Lady,

jsem moc ráda, že tě má vzpomínka na sídlištní idylku zaujala. Ráda jsem občas "experimentální básnířkou" a baví mě, když básničky, které rozhodně nejsou pro každého, někoho zaujmou nebo inspirují.

To je parádní - a "modré šupiny betonových ryb" je nádherný obraz. Vůbec ta druhá půlka je výborná. Nevím, jestli moje asociace s Platónovým mýtem o jeskyni jsou záměrné, možná mě jen inspiroval ten obraz houfu stínů v blikající alejí. Ale v posledku je to přesně to, o čem ta báseň mluví - o zajetí v obrazech a bláznovi, kterému to nestačí a hledá skutečnost. A hledá ji úplně jinde než v obrazech. Radši dám honem tip a půjdu si po svých, než ti tu kolem toho sepíšu úplnou filosofickou esej. :) 

A jen tak na okraj, jsem za sebe moc ráda, že (byť třeba jen zatím) stále zůstáváš na Písmáku. :) 

Lady,

všimla jsem si, že právě zvěřejňuješ nějaký větší cyklus básní a držím ti palce, abys byla úspěšnější než já. Můj cyklus "Vyhnálovský splín" příliš neobstál a z deseti básniček čtenáře tak trochu zaujaly jen čtyři. Proto si myslím, že pro mne bude lepší, když další  "díly svých seriálů" budu zveřejňovat jen v kritikách pod pilotní básní.

Mám v živé paměti, že tě zaujal "Úplňkový komiks" a tak ti posilám televizní idylku přesazenou z odlehlého venkova mezi paneláky a moc by zajímal tvůj názor.

A co básník ?

Básník je ztracené děcko

na vylidněném sídlišti,

když vězni televize,

přikurtovaní ke křeslům,

konzumují svůj seriál,

zajídají ho brambůrkami,

říhají po doušcích piva

a v úzkém rodinném kruhu

říkají soukromé nesmysly,

zatímco zoufalý veršotepec

pod modrými šupinami

betonových ryb

tam kdesi na dně

bez detektoru kovů

hledá svůj Svatý grál,

svůj Excalibur,

zabodlý v balvanu mystické Řeči,

neboť je nejspíš jen falešný Artuš

doprovázený houfem stínů

v blikavé aleji z kandelábrů

pod lůnou na indexu.

Morticie,

a nejen do trávy. I do hlavy( do vlasů ). Díky.

...sám čas píše střibrným písmem do trávy..

Radovane,

tenhle sonetek je celkem napsán tradičně. V jiných básničkách, jako bude třeba ta nedělní - Plakátové Blues, řádím se svými přesahy a změnami v rytmu daleko více.

Dík za zastavení a za chválu.

Safiáne,

budu muset nastudovat nějaké rapové texty a vyzkoušet si, jestli bych to zvládla. Předpokládám ale, že alexandrínem nejspíš psány nebudou. 

F.M.R.C.,

budu si muset stáhnout nějaké skutečné rapové texty a trošku je zparodovat. Mám to v plánu. Doufám, že nebude nikdo pohoršen.

Čudlo,

dík za típek a jsem ráda, že se líbilo.

fusko,

jak vypaná Pan Básník se můžeš mrknout. (viz koment blackie ze dne 1í.11. 21, 9.00. )  ...Jinak ale inspirací pro tuhle básničku byla i soška náměsíčníka, kterou prodává výrobce Tondach jako ozdobu střech. V našem zazobaneckém satelitním městečku tu sošku pár boháčů na střeše má.

blackie,

teď aspoň může každý vidět, jak skutečně vypadá Pan Básník - symbol, archetyp, komiksová postava.

Pokud si ho někdo neuměl představit, koukne sem a bude mít rázem přesnou představu.

https://www.slavneobrazy.cz/…jpg tady na ten stačí kliknout a otevře se

blackie,

ještě jednou díky moc.

počítačově zdatná tedy moc nejsem, le snad ti pomůžu

...pokud chceš vložit k textu nebo do prologu....klikni na ikonu obrázku a vlož tehle kód pod URL a uprav si velikost

https://www.slavneobrazy.cz/obr/pict/4631.jpg

Evženie,

pochvalu předám Panu Básníkovi. Bude moc rád. Dělá, co může.

blacke,

moc děkuji za típek a měla bych malou prosbičku. Jsi počítačově zdatná. Párkrát jsi mi pomohla a dala jsi do kritik třebas Ladův obrázek jako ilustraci.  Sem by se mi moc hodil onen Carl Spitzweg a jeho "Chudý básník". Kdyby se to povedlo, tak moc děkuji předem.

lenczo,

všechny ty severské ptáčky, o kterých píšeš, velmi dobře znám z naší zahrady a mám je na svých fotkách. Jen ti brkoslavové v posledních letech kamsi zmizeli.  Ale s ptáčky zpěváčky k nám přilétají ze severu i dravci. Hlavně severští krahujci. Spolupracuji s jedním ornitologem a na kontě mám pozorování černého krahujce. Nejvácnějším severským ptákem na mé zahradě byl ale dřemlík tundrový. Toho se mi ale nepodařilo ulovit fotoaparátem.

Nami,

jsem ráda, že se líbilo.

zajímavá a netřelá zalomení veršů a zbytek už napsali další

Rapovat Vyhnálovský rap by dalo fušku. Ale sonet je to pěkný.

Poznámka:Podařená věcička,to tedy ano!

To by stálo za to opravdu zrapovat...

Je potřeba,abych se také trochu rozhovořil,když píši odbornou kritiku.

Tak tedy...

...

...é...

mm...no...

TIP.

Pěkné /*

Každej kraj má jinou písničku. V Banátu se zpívaj Šly panenky. Horší je to, když se zpívat přestane. Tak bych spíš ticho viděla jako třeskutou tsunami střepů.

Jinak pěkné řemeslo. A líbí se mi ninja moment na střechách. 

Vyhnálovský rap se mi moc líbí.

Okna dřevěnic ve stráni zmodrají s první hvězdičkou - v čepičce na spaní, s předpaženýma rukama....hledáme a hledáme */**********************

Z obrazku kvicaly znam. Nazivo bych ji chtela videt. Stejne jako treba penkavu jikavce, brkoslava severniho a spoustu dalsich...

Obrazy Carla Spitzwega se mi libi, dekuji za predstaveni.

Hezké.

lenczo,

zadej si do googlu "drozd kvíčala" a uvidíš ho hned. Je to poměrně zajímavě, docela pestře vybarvený severský pták. Někdy k nám přilétá v obrovských hejnech  a  vrhá se na zbylá jablka ve větvích, někdy přilétnou jen jednotlivé kusy a přezimují u más díky krmítkům. Každopádně se s jarem vracejí zpět na sever.  U nás je kvíčal většinou dost. Kdysi to bývala lahůdka. Třeba na svatbě pana Viléma z Rožmberka je sich snědly stovky.

Jsem ráda, že se básnička líbila a taky věřím, že lidi trošku seznámím s Carlem Spitzwegem.

Líbí se mi obě. Přesně jako první věta z kritiky Lady de Winter, líp bych to nevyjádřila.  Zmodralá okna s první hvězdičkou, smutně ironické... A dostala jsem chuť vyrazit někam do sadu, já asi ještě nikdy neviděla kvíčalu (a to se o ptáky zajímám, ostuda :)

Goro,

díky. Snažím se zaujmout co nejširší okruh čtenářů. A - "bude hůř" ! Mám na skladě i experimentální básně.

Taky oceňuji, Aleno, moderní kabátek tvých básní, jsou hravé a velmi nápadité.

Díky, Lady de Winter,

potěšilo mě to.   ...Víš, ty mé básničky jsou poctou mému oblíbenému malíři Carlu Spitzwegovi (obraz Chudý básník).  Gesto básníka na jeho plátně - tedy spojený palec a ukazováček pravé ruky jasně ukazuje, že jde o fanatika zvuku. Jde mu bezpochyby o to, jak báseň zní. A o to jde i mně. Bývala jsem soutěžní recitátorkou a tak jsem na konec druhé básničky vložila "třesk střepů" zcela záměrně jako symbol nehudeního, nemelodického hip hopu. Baví mě, že sis toho všimla.

Hrozně se mi líbí ta kombinace archaizujícího jazyka a formy a těch nových popkulturních motivů, je to krásně drzé. :) Ta první báseň mi přijde lepší, v té druhé už je to možná moc (a teda nechtěla bych "třesk střepů" číst na autorském čtení, ať si je to úžasně zvukomalebné jak chce). Ale tip, určitě tip, šup tam s tipem. :)

Danny,

podívám se. Můj Pan Básník ale nechce nic moc originálního. Chce být klasikem. Chce psát stejně jako jeho velké vzory, například Shakespeare.

Předlohou pro komiksového Pana Básníka mi byl obraz mého oblíbeného malíře Carla Spitzwega Chudý básník. Na internetu ho najdeš snadno, protože patří k základním dílům evropského malířství. Možná v tom obraze najdeš i něco z mých dvou úplňkových básniček.

Dnes je úplněk a tak jsem ráda, že se mi podařilo svá "měsíční" dílka vložit v ten správný den. 

pokud chceš něco originálního o Luně, můžeš si třeba přečíst moji fantasy povídku "Odvrácená strana Měsíce". tip.