Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Kolejnice se nikde nesetkají

01. 11. 2021
5
4
281
Autor
kalip

V kostele řekli, co Bůh spojí,
Má člověk nechat na pokoji.
Půjdete spolu ruku v ruce,
Pevně, jako dvě kolejnice.

My dívali se do dáli,
Tiše si spolu šeptali:
Tam na konci se náš cíl protne,
Tvůj svět se toho mého dotkne.

Stačí jen dojít k obzoru,
Přestát výměny názorů,
Povezem spolu žití vlak,
Stále dál, možná do oblak.

Já mám svůj svět a ty máš druhý,
Stejně jsou na tom letokruhy,
Občas se k sobě přiblíží.
Nikdy se ale nezkříží.

Vlna za jinou vlnou běží,
Kruhy však vzdálenosti měří,
Když hodíš kámen do vody.
Je marné hledat důvody.

Víme, že je to pošetilé, 
Už ujeli jsme dlouhé míle.
Kdo by se na příčiny ptal?
Jen táhnem svoji káru dál.

To co nás pojí, to nás dělí.
Od pondělí až po neděli.
Vykřiknout se mi často zachce,
Proč mezi nás vrazili pražce?!

Vždyť my, železné kolejnice,
K obzoru blíž toužíme více.
Přitom jsme asi důvod našli:
Je pozdě, dávno jsme střet přešli.


4 názory

kalip
05. 11. 2021
Dát tip

Hezký den! Děkuji za vaše zastavení. Jamardi, super postřeh. Asi to mělo být spíš bez interpunkce.


Kamamura
02. 11. 2021
Dát tip

Prvotřídní metafora, ty kolejnice!


vesuvanka
01. 11. 2021
Dát tip

Pěkné, TIP


Jamardi
01. 11. 2021
Dát tip

Text se mi líbí, ale na začátku máš pokaždé velké písmeno. Text je plynulý a toto dost razí.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru