Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 457 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Prvá bitka
datum / id28.10.2021 / 525320Vytisknout |
autorgabi tá istá
kategorieMiniatury prozaickéDalší dílo autora
sbírkaHaňa,
zobrazeno93x
počet tipů10
v oblíbených0x
Prvá bitka

Malá bola divoká, bolo nás v ten deň u nás plno, odmietala pred odchodom upratať hračky. Chystala som v kuchyni jedlo a nákup pre mamu, neviem presne, ako sa situácia vyhrotila. Počula som len pleskot a Monkin úžas: „Ty dostávaš po holej?“ Vzápätí Hanin usedavý plač.

„Stále som ti len sľuboval, raz si sa musela presvedčiť, že to myslím vážne,“ prehovoril otec.

Veľmi ma to pobúrilo, ale nezasahovala som, pochopiteľne. Monka sa postavila na stranu tatina: „Vidíš, Hanka, takto to dopadne, keď neposlúchaš.“ V tejto situácii nemohla reagovať inak, navyše s ním naozaj súhlasila.

Predýchala som a využila moment, keď prišiel do kuchyne.

„Bola som na teba pyšná, ako si viedol Haňu. Trpezlivo, bez náhlenia, vždy si ju nenásilným spôsobom doviedol k tomu, aby hračky upratala, alebo ti pomohla. Toto bolo tvoje zlyhanie, nie jej. Nepáči sa mi to. Hnevám sa na teba. Vieš, že som tolerantná, do výchovy vám nezasahujem, ale toto nie.

„Čo som mal urobiť?“

„Mal si sa s ňou rozprávať.“

„Skúšal som, nepomáhalo.“

„Toto je výchova? Ponížil si ju pred všetkými, aj pred babkou Zuzkou. Ona je príliš rozumná. Tento plač nie je o bolesti, počúvaj ju.“

„Monika s Ivanou, doteraz spomínajú, že by radšej dostali po papuli, ako počúvať tvoje nekonečné dohováranie a vysvetľovanie.“

Otočia to na srandu.

„Hanka, prestaň plakať, lebo príde babina a bude ti dohovárať,“ žartuje Mišo.

„A povie ti, ako si ju sklamala,“ pridáva sa Monka.

Keď sa malá upokojí, Monka si k nej čupne: „Plakala si, lebo ťa to bolelo, alebo si sa zľakla?“

„Žjakja šom ša.“

„No vidíš, obráti sa Monka na mňa. Bola to len symbolická bitka.“

„Počula som, ako to plieskalo,“ trvám na svojom. A keby aj, som proti fyzickému násiliu.




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

04.11.2021 12:04:55dát kritice tipannnie

Přesně. Prostě se učíme chybama. Už jen pár tisíc reinkarnací nás dělí od dokonalosti :) :) :)

Měj veselej den, co nemá chybu! Pá a.

04.11.2021 11:52:36dát kritice tipgabi tá istá

annnie, ja som nekričla, neporovnávala s inými deťmi, iba vysvetľovala, dohovárala...sklamala si ma, som používala v nádeji, že si to zapamätajú, poučia sa, že takto nie...že som tým ubližovala psychicky, som si vtedy neuvedomovala...učíme sa, nerobila som chyby mojej mamy, robila som iné, moje dcéry sa vyvarujú mojich chýb, ale celkom bez chýb to iste nebude

04.11.2021 11:27:181 tipů dát kritice tipannnie

Vidím, že mi unikla zajímavá debata.

Já to znám z tý druhý strany. Dlouho, dlouho do dospělosti jsem to svý mámě v srdci vyčítala. Pochopení a odpuštění byl proces mnoha desítek let... 

Mám to téma prošťouraný všema směry. Můj závěr: Snad je v určitých situacích u určitých dětí někdy plesknutí potřebné či užitečnější než sáhodlouhé výklady. Ale plesknutí a výprask jsou absolutně odlišné věci. Je však taky dobré si uvědomit, že slovní násilí (křik, výhrůžky, výčitky) bolí úplně stejně jako to fyzické.

Holt - nikdo jsme na rodiče nestudovali a všichni se snažíme to dělat nejlíp, jak to umíme. A vždycky děláme chyby; a vždycky je možnost se zlepšit. Naše děti jsou učitelé našich duší, a platěj za to... Takže jim náleží veškerá možná láska a respekt, kterejch jsme schopný...

30.10.2021 00:21:501 tipů dát kritice tipF.M.R.C.

...žertuji samozřejmě:-)Nemusím mít ani kačku a vždycky budu bohatý.Jak je to možné?Dostal jsem dar od Boha,dvě krásná dítka.A ty jsi to popsala hezky čtivě, tvůj styl mi přijde příjemně srozumitelný,takže se dá číst víckrát.Neomrzí.Tak se drž dál.

29.10.2021 21:35:42dát kritice tipgabi tá istá

vzhľadom na tvoj vek, nie si v pozícii starčeka, ktorého bijú dospelé deti, s tým sa dá niečo robiť, teda ak nežartuješ, ale to by bol smajlík veselý, nie smutný

29.10.2021 21:31:591 tipů dát kritice tipF.M.R.C.

Já děti nebiju...

 

...děti bijou mě:-(

 

 

29.10.2021 12:50:50dát kritice tipgabi tá istá

áno, bixley, moja dcéra to popisuje ako citové vydieranie, trpela tým, keď som jej povedala, že ma sklamala, druhá zasa ako dospelá uznala, že toto malo väčší efekt...radšej by dostala vtedy facku, z tej by sa otriasla, ale nebránila by jej v tom, aby znova nedodržala slovo, neprišla domov neskoro a pod.

kamamura - veľký tip odo mňa

fmrc - vďaka

 

29.10.2021 11:27:17dát kritice tipF.M.R.C.

Jednou to zkrátka přijde.No ale napsáno je to skvěle.

29.10.2021 09:53:561 tipů dát kritice tipKamamura

Kočkodan - já jsem na svoje dítě ruku také nikdy nevztáhl, a mám třináctiletou dceru, protože jakýmkoliv použitím násilí vůči vlastnímu dítěti rodič přiznává vlastní selhání - takže by měl v první řadě namlátit sám sobě, a to tak vydatně, že by pro vzniklá zranění neměl na mlácení svého potomka vůbec pomyšlení. 

29.10.2021 09:48:58dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Nevím, děti nemám, nemohu soudit,ale jako malá jsem se často rozbrečela, když mi maminka domlouvala, často mi dávala za vzor jiné děti, psychicky mě to bolelo víc než to plácnutí.

28.10.2021 20:21:23dát kritice tipgabi tá istá

vďaka za názory, milo ste ma prekvapili, obávala som sa, že tu bude viac "bitkárov"

28.10.2021 19:36:07dát kritice tipEvženie Brambůrková

Takové třepnutí po zadečku je spíše symbolické, ale dobře se pamatuje. Je to spíše leknutí z toho poskočení. Může nastoupit jen v krajní situaci. Horší je pro ty moje, když mluvím hodně potichu.

Nás táta mlátil, protože si nevěděl rady. Dříve to prostě bylo jinak.

28.10.2021 19:16:14dát kritice tipBenetka

...já dodnes lituju že jsem kdy vůbec na Adámka vztáhl ruku... No jo no - už jsem to tu dnes v komentářích jednou napsal: Po bitvě je každý generál...... :(

28.10.2021 18:06:04dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Souhlasím s gabi a hankou... násilí není cesta. Nic dobrého z něj nepovstane.

28.10.2021 17:58:221 tipů dát kritice tip8hanka

neviem ako sa mi podarilo nikdy nedostať bitku od rodičov...sestra i brat dostali viac ráz, brali to ako nespravodlivosť, naši tvrdili, že ma nemali dôvod udrieť...

synov som neudrela nikdy, keď ma nahnevali, neodvážila som sa ich dotknúť,  aby som  v hneve neublížila a vôbec, čo sa dosiahne bitkou? Chlapci podobne ako Monka s Ivou hovorili - mala si nám radšej vlepiť ako na nás zvyšovať hlas... ten som mala fakt silný...stále si myslím, že udrieť dieťa je zlyhanie rodiča, ono je slabšie, zraniteľnejšie, má cítiť lásku a nie strach...

28.10.2021 14:31:56dát kritice tipgabi tá istá

vďaka, black! zaujímajú ma vaše názory, predpokladám, že budú viacerí, ktorí so mnou nebudú súhlasiť

28.10.2021 13:46:30dát kritice tipblacksabbath

no Gabika....od teraz si bude pametat.....(P.S. vím, že se mnou nebudeš souhlasit....a respektuji tě jako bojovničku proti fyzickým trestů....ale někdy třepnout není na škodu....:-)))) sorry:-)))) )

28.10.2021 13:35:072 tipů dát kritice tipgabi tá istá

vtipálek Kočkodan...keby si nebol taký mierumilovný človek a ja bojovníčka proti fyzickým trestom, napísala by som - zato teba bili málo :)

28.10.2021 13:31:051 tipů dát kritice tipKočkodan

Já jsem na svoje dítě ruku nikdy nevztáhl. Bylo to asi hlavně tím, že žádné nemám. ;-)



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2021, provozuje Dobrý spolek, pravidla Školy v přírodě Letní dětský tábor