Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 456 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

O původu zla
datum / id09.11.2021 / 525734Vytisknout |
autorChrám gnostických křesťanů
kategoriePohádkyDalší dílo autora
zobrazeno80x
počet tipů2
v oblíbených0x
O původu zla

Vzpomínáš? Dokud jsme spolu mlčeli, perfektně jsme si rozuměli. To slova jsou příčinou všeho zla, to slova nám bráněj si rozumět. Když se ti teď snažim vysvětlit na co myslim, musim svý myšlenky překládat do racionálního jazyka, ale jeho přísná logika vůbec neodpovídá chaotický logice v mý hlavě a nutí mě je tim překladem třídit, zarovnávat a vyhazovat, místo aby mi pomáhala. V přísný logice našeho jazyka je přísně vyloučený, aby se v jednom sdělení vyskytovaly výroky, který si podle jeho pravidel odporujou [Pakliže platí že A je opakem B, vylučuje platnost A současnou platnost B, a naopak.] a tohle pravidlo zase odporuje tomu, jak já svět bezprostředně vnímám svym citem. Náš jazyk neni nevinnej, má v sobě vestavěnej přísnej hodnotovej systém, jeho slova nejsou nevinný, většina z nich už v sobě obsahuje postoj, hodnocení, mluvení neni nevinný a nevyhnutelně obsahuje souzení. I kdybych vynalez novou řeč, stejně by jí někdo, a nejpozdějš ty sama ve svý hlavě, musel přeložit do racionálního jazyka, protože jsme možná schopný přímo sdílet emoce, ale ne myšlenky. Když se ti snažim vysvětlit na co myslim, snažim se jenom nešikovnym, neodpovídajícím jazykem přeložit svoje emoce, to, co z nich vyšlo, ale ty je nevnímáš, ty slyšíš jenom věty racionálního jazyka a racionálně posuzuješ, jestli ti dohromady souhlasej nebo si odporujou a tak mi nikdy nemůžeš rozumět, protože slova nám v tom bráněj.




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

13.11.2021 18:21:08dát kritice tipChrám gnostických křesťanů

Dekuju za argumenty potvrzujici to, co rikam. Zatim si musim porad myslet, ze onu zminenou destrukci muzes provest s kterymkoliv jinym mym textem, ale tenhle, kterej je o nemoznosti presne se vyjadrovat slovy a odcizenosti racionalniho mysleni realite, je neprustrelnej.

09.11.2021 12:27:35dát kritice tipSafián

Kamamuro, pěkná úvaha. Některé její body by stály za diskuzi. Třeba otázka formy. Ale já bych se omezil na koncept všemocnosti. Tvá úvaha vyvolává představu o mylnosti Anselmova ontologického důkazu existence Boha. nebo ne?

09.11.2021 10:34:421 tipů dát kritice tipProsecký

Já s tebou plně souhlasím. Ačkoli čeština je mou mateřštinou a troufám si říci, že rozumím každému slovíčku i větné vazbě, rozumím si více s Thajkou, která umí deset slov anglicky, než s tchyní, která učila český jazyk.

09.11.2021 09:15:12dát kritice tipK3

Pohádka?

09.11.2021 05:50:431 tipů dát kritice tipDanny

přijde mi to spíše zenové než gnostické, ale líbí, tip jsem již dal :)

09.11.2021 05:24:26dát kritice tipKamamura

Hlubší kritiku sis zaškrtl? Dobrá, pokusím se. 

Za prvé není vůbec jasné, proč se dílo jmenuje "O původu zla", když se tímto tématem vůbec nezajímá (definice "zla" by neškodila, pro začátek, protože si každý pod tím pojmem představuje něco jiného). Autor v dialogu s imaginární osobou (nebo snad se čtenářem?) žehrá na nedokonalost jazyka, ovšem klopýtavou mluvou plnou logických kotrmelců, což má za následek nechtěný komický efekt. Kdyby to autor dělal schálně, byl by Chaplinem mezi amatérskými filozofy, ale já se obávám, že se v tomto případě o satiru nejedná. Pokud bylo cílem díla demonstrovat zmatenost vlastního myšlení, tak se jedná o téměř dokonalou miniaturu. Pokud bylo cílem říci něco netriviálního o původu zla (ať už se tím pojmem míní cokoliv), pak se obávám, že tuto bábovku bude třeba vrátit ještě do trouby. 

Na tomto místě bych autorovi doporučil použití odstavců - forma sice není to podstatné, a nikdy to hlavní, ale dobře rozmyšlené členění textu je užitečnou pomůckou jak pro autora, tak i pro jeho čtenáře - autorovi pomůže s nesnadným úkolem uspořádat si komponenty vlastního sdělení do nějakého logického a hlavně srozumitelného sledu, a čtenáři pak pomůže s orientací a pochopením (dekompozice je technika užitečná nejen v literatuře). 

Teď k jednotlivým klopýtnutím - jazyk sám o sobě není racionální, racionální může být pouze nějaký úvahový postup. V umění podle mého názoru neexistuje přímá, ale ani nepřímá úměra mezi racionalitou a uměleckou kvalitou daného textu. Existují texty vnitřně vysoce organizované a naučné, které jsou přitom plnohodnotnými uměleckými díly (např. Foucaultovo kyvadlo od Eca), ale existují i pološílené fantaskní příběhy jako Pratchettova Zeměplocha nebo Váchalův Krvavý román, které schválně využívají polámané logiky a dokonce vypravěčských chyb, aby daly vyniknout divokému tanci fantazie svých autorů. 

V každém případě je ale velmi užitečné, když si autor uvědomuje, co dělá - co chce říci, jakou formou, a hlavně jakého modelového čtenáře se snaží oslovit (např. jen sám sebe, nebo třeba muže kolem padesátky prožívající krizi středního věku?). 

S tezí "slova nám bráněj rozumět" nelze v žádném případě souhlasit. Podoba a struktura jazyka je úzce spjata s lidským myšlením a inteligencí obecně, a je dokázáno, že děti, které vyrostli v divočině bez kontaktu s ostatními lidmi a nenaučily se tak používat jazyk, vždy trpěly mentální defeciencí, kterou bylo již nemožné dohnat. 

Jazyk lze samozřejmě používat obratně nebo neohrabaně, dobře nebo špatně, a páteří každého textu je jeho logická výstavba, u které se nyní zastavme, a zkoumejme následující výroky postupně (zmíněná dekompozice):

A) "V přísný logice našeho jazyka je přísně vyloučený, aby se v jednom sdělení vyskytovaly výroky, který si podle jeho pravidel odporujou" - toto je zjevně nepravdivý výrok, protože se dá snadno najít protipříklad, například známý Russelův paradox, který způsobil dokonce vážnou krizi v matematice. Zde je rozpor skrytý v samotném pojmu "Množina všech množin". Podobně je skrytý rozpor v konceptu všemocnosti; předpokládejme, že existuje nějaká všemocná bytost; dokáže taková bytost stvořit kámen, který by sama nedokázala uzvednout? - kdyby to nedokázala, nebyla by všemocná, a kdyby to dokázala, rovněž by nebyla všemocná. Tím jsem dokázali sporem (reductio ad absurdum), že všemocná bytost principiálně existovat nemůže. Vezměme si například výrok "prší a neprší" - zároveň pršet a nerpšet nemůže, ale přesto jazyk konstrukci takového výroku nebrání. Autor měl pravděpodobně na mysli Zákon o vyloučení třetího, ale ten říká něco jiného. Tyto příklady spolu s autorovým textem jen zdůrazňují důležitost chápání a osvojení si zákonů výrokové logiky.

B) "Pakliže platí že A je opakem B, vylučuje platnost A současnou platnost B, a naopak" - toto je pouze nejasný způsob zápisu zmíněného Zákona o vyloučení třetího (nemůže platit zároveň výrok i jeho negace), nicméně zákon vyloučeného třetího není ekvivalentní z výrokem zkoumaným o odstavec výše, ačkoliv si to zřejmě myslí - a jen tím čtenáře dále přesvědčuje o vlastní zmatenosti. Zákon vyloučeného třetího sice v konvenční výrokové logice platí, to je pravda, ale existují i alternativní systémy, které zkoumají důsledky jeho neplatnosti. 

Závěrem tedy shledávám, že se autorovi nepodařilo dokázat původní premisu, a totiž že "Kořenem všeho zla je jazyk." Nicméně bych ho nerad tímto poněkud obšírným rozborem odradil od další tvorby - spíše bych navrhl obyvatelům onoho gnostického chrámu v ID autora, o čem a jak chtějí psát. 

===== EOF =====

09.11.2021 03:17:28dát kritice tipKamamura

Safián - moje řeč, je potřeba se nejdřív naučit psát a najít si vlastní formu projevu, a nekopírovat jen osvědčené, populární vzory, které si někteří staví na oltářík jako nějakou modlu typu pozlacené tele. 

09.11.2021 02:50:351 tipů dát kritice tipSafián

Pravda. Člověk se kolikrát diví, co všechno čtenáři vyčtou z jeho textu. Totéž platí pro rozhovor. Ono to nebude jen jazykem.



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2021, provozuje Dobrý spolek, pravidla Školy v přírodě Letní dětský tábor