Naposledy

Naposledy máchnu křídly děravými

rozervaná všemi tvými stíny

a svým pláčem zkouším zahnat strach

že ty jsi sériový vrah

a já mám kabát z viny.

Naposledy kleknu na prahu tvých snů

do ohně sis odpliv, aby vyhasnul

a cesta zpět je dávno plná křoví.

Kudy mám jít vpřed mi někdo poví?

Prosím! Jinak neusnu!

Naposledy vdechnu kouř tvůj otrávený

svými vzlyky ztrestám holé stěny

a až nad ránem si promneš ruce, že jsem tady dál

já už budu mrtvá ležet opodál

a ty smyslů zbavený.