Sen

Noc navždy krásná

Závoj ticha, klid

Dlouhé prsty hvězd hladí duše poztrácené  

Naivní měsíc prosakuje do zahrady, voní mlékem

Růže maceruje vánek

Jasmínem oplodněný dech

Chtěl bych být vánkem

Chtěl bych být zahradou

Rozjímat v letní tmě o tvém úsměvu

Vidět ho zevnitř

Být kyprou hlínou, do níž ruce zaboříš

Chtěl bych být nocí plnou záhad

Pod její klenbou má milá spíš

Sníš o vlnách, o teplém příboji

Vzpomínka na břeh vyplavená

Nekonečný krystal

Kdo tě miloval s tóny stříbrné harmonie kytary a houslí

Teď píseň zpívá