Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Krvesaj a Nekronella XV

02. 11. 2021
2
2
208
Autor
Puškyn

 

„Poslouchej, ty můj nezdárný synátore,“ oslovil laskavě pan otec svého syna Vendelína po návratu ze školy. „Není ten váš ředitel kapánek přihřátý?“

„Je to buzna, táto, všichni to ví,“ utrousil otráveně Vendelín. „Každý ředitel základní školy je přihřátý, jinak by to nemohl dělat,“ prozradil mu tvrdou pravdu. „Ale mámě to neříkej, myslí si o něm, že je intelektuál.“

„Je to zvláštní, že každý buzerant připadá ženám automaticky jako intelektuál, i kdyby byl pitomý jako štolverk,“ zamyslel se jeho předek. „Asi je to tím jemným vyjadřováním, řekl bych.“

„To mi povídej,“ zasmál se Vlad. „Je tak jemný, že kdyby byla nějaká Olympiáda v jemnosti, byl by na bedně!“

Oba se zasmáli.

„Dobře, ale v jedné věci mi ten trouba otevřel oči,“ přešel k meritu věci jeho fotřík. „Nechtěl bys být raději místo upíra třeba soustružníkem?“

„Co je zajímavého na soustružničení?“ podivil se Vlad Krvesaj.

„Třeba krev,“ zkoušel ho inspirovat táta. „Spousta soustružníků se namotá na vřeteno a jsou roztrhaní na kousky. Všude kolem je potom spousta krve,“ zahýbal oběma ukazováčky a prostředníčky, jak to mají ve zvyku pitomí američané. „Je to chlapské a drsné povolání! Ideální pro bývalé upíry, s tím rozdílem, že za to dostaneš peníze.“

„To zní dobře,“ zamyslel se Vlad a rychle přemýšlel, jak by otce převezl. „Koupíš mi teda na zkoušku nějaký soustruh? Tady jsem jen tak narychlo vygůglil jeden starší horizontální soustruh za půl milionu. Numericky řízený, na hrubování hřídelí. Možná by se vešel do garáže.“

„Myslíš si, že jsi vtipný?“ došla jeho otci konečně trpělivost. „Já tady mluvím o tvé budoucnosti!“

„Raději budu upír zadarmo, než soustružník za peníze!“ rozkřikl se Vendelín a odběhl trucovat do svého pokoje.

Tak to bychom měli, pomyslel si jeho otec. Teď už mi nezbývá nic jiného, než ho vzít příští víkend na ryby a tam mu vysvětlit naši chlapskou filozofii.

„Poslouchej, synátore,“ zavolal na něj přes dveře zavřeného pokoje. „V sobotu jdu s Járou na ryby, nechtěl by ses přidat?“

„Nechtěl!“ odsekl Vlad.

„Výborně,“ ignoroval jeho odmítnutí táta. „Takže ráno tě vzbudím v pět, ať Jára nemusí čekat a o půl vyrazíme.“

To už mu ty jeho hloupé upírské nápady vyžene z hlavy, když bude seznámen se skutečnou realitou života, pomyslel si.


2 názory

chlapský rozhovor....to mě zajímá...*/***********


Na to si počkám.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru