Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 456 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Dívka a moře - Smlouva I.
datum / id11.11.2021 / 525818Vytisknout |
autorAndreina
kategoriePróza na pokračováníDalší dílo autora
témaPřírodní
zobrazeno71x
počet tipů9
v oblíbených0x
Prolog

Jsem tu s další povídkou, je delší než ta první a třeba někoho zaujme.


Pokračování bude opět v Dílně.

Dívka a moře - Smlouva I.

Smlouva

(listopad 2002)

I.

 

Dívka odhodila telefon a vzdychla. Kde jsou časy, kdy měla pokoj od lidí. Žila v chatě odstřižená od světa a nikdo ji neobtěžoval. Před šesti týdny vše změnili filmaři nešetrným přístupem k místu, které si oblíbila. Od té doby obden zavítá šerif z Lockhartu nebo některý pomocník. Zajímají je novinky z útesu, řeknou si o kafe a zeptají se, zda něco nepotřebuje. Jednu výhodu však návštěvám musela přiznat, ochotně jí obstarávali v městečku nákupy.

Také ze správy parku se občas staví. Mají zmapovaný útes pod dohledem Iron Range National Parku, ale několik let neprováděli aktualizaci. Dostala mapu s údaji o živočišných druzích a do ní zaznamenává pozorování. Nejezdili často, tak se s návštěvami smířila. Dnes to bylo jiné. Volal osobně ředitel Nowack, že vystavil povolení potápěčům natáčejícím dokument pro National Geographic.

„Zas ňáký filmaři, a ještě jim mám vyjít vstříc, když budou něco potřebovat. Copak sem zaměstnanec parku?“ brblala vztekle, když praštila s telefonem, ale rychle vychladla při vzpomínce na šek. „Jo, děvenko, každej dobrej skutek musí bejt po zásluze potrestanej.“ 

 

Čtvrtý den trávila na vnější straně útesu, kde osm metrů pod hladinou vykukovala z dutiny hlava murény síťkované, druhého největšího druhu z řádu Anguilliformes. Gymnothorax favagineus byl zřejmě výstavní kousek. Chtěla vidět celé třímetrové tělo, ale s rybou nebyla rozumná řeč. Věděla, že za soumraku opouští úkryt, aby lovila, jenže riskovat několik stovek metrů ke břehu po tmě, nebyl rozumný nápad. Murény nejsou jedinými nočními lovci na útesu.

Vedení parku jí umožnilo přístup do databáze obyvatel útesu, kde získala informace o síťkované krasavici. Muréna patří mezi ryby, u nichž se vyvinuly dvojité, nezávisle zavěšené čelisti. Některé druhy uchopí kořist předním párem a zadními ukusují. Jiné doširoka otevřou tlamu, z níž vystřelí druhý pár, který se zmocní kořisti. Jediné cvaknutí čelistí zvládne amputovat ruku nebo nohu. Stejnou anatomii použily filmaři v Predátorovi se Sigourney Weaver.

 

Čím víc informací měla, tím víc nebezpečná ryba lákala. Zkusila nabídnout pamlsky napíchnuté na dlouhé tyči, ale marně. Blíž se neodvážila a byla si vědomá, že ani tato vzdálenost není bezpečná. Pokud by se muréna rozhodla zaútočit, tak žádné vybavení ji neochrání a na útěk je pomalá.

Dívku rozčilovala tvrdohlavost, s níž předmět jejího zájmu odmítal opustit puklinu. Po týdnu marné snahy zkusila poslední možnost. Většina murén sídlí v dutinách útesu, ale tento exemplář byl zřejmě tak velký, že úkryt nenašel. Vzala proto zavděk třiceticentimetrovou puklinou, která se směrem vzhůru zužovala.

Na konci pukliny se dívka usadila. V sítěném váčku u pasu měla připravené kameny různé velikosti, které začala pouštět do úkrytu. Při několika prvních pokuse sebou ryba škubla, jak kámen doputoval k jejímu tělu. Zacouvala do úkrytu, kde podle zkalené vody zřejmě pátrala po příčině. Po chvilce však již opět opatrně vykukovala z rozsedliny. Následovalo bombardování většími kameny a tentokrát dokonce vyjela asi metr z úkrytu, než se opět rychle stáhla.

Počkej potvoro, však tě vystrnadím, umínila si dívka, která byla stejně tvrdohlavá jako muréna. Příští den dorazila vyzbrojená tenkým prutem. Nasoukala ho do škvíry, dokud neucítila odpor následovaný prudkým zacukáním. Šťouchla znovu a víc. Ryba couvla a z pukliny se vyvalil proud zkalené vody. Já ti dám, vyšťouchám tě z tý díry, vyhrožovala v duchu, cloumajíc klackem.

Co následovalo bylo tak rychlé, že nestačila vyfotit jediný obrázek. Prut jí vylétl z ruky, zmizel v puklině a muréna vyrazila z úkrytu. Zřejmě dezorientovaná zamířila k hladině, kde na úrovní dívky vytvořila ve vodě klikyhák, než zmizela v hlubině. Celé představení netrvalo déle, jak tři, možná čtyři vteřiny, ale stálo za vynaloženou námahu. Výrazně zrychlený proud bublin z ventilu automatiky svědčil o obrovském množství adrenalinu vyplaveného do krve.

Potom přišel šok. Cítila, jak jí cosi poklepalo na rameno. Vzrušení ze zážitku bylo tak velké, že zapomněla sledovat okolí, což je pro samotářského potápěče na útesu nutný předpoklad k přežití. Prudce se otočila a zjistila, že cosi je ruka jednoho z dvojice potápěčů. Viděla, jak se pod obličejovými maskami kření zřejmě radostí, jak ji vyděsili. Druhý ukázal palcem k hladině a kývla, že rozumí.

„Co tu děláte? Nevíte, že tady je potápění zakázaný?“ vyjela, když si po vynoření sundali masky.

„Promiňte,“ promluvil s francouzským akcentem muž, který ji před chvílí vyděsil, „nechtěli jsme vás polekat. Zajímá nás, co muréna provedla tak hrozného, že jste na ni vzala klacek.“

„Co tu děláte?“ opakovala, aniž věnovala jeho slovům pozornost.

„Natáčíme dokument o téhle části útesu a vy budete určitě žena, co kamarádí se žraloky. To není z naší hlavy, to nám řekli na správě parku,“ dodal se smíchem muž, když viděl její zamračený obličej a zvedl ruce nad hlavu, jako by se vzdával.

„Hmm,“ bylo jediné, co z ní vypadlo a opět si nasadila masku.

Vše nasvědčovalo, že dívka nemíní v hovoru pokračovat, proto dodal: „Ráno jsme vás hledali u chaty, ale byla jste pryč. Na správě řekli, že o našem příjezdu víte a potřebujeme nějaké informace.“

„Tak jo,“ vzdychla, „přijďte v osm, budu doma.“

 

Krátce před osmou dorazila k chatě trojice mužů. Našli dívku, jak sedí na prahu a na konec půldruhého metru dlouhé tyče připevňuje drátem očko. Byla tak zabraná do práce, že si příchozích nevšimla.

„Ahoj,“ pozdravil vousatý, asi čtyřicetiletý muž.

Kývla, že je vzala na vědomí a dál pokračovala v činnosti. Pánové se po sobě rozpačitě podívali. Byli informováni, že chování dívky není zrovna v souladu s běžnou etiketou a moc toho nenamluví, ale situace působila nanejvýš trapně.

„Co to děláte? Chystáte se po muréně na lov mořskejch hadů? Pokud ano, můžem vám půjčit profesionální vybavení,“ snažil se vybruslit z nepříjemného mlčení nejstarší z návštěvníků.

Kleštěmi uštípla zbytek drátu, uvázala na očko konec tkalounu a druhý jím protáhla. Vznikla smyčka, kterou mohla z konce tyče kdykoliv zadrhnout nebo povolit. Odzkoušela funkci, vstala a konečně vypadala, že je ochotná s návštěvou mluvit.

„Jste tu brzo, ještě jsem nevyprovodila hosta, co přišel před váma,“ poklepala na tyčku, vešla do chaty a muži se zvědavě nahrnuli za ní.

 Uvnitř ukázala na postel vedle dveří, kde ležel barevný polštářek, z jehož středu se zdvihla hlava. Had byl zřejmě vyrušen z rozjímání a z tlamičky mu vystřeloval rozeklaný jazyk, aby pomocí Jacobsonova orgánu zachytil pach vetřelců.

„Jůůů,“ vydechl ten z trojice, kterého před chvílí zaujala tyč s okem a couvl do uctivé vzdálenosti, „Oxyuranus scutellatus.“

„Zkus to srozumitelně,“ vybídl ho vousáč a také ustoupil.

„Taipan velkej, někdy také nazývanej pobřežní. Existuje jen málo jedovatějších druhů,“ dostalo se tazateli vysvětlení.

„Nehejbejte se!“ přikázala dívka a opatrně se přiblížila k posteli.

„Panebože,“ vyhrkl nejmladší z trojice, který zatím mlčel, „všude tahám kameru nebo foťák a teď nemám ani jedno.“

„Na stole je oboje, vyberte si, ale pomalu. Potvůrka nemá ráda společnost, je nervózní,“ sykla dívka a strnula kousek od lůžka.

„Co chcete dělat?“ vyjevil se vousáč.

„Mám hada v posteli, co asi?“ odsekla.

„Můžete,“ oznámil muž, který vzal ze stolu kameru a foťák podal vousáčovi, „a ty mačkej záběr za záběrem.“

 

- pokračování –

(v dílně)




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

17.11.2021 19:45:01dát kritice tipAndreina

Goro, jsem ráda, že zaujalo. Děkuji.

17.11.2021 19:43:31dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Zajímavé...

17.11.2021 19:36:26dát kritice tipAndreina

Goro, Taipi, jak jsem ho o pár let později pokřtila, byl zlatíčko a dokonce mi zachránil život. Mohu se klidně chlubit, že to se mnohy lidem asi nepoštěstilo. 

17.11.2021 19:34:17dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Začíná to slibně, hadem v posteli:-))...

14.11.2021 19:17:28dát kritice tipAndreina

Díky Cvrčko.

14.11.2021 18:51:57dát kritice tipcvrcka

:) S tím si nedělej starosti ;) doufám, že Tve příběhy potěší a obohatí ještě spoustu lidí. 

14.11.2021 17:03:14dát kritice tipAndreina

Cvrčko, vracím se zpět k části, kde mohu poděkovat za tipování i v dalších částech. Jinak nevím, jak to udělat.

14.11.2021 14:55:21dát kritice tipAndreina

Kočkodane, díky za přátelské zašklebení.

14.11.2021 01:44:51dát kritice tipKočkodan

Jenom se tady na tebe přátelsky zašklebím a už šupajdím na dvojku, abych se dozvěděl, jak to dopadne s hádkem. :-)

11.11.2021 23:07:34dát kritice tipAndreina

Cvrčko, pokud se při mém způsobu života důchodu dožiji.

Jsem ráda, že Tě zajímají i encyklopedické popisy. Občas mi to je vyčítáno, že supluji wikipedii, ale myslím, že pro čtenáře je to pohodlnější než někde něco hledat a kromě toho, kolik lidí by hledalo? Také k tomu přidávám osobní poznatky.

A děkuji, že znova čteš.

11.11.2021 22:06:27dát kritice tipcvrcka

Vsak ja myslim jednou treba az budes v důchodu ;) 

Moc rada Tě znovu ctu. A uuivam si I popisy i vsecky encyklopedicky informace začleněny do pribehu tak, ze muj mozek je schrousta preochotne.  Thumbs up!

11.11.2021 20:32:48dát kritice tipAndreina

Cvrčko, až tak, že sis mě zamilovala, ale jsem už zadaná. O vydání knížky neuvažuji, není čas a kromě toho jsem v Čechách nebyla už pět let. 

V každém případě děkuji za Tipování a komentář.

11.11.2021 19:34:13dát kritice tipcvrcka

Miluju Tě :) :) doufám, že to jednou vydáš <3 

11.11.2021 18:00:20dát kritice tipAndreina

Revírníku, doufám.

11.11.2021 17:59:40dát kritice tipAndreina

Blacksabbath, tato povídka moc napínavá není. Hodně popisů, snad také trochu humoru, a jak také může vypadat cesta k celoživotní (tedy doufám) náplni. 

11.11.2021 17:39:31dát kritice tiprevírník

To si užiju.

11.11.2021 17:32:45dát kritice tipblacksabbath

tyjo...napínavé....šup sem s pokračováním...:-))))))))))))))



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2021, provozuje Dobrý spolek, pravidla Školy v přírodě Letní dětský tábor