Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Kdo jsem? II.

14. 11. 2021
8
7
389
Autor
Nina Lili

Jsem výkřik do tmy, co krájet by se dala

není vidět na krok, zapal svíci.

Jsem průsvitná a sen jsem zapomněla

zůstal mi jen šrám na bledé líci.

jsem vítr bez cíle, já foukám do všech stran

že noci ubývá a vládnout chtěl by den.

Jsem nevybuchlá mina a kolem hejna vran

jen hluché skřeky derou se z nich ven.

Jsem zakopaný poklad

stále bez nálezce

jsem příliš těžký náklad

a nenesu se lehce.

 

Bloudím tu jak nezávisle proměnná

jsem svá vlastní ozvěna.


7 názorů

Nina Lili
15. 11. 2021
Dát tip

Já vím, že jsi měl na mysli báseň  :) Ale ten výraz prostě sedí i tak obecně... Děkuju za dovysvětlení!


Nina Lili
15. 11. 2021
Dát tip

Děkuji Alenakar, na formě rozhodně budu pracovat!


Alenakar
15. 11. 2021
Dát tip

Skoro klasické. Jen na formě by bylo třeba ještě zapracovat. Ale i tak - vítej do klubu konzervativců - milovníků klasiky.   Tip.


Safián
15. 11. 2021
Dát tip

Já měl ale na mysli, že báseň (skoro) ulítla komínem. Nic proti abstrakcím, ale ty tady pracuješ s velmi reálnými obrazy. proto si myslím, že jsi měla pouřít jiný výraz. Jaký? To je na tobě.


Nina Lili
14. 11. 2021
Dát tip

Děkuji! Když zrovna ta proměnná mi sam sedí právě tím, jak je abstraktní, neuchopitelná, vyjadřuje nejlíp ten pocit ztráty sebe sama... Ale ještě se zamyslím :) A ano, je to přesně tak - všechno ulítlo komínem...


Safián
14. 11. 2021
Dát tip

Pěkné, jen ta abstraktní nezávisle proměnná mi tam nesedí. Jako by najednou všechno ulítlo komínem.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru