Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 462 tisíc textů, miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Pásmo pro srdcového Petra
datum / id09.11.2021 / 525766Vytisknout |
autorrebecca13/CM
kategorieVázané veršeDalší dílo autora
zobrazeno198x
počet tipů2
v oblíbených0x
Prolog

věnováno G.A.

Pásmo pro srdcového Petra

 

 

 

Pásmo pro srdcového Petra

 

cestou z horního do spodního Žižkova

/můj ex-kluk zůstal s jinou shozena podkova

dítě též v Kubelíkově ulici

vzájemně se chlapi opatrující/

zvláštní dům uviděla jsem na Koněvově

pseudogotika ďábelská světlo v okně

uvnitř tiskárna Babylon šíří Hlas Trojky Al-Jawahiri

zde sídlí též Český život a Centrum Ježíše Krista víry

pomocnou ruku že prý nabízí mi dnes (anglicky v kostele)

ve třetím patře v úterý v 18:30 ač byla neděle

jen to ne toho věru není mi potřeba

"berte to z té zlaté stránky" svítila reklama

kousek od Lukášovy teplohřejivé ulice

Recontento B&R za ruce se držíce

pak Izros Dobrá trefa Igora Giselle

Izolace na cestě zpět Modrý sen bude svízel

Matrix Thai Message & Bowling Relax Centrum Brunswick

Svatý kříz, s.r.o. a Vítkov opodál monumentální toť pomník

 

zastav se vydechni zde ve sněhu stopy koček

přemýšlej co dělat co komu psát a o čem

zapisuj grafitti na oknech vlaků co tě míjí

vzpomínej na tesknou přetesknou tu chvíli

messages pohlednic stále doma skrýváš

komu je darovat tím se nezabýváš

obcházím všechny zdi do Matrix hledám vrátka

čaruju do světel na žebřík lezu zkrátka

zámek nahoře nepustí kov šprušlí studí ruce

pálí to šíleně tvý sperma hrůzou řve z polluce

dál zapisuju luštím písmena čísla znaky

a zmrzlá Magnesia vysmívá se mi taky

pak kódy posílám andělům do nebes

jiřinám astrám narcisům v hustý les

na dveřích hell.cz streetwear monopatyn

mám se dát potetovat radí mi samolepky

když vskutku opouštím to místo smutně tklivé

ve sněhu leží jakoby dvě kapky krve

úlomky z držátka Mc Donaldova

nepasovaly k sobě ale zato byly oba

a nikde vůkol žádné další ostatky

prohlédla jsem poctivě okolní odpadky

vtom náhle další vlak kolem mne rychle projel

dvě červené lampičky přivez mi restauračný vozeň

tiskla jsem v ruce ty umělé hmoty kousky

rozhodnuta najíst se koupit si třeba housky

samoobsluha ruská mě mile uvítala

sušenou rybu slanou snad pro tebe vybrala

dveře do obchodu velikej pes hlídal

zdar Kerbere povídám on smutně na mě díval

ve skleněné zastávce městského autobusu

kuřetem v bramboráku zacpala jsem si pusu

na velkém posteru Hřebejk hlavu počmáranou

měnil za rádio vše červeně na mě řvalo

pak stotřiatřicítka mě tiše naložila

já do sedátka se šťastná uložila

 

 

k právnické fakultě mě autobus ten dovez

vzala jsem za kliku Einstain ne Einstain rulez!

v kukani dva vrátní otevřel mi z nich jeden

nikdo tu už není tenhle člověk je posleden

ten proklouz ve dveřích jen krátce si mne změřil

nesu mu rybu povídám - tak to radši běžej

byla to jen chvilka a přesto zmizel mi

já nevěděla kam šel ten člověk poslední

omylem běžím za jiným stále se vzdaloval

s vypětím sil jsem ho nakonec doběhla

cizinec jakýs česky neuměl

nebyl to ten co v dveřích posleden

tak zklamaně jsem tedy hlavu svěsila

když vtom dvě červená auta mě těšila

šla jsem tedy v směru ulice Pařížské

myslela na verše mému srdci blízké

červené dvojičky mi lajnovaly cestu

vedly mne zasněnou jak k oltáři nevěstu

do Alkohol baru v Dušní ulici

nápojový lístek na stole ležící

s fotkami černobílými jak sbírka poezie

maličko Jacques Prévert mnohem víc Appolinaire

červená knížečko – Sezame, otevři se!

 

 

za chvíli první drink obsluha mi nese

byv první otevřen na straně čtyřicátéosmé

SARAH´S FIRST NIGHT už nedivím se dnes po sté

servírky o médiích a Její pastorkyni

za barem se štamgasty potichu ševelily

v klidu tak popíjím černorybízový mentol

a přecjen krátkou zprávu píšu z baru Alkohol

mé lásce chimérické která mě míjí ráda

která mi víc než oči ukazuje svá záda

 

 

já nemusím se opít již nejde o nevěry

za druhý drink mi osud dal čistou VIRGIN MARY

rajčata hořkoslaná s řapíkem celeru

mažu vše negativní z mého mobilu

všechny ty zprávy které kamení poslalo mi

z Čertových skal a hvozdů do srdce vprostřed zimy

mažu i jednu věcnou od tygřičky mé milé

žel z čísla 999 přišla jak pošetilé

schovávat negace v domnění že snad zbělí

to radši do postýlky než bude po prdeli

míláčku pohřebišť ty do hrobu mne dáváš

ještě dřív než kohout ráno kokrháváš

na svoji domobranu já načerpávám sílu

z červené magie mám k ránu kocovinu

 

 

třetí drink můj princi který ti objednám

má horkou příchuť těla: SEX IN ALKOHOL BAR

a jaksi nevadí že nepiješ ho se mnou

cranberries limety únavou vidím dvojmo

na zdraví připíjím všech našich slz ať tekou

ať nikdy nevyschnou jen ať se stanou řekou

ať odplaví zbytečné hluché zlaté a chromé

ať zničí kulhavé krásné i nevidomé

 

 

ať můžem zaplesat a volat Heuréka

až najdem mrtvé tělo posledního člověka

 

 

 




Názory čtenářů (Skrýt smazané)

11.11.2021 22:48:18dát kritice tiprebecca13/CM

Alegna - aha - ty jo, to jsou změny..

Kamamura - děkuji za velice procítěnou kritiku - moc si toho vážím, že proud slov ze Žižkova tě přenes na Hlavák :)  taky jsem brala dvojáky, ale v Dejvicích. Nejhorší bylo, když jsem to proflákla před mou babičkou, která mě pak nutila využít body do poslední mrtě a být na řadě co nejdřív - dokonce si pamatuju, že tam snad jela čekat jednou se mnou - to byla strašná ostuda...

S těmi vázanými verši - není to tak úplně že by to mohlo být cokoli, co se ani nerýmuje. Jde tam spíš o jakousi toleranci. Pokud píšeš delší útvar, a píšeš ho rychle jako proud, jako řeku, a nechceš úplně poztrácet tu písací náladu tím, že bys brousil verše, aby se úplně všechny rýmovaly - tak pak je jisté "povolení" některé rýmy "ožulit". Počet pocitově, aby to nebyla většina. Tedy - četla jsem překlad dlouhých Apollinairových básní, kde to tak bylo. Tak mě to právě inspirovalo a tohle pásmo jsem mu věnovala. Je ovšem možné, že k té výjimce nerýmovanosti došlo při překladu z francouzštiny... to nevím. Ale překladatelé mají obecně dost času vymyslet případné rýmy, takže bych sázela spíš na tu mnou odtušenou variantu, že tolerance nějaká je možná.

 

 

 

11.11.2021 16:45:321 tipů dát kritice tipKamamura

Tato báseň mi připomněla konzervu "Vepřové maso II", kterou jsme vždycky fasovali za dva body v menze u Masarykova nádraží (první díl nikdy neměli). Nebyla moc dobrá, a tak byla aspoň velká, taková plnotučná - dojedl jsem vždycky tak do tří čtvrtin, a pak jsem usnul jako medvěd brtník, a vzbudil se až na jaře. Po celou dobu spánku jsem se cítil konejšen a v bezpečí. Navíc ve mě posliluje sílící podezření, že "vázané verše" může být vpodstatě cokoli - i to, co se vlastně nerýmuje. 

11.11.2021 11:13:43dát kritice tipAlegna

ne, je tam Indická restaurace

10.11.2021 22:19:21dát kritice tiprebecca13/CM

ta Dobrá trefa už neni?

10.11.2021 22:17:31dát kritice tiprebecca13/CM

děkuji za první vlaštovku - byla to tenkrát totálně manická noc... nešlo to zastavit.. prostě proud slov z noční Prahy..    báseň jsem věnovala Apollinairovi..

 

díky

10.11.2021 21:46:23dát kritice tiprebecca13/CM

v závěru jaksi přerůstá moje maličkost zlomená nešťastnou láskou do jakéhosi patetického výkřiku o zániku veškerého lidstva.. nic hlubšího v tom nehledej  :)

10.11.2021 21:44:00dát kritice tiprebecca13/CM

děkuji za první vlaštovku - byla to tenkrát totálně manická noc... nešlo to zastavit.. prostě proud slov z noční Prahy..    báseň jsem věnovala Appolinairovi..

 

díky

10.11.2021 21:40:261 tipů dát kritice tipAlegna

to je tedy nálož, moje pozornost se rozpadla kousek po Žižkovu a závěr jsem asi nepobrala......přesto máš můj tip.....jo, Dobrá trefa - to byly časy



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2022, provozuje Dobrý spolek, pravidla Pickup lines Letní dětský tábor