Střípky z motivačních rozhovorů

To je projev mé profesionální deformace - dotahovat (4 roky učitel, 30 let /dosud/ terapeut).

Opět hezká báseň, ale z mého pohledu cítím tvou potřebu nějak rádoby text dokončit a přitom k horšímu. Kdybys končil veršem pod všemi zdmi mlčí nářek, je báseň výrazně otevřenější, bez téměř doslovného dopovězení až návodu, navíc zřetelně poznamenaného snahou o rým, která vévodí a současně svírá předcjozí obsah. Škoda, protože umíš skvěle rozvinout myšlenku, ale nedůvěřuješ čtenáři. Že by profesní zkušenost?

Morticia, dělal jsem si trochu srandu ... zdí je opravdu spousta

Zeď hřbitova - nářek ztráty. Zeď Berlínská - nářek oddělení. Zeď Dachau - nářek smrti. ..... neviditelné zdi mezi lidmi jako odcizení ... kovid by se dal chápat jako zeď.... zdí je spousta.

sám bych to rád pochopil

Líbí se mi, pod zdmi mlčí nářek, to je přesné a dalo by se chápat různě. 

vůbec ne, naopak a bác! neřeknu ani omylem

Vadí ti to? Jestli jo, tak já zase zmizím, dřív než bys řek: "Bác!"

doprčic, koukám co jsem to udělal, ... asi jedna ze střepin zasáhla i tebe, že tě to sem furt vrací

Já se bavím představou, jak Radovanův poetický granát dopadl naslepo někam do toho makového pole, a šrapnel jedné z pregnantnějších metafor (možná přímo ostře nabroušné "t" z Lotova jména") zasáhl "ukrytou v máku", když se ukrývala v tom máku... přímo do srdce. Dá se takový zásah vůbec přežít? A pokud ano, může člověk zůstat takovou zkušeností nezměněn?

Holana mám dost načtenýho, ale tohle si nevbavuju, dík za komentář

když nevíš kudy kam, dej se tím bludištěm...nebo tak nějak to napsal pan Holan...paměť škobrtá...možná i já...ale tohle se mi líbí...

Zasáhlo mne,v pozitivním slova smyslu.Elegantní.

Radovane dobře jste se s Ukrytou v máku sešli :) jeden vytahuje trn z paty, druhý třísku... :)))

kam?

Myslím, že Joba chápeš správně. I když o tento způsob milosti ani jako věřící zas tak moc nestojím.

To vyřezávání hrnečků pro vodníky z břeven ... je geniální, to použij!

Klopýtavé tempo básně mě zaujalo, připomíná mi Joba stiženého tisícerou nemocí, které byly vlastně výrazem zvláštní Boží milosti a přízně. Ale nejsem věřící, tak tomu možná špatně rozumím. Každopádně dávám tip, protože se mi líbí experimenty všeho druhu (hlavně rytmické ve stylu Dana Bárty), a protože i díky této básni teď přemýšlím nad tím, že se kromě amatérského psaní a dalších zálib začnu zabývat i vyřezáváním hrnečků pro vodníky z břeven, která jsem během let vytahal z vlastních očí - mám malý byt, a už ty fošny není kam dávat! Cheers!

díky

Existencionální motivace ke svobodě. Výborné a povzbuzující. Tip.

a kdo v tom seš? umíráš a souchotě nebo vytahuješ z paty třísku?

slyším to až ve svým kéru v Šalingradu

Já také skřehotám – pochvalně.