Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 457 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Souls
datum / id26.06.2026 / 526028Vytisknout |
autorAru
kategorieDiskuseDalší dílo autora
témaMysteriózní
zobrazeno53x
počet tipů0
v oblíbených0x
Prolog

No zdravíčko, dobré ráno, večer; ahoj. Co tu děláte? Jo aha, vy jste dostali odkaz, tak vítejte.


Existují příběhy a mystické příběhy, jež nesou jako zlatou nit tajemství, starodávný příběh, jež neusíná, poselství jež přichází do snů a probouzí v lidech zvědavost... Někdy je to gesto, obraz, nebo jen pár slov, která jsou určena tomu, kdo poslouchá za ševelením slov a stane se, že probudí oči k dveřím, jež neviděly k cestám novým.


V Tao Te Ťing lze nahlédnout, že Tao je jednota a různorodost je jeho protikladem, nebo ještě lépe řečeno rozmělněním ve světě protikladů.


Vše co je možné, ale neuskutečné, nechané čiré nečinnosti, pro co neexistují slova, jazyk zve prázdnotou/nirvánou, Tao; to je prazáklad všeho vědomí, vědomí samo.


Však kde jsou protiklady objevuje se pohyb, jenž přináší nestálost...

Souls

Ve věku starobylých

byl svět neforemný, obestřený mlhou.

Země šedých útesů, prastarých klenbových stromů a věčných draků.

Ale pak přišel Oheň.

A s Ohněm přišla různorodost.

Teplo a zima,

život a smrt,

a samozřejmě... Světlo a Tma.

Poté z Temnoty přišli Oni,

a v plameni nalezli Duše Lordů.

Nito, první z mrvých,

Čarodějnice z Izaliathu a její dcery Chaosu,

Gwyn, pán Slunečního svitu a jeho věrní rytíři,

a nepatrný, tak snadno zapomenutelný pygmej.

Se silou Lordů se postavili drakům.

Gwynovy mocné šípy drtily jejich kamenné šupiny.

Čarodějnice spřádaly ohromné ohnivé bouře.

Nito vypustil miazma smrti a nemocí.

A Seath Bezšupinatý zradil svůj druh,

a nastal konec draků.

Tak začal Věk Ohně.

Ale brzy plameny pohasnou a zůstane jen Tma.

Už nyní z plamenů zbývají jen žhavé uhlíky

a lidé nevidí světlo, ale jen nekonečnou noc.

A mezi živými lze uzřít ty, jež nesou prokletý Temnoznak.

Ano, vskutku.

Temné znamení označuje nemrtvé.

A v této zemi jsou nemrtví shromažďováni a odváděni na sever,

kde jsou zavřeni, aby čekali na konec světa...

To je tvůj osud.

____________________________________________________________________________________________________________

Ó vyvolený nemrtvý. Já jsem Gwynevere. Dcera lorda Gwyna a princezna Slunečního světla.
Ode dne, kdy otec zastřel svou podobu, na tebe čekám.
Odkazuji ti Lordovu Nádobu. A prosím tě.
Nástupcem lorda Gwyna a dědicem ohně našeho světa.
Ty ukončíš tento věčný soumrak a odvrátíš další oběti nemrtvých.
 
Ode dne, kdy otec svou podobu zastřel, na tebe čekám.
Kdysi živý, nyní Nemrtvý, a vhodným dědicem otce Gwyna jsi, ó vyvolený Nemrtvý, a prosím tě.
Nástupcem lorda Gwyna a dědicem ohně našeho světa.
Těžká a namáhavá zkouška odvahy, ano, to bude.
 
Vskutku jsme pocítili teplo Ohně, jeho záři a život, který udržuje.
Bez Ohně bude vše mrazivé a děsivé jako Temnota.
 
Prosím. Otcovu roli bys měl převzít a zdědit Oheň našeho světa.
Ty ukončíš tento věčný soumrak a odvrátíš další oběti Nemrtvých.
Povede tě král-hledač Frampt, prapůvodní had.
***
Já, Gwynevere, budu od nynějška sloužit jako tvůj strážce.
Budeš-li to potřebovat, věnuji vše tvému bezpečí. Nechť jsi navždy zajedno se slunečním světlem.
***
Nyní odejdeš, vyvolený nemrtvý. Ať jsi navždy sjednocen se slunečním světlem.

____________________________________________________________________________________________________________

Jmenuj se, cizinče. Jsem Yorshka, kapitán rytířů Temného měsíce. Co tě přivedlo na takové místo?"

"Myslíš si, že... Dobře. Kapitánem této společnosti bez rytířů zůstávám. Já ti splním tvůj záměr. Cestuješ daleko, slyš můj hlas. Pokud přísaháš na smlouvu, že se staneš stínem otce Gwyna a sestry Gwynevere, čepelí, která bude lovit nepřátele našich pánů, pak tě svěřím pod záštitu a moc Temného měsíce. Nyní jsi čepelí Temného měsíce. Jediný rytíř naší družiny. Slož tuto přísahu a postav se tváří v tvář své slavnostní povinnosti."

"Ó, dobrá Čepeli Temného měsíce, vítej doma. Mohu-li ti poskytnout pomoc, jen mi řekni jak."

"Kdysi dávno se náš otec Gwyn, naříkající nad slábnoucím ohněm, stal z vlastní vůle popelem. Nyní oheň spojují šampióni, kteří přišli místo něj. Taková je vůle otce i bohů. A tak se rytíři Temného měsíce chopili zbraní, aby dohlíželi na ty, kdo oheň spojují. Ale už je to dávno, co naše družina ztratila posledního řádného rytíře. Pouze jeho smlouva se zachovala až do dnešních dnů, do doby tvé návštěvy. Dědictví má vskutku mnoho podob."

"Mohu ti položit otázku? Tato věž, toto vězení, stojí vysoká a osamělá, konstrukce přemosťující její spodní část se dlouho nepohnula. Tak... jakou cestou jsi sem vystoupil? Jsi snad vzdušný tvor nebo jiná okřídlená bytost?"

"Ach, můj bože! Představovala jsem si, že by to tak mohlo být. Jsi tedy drak, nebo snad vrána? Ať už jsi cokoli, jsi podivný, a přece podivně známý návštěvník."

____________________________________________________________________________________________________________

Hmm... Jsi pouhý nemrtvý, a přesto mě vidíš? Fascinující... Jsem Quelana z Izalith. Chodcům z masa se často nezjevuji. Máš dar. Jsi také ten, kdo hledá mou pyromancii? Jako Salaman?

Ano, samozřejmě. Dalo se to očekávat. Dobře. Budeš mým žákem. Ale aby ses mohl věnovat mé pyromancii, musíš se něčeho vzdát. Jsi připraven to udělat?

Už dávno jsem přijala jiného žáka, jako jsi ty. Před více než dvěma sty lety žil jeden muž, téměř tak neohrabaný jako ty... Ve vašem světě se mu říkalo Salaman, mistr pyromancie. Ten malý darebák ze sebe opravdu něco udělal.

Pyromancie je umění vyvolávat oheň a manipulovat s ním. Ale pamatuj si jednu věc. Vždy se plamene boj, abys jím nebyl pohlcen a neztratil sám sebe. Nerada bych, aby se to stalo znovu...

____________________________________________________________________________________________________________

Aha... nemrtví, že?

A jeden z nich už nemá moc času.

Řekla bych, že je skoro připraven se rozpadnout.

To není zrovna čas na povídání s kočkou!

No, jak chceš.

Ano, můžeš mi říkat Shalquoir. Enchanté.

Tak co jsi vlastně chtěl?

Ooh, krásně voníš. Hee hee hee...

 

Aha... Kdo že jsi to byl?

Hoh Hoh... Oh, to nemyslím vážně.

Máš docela příjemnou vůni.

Takovou, jakou mám docela ráda. Hee hee hee...




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

K tomuto dílu není zatím žádný komentář.

Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2021, provozuje Dobrý spolek, pravidla Školy v přírodě Letní dětský tábor