát kdo chtěl a co chtěl, podle toho jaká byla zrovna doba a jak se to hodilo tehdejším kněžím, když už se jim třeba nehodil ten polyteismus, tak si nechali jen toho Jahveho, ale museli samozřejmě zpětně texty upravovat, aby jim to hezky zapadalo.

texty které o něčem vypovídaly, buď byly úmyslně zničeny, nebo byly zapomenuty a občas se objeví - apokryfy, sumerské tabulky, nebo jiné starověké texty, anebo a to je předpoklad, že vedle tajného vatikánského archivu, který není vůbec tajný a už se tak ani nejmenuje, je ještě jiný skutečně tajný archiv a tam jsou texty, které by církev zdiskreditovaly, ale k něčemu se jim hodí, proto nebyly zničeny, např. kdyby Ježíš psal o tom co bude v budoucnu, tak by bylo hloupé to jednak nechávat mezi lidma, jednak by bylo hloupé to i zničit, protože taková informace se dá jednak zpeněžit v onom budoucnu, jednak se hodí vědět vatikánským špičkám co v té době bude.

ostatně ono je zajímavý, že když se sjednocovala Itálie, tak jim nedělalo problém zaútočit na vatikánský stát, který měl střední Itálii, ale v samotném Římě jim nechali dost zásadní místo, někdo asi zatlačil na ty správný místa a nabídl dost peněz, protože když chceš sjednotit stát, proč bys nechával svého soka v hlavním městě? proč bys mu vůbec něco nechával? a když už bys byl tak osvícený a chtěl mu zachovat državy, proč bys mu neurčil kout někde na okraji Itálie, kde by byl od něj "svatý" pokoj, vzdyť křesťanům nikdy nedělal problém vést proti sobě války a vraždit se navzájem na válečném poli, ačkoli jim to jejich vlastní víra zakazuje


Kamamura
22. 10. 2021
Dát tip

Vezměme to jako ve škole, po odstavcích, které tímto čísluji:

1) Autor naprosto nechápe, že "tápání" je jen jeho pokřivené nazírání nikdy nekončícího individuálního rozvoje v protikladu například se strnulostí a dogmatismem běžných třeba v kruzích klerikálních. Ustrnutí na "konečné Pravdě" (co ta fráze vůbec fakticky znamená???) je synonymem pro duševní stagnaci a úpadek.

2) Autor nepochopil smysl výroku - Sokrates také nemyslel svým výrokem "Vím, že nic nevím", že by byl sám pitomcem. 

3) No a?

4) Viz 3)

5) Viz 3)

6) V mládí člověk jasno mít nemůže, protože ještě postrádá životní zkušenosti. Osobnost toho, kdo má "jasno" už v mládí, bude hloubkou pravděpodobně podobna kaluži dešťové vody po jarní přeháňce. 

7) Autor se zjevně má sám co učit, ačkoliv jeví komickou snahu poučovat své okolí.

8) Odvážné tvrzení, které autor zřejmě neumí dokázat, protože se o to ani nepokouší (dogma?) Proces poznání je vždy charakterizován kladením nových otázek, nikoliv pasivní akceptací věky omletých pseudopravd. 

9) Soubor blábolivých a nehorázných tvrzení, opět bez důkazu. Srovnej dialog matematika Laplaceho s Napoleonem (pravděpodobný apokryf, ale to je teď vedlejší): "Proč ve své knize o intergrálním počtu nepíšete nic o Bohu?" "Tuto hypotézu jsem nepotřeboval!" Rozvoj vědy, techniky a kultury v období renesance v Evropě nastal až teprve, co povolilo dusivé sevření evropské civilizace totalitní nadvládou katolické církve. Do té doby končily špičky evropské vědy a umění často v žalářích inkvizice nebo přímo na hranici, jako Giordano Bruno nebo Mistr Jan Hus, a i později, v období násilné rekatolizace často ve vyhnanství, jako Jan Ámos Komenský. 

Zbytek textu už považuji za nehodný komentáře, protože se jedná o čisté náboženské blouznění založené na mylném předpokladu, že autor je majitelem nějakého exkluzivního poznání světa, které je "ateistům a materialistům zapovězeno", a že adherence k jednomu konkrétnímu náboženství z mnoha existujících, navzájem si odporujících systémů, poskytuje nějakou inherentní výhodu při poznávání světa. Vyloučené to zcela není, ale zaprvé je to krajně nepravděpodobné, a vzhledem k dětinsky prosté výstavbě celého textu (vesmír okolo nás se dětinsky prostou výstavbou nevyznačuje) jsou na místě pochybnosti ohledně autorova meritu. 

Dávám textu tři mínus, a to jen s přihlédnutím k jímavé urputnosti, jinak bych musel hodnotit nedostatečnou. 

Na závěr již jen citát ze Sapkovského "Zaklínače": 

"Spletl sis měsíc na obloze s odrazem v kaluži vody!"


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru