Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Rozepneš

16. 11. 2021
6
2
267
Autor
MAJKL65

A z paží stromů již spadalo listí

do klína milenců a jiných soch

jež kov svých polibků smí ze rtů jísti

když Měsíc na nebi láme se v Nov.

 

Je chvíle do sněhu, jímž zbělá zahrada

a vločky pohledů roztají v sobě

a čas je dívat se, jak slunce zapadá

když soumrak pohřbívá světlo v svém hrobě.

 

Však neboj, mám jiné bílé jak tělo

až zhasne venku se tento den

rozepneš košili svlékneš ji celou

ach knoflík utrhneš poslední ten.

 

A já ti zasvítím, až budeš navlékat

nit svého jazyka do úst jak jehlou

a přijde ticho být jak vždycky zdaleka

sešít nás v jeden steh bolestí jemnou.   


2 názory

Má to tempo, na to, že verše nejsou nejkratší, plynou hezky.

Líbí se mi obzvlášť druhá sloka, kterou hezky do tempa dostanou .1. a 3. verš, oba jambické.


Nina Lili
16. 11. 2021
Dát tip Ucitelskej

Krásně se to čte, snad až na verš "Však neboj, mám jiné bílé jak tělo" - taky ráda rozhazuji slovosled, ale toto je i na mě moc a trochu to ubírá na srozumitelnosti. Jinak něžná a romantická atmosféra! Tip!


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru