Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 457 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Král Jiří z Poděbrad bydlel v budově ČSSD (žákovské výroky
datum / id20.11.2021 / 526125Vytisknout |
autorZeanddrich E.
kategorieCitátyDalší dílo autora
zobrazeno70x
počet tipů11
v oblíbených1x
Král Jiří z Poděbrad bydlel v budově ČSSD (žákovské výroky

 

 

Vojenský talent hejtman Žižka se rozumně přizpůsobil tomu, že jeho sedlácká vojska vůbec neumí bojovat, a díky tomu slavil nepřetrženou šňůru vítězství.

 

..

..

Jan Žižka z Trocnova nám dodnes ukazuje, že dobrý stratég může zvítězit vždy, i když tomu statistická čísla předem hluboce nenasvědčují.

 

Jan Žižka z Trocnova měl takový strategický vojenský talent, že nakonec vítězil i tehdy, když byl slepý -to nám připomíná šachového velmistra, hrajícího zády proti několika soupeřům.

 

Jan Žižka má minulost, zahalenou mlhou tajemství -jen se v mládí podepsal na nějakém dokumentu ohledně svého majetku.

 

Jan Žižka asi za mlada bojoval v Polsku, ale historické zdroje nám k tomu dodnes mlčí.

 

..

 

..

..

 

Jan Žižka i ve svém věku snášel několik let se svými vojsky útrapy, např. se asi musel mýt někde v polích za vozem.

..

..

(( ...)).

Někteří sedláci se možná k husitům přidali proto, že je nebavil zemědělský život, ale po pár letech to už bylo jedno.

 

Husitské války se v Čechách projevovaly třeba tak, že na venkově na polích nebylo dost zemědělců.

 

Městská i venkovská chudina viděla v husitském hnutí naději i pro svůj další pozemský život, a v tom asi měla KSČ pravdu, když si Husity ve 20. století obrobila pro své potřeby.

 

..

..

 

Mistr Jan Hus se značně inspiroval u britského učence Viklefa (( )), a to nám dokazuje, že už i na přelomu 14. a 15. století velcí duchové své doby o sobě věděli.

 

Husovy vpisky do přepisu Viklefa nám naznačují podrobnosti o Husově mozku, i jeho smysl pro humor, apod.

 

Mistr Jan Hus se dostal z malé vsi až do vysoké společenské funkce rektora pražské UK, a to nám cosi dosvědčuje o plošné vyhledávací funkci talentů tehdejší církve.

 

Mistr Jan Hus nám svými aktivitami naznačuje, že by dnes mohl být i velice dobrým politikem, přestože by se mimo to nepochybně honosil celou řádkou vysokoškolských titulů.

..

..

Mezi oblíbence si Mistra Jana Husa zařadilo i mnoho šlechticů, a i manželka (( ?)) krále Václava IV., a z toho vyplývá, že jeho názory byly lákavé pro každou společenskou vrstvu, nejen pro chudinu, jak se nás po dlouhou dobu snažila přesvědčovat KSČ.

((...)).

Posluchači M.Jana Husa o něm mnohdy věděli pouze z doslechu.

..

..

Výzvědná tykadla husitského vojska nemohla fungovat náhodně, protože by se jinak v nějaké bitvě objevila jejich mezera. Už i z tohoto vyplývá, že husitští hejtmané dodržovali jistá naučená pravidla.

 

Osádku jednoho bojového vozu tvořilo kolem dvaceti lidí, ale ti šli při přesunech hlavně pěšky, protože na všech vozech se vezly nějaké věci, a to ještě i na čistě zásobovacích.

 

..

..

Ohledně náboru nových lidí měli asi husité daleko méně starostí, než jejich nepřátelé, protože pro prostý lid disponovali lákavou ideologií, a navíc neměli pro vstup do vojska velké nároky. (...). Mohli do svých řad vzít někoho.v každé obci.

..

..

Husitská, většinou selská vojska se chovala většinou účelně a úsporně, a už i to zvyšovalo jejich účinnost oproti rytířským a šlechtickým vojskům s přívažkem rytířské cti, nedostatku taktiky v boji, a dalších rituálů. (...).

 

(( ...)).

..

..

Když se mnohým starobylým německo-rakouským šlechtickým rodům nevrátili manželé a synové z bitev proti husitům, začali si uvědomovat, že sedlácké bitvy v Čechách nejsou jen běžnou vyjížďkou.

 

ˇČechové (i Moraváci) měli dlouhodobou pověst udatného vojáka, a toto nevědomky potvrzovali i sami Husité.

..

..

Protistrana v čelem se Zikmundem si typicky vážně sedla k jednacímu stolu až poté, co je o tom přes deset let přesvědčovaly překvapující vojenské neúspěchy.

((...)).

..

..

Husité bez jakékoliv vojenské zkušenosti měli od Žižky a dalších hejtmanů po pár měsících nácviku propracované taktiky boje, že to udivovalo celý tehdejší svět, hlavně v Evropě.

 

Husité měli tuto taktiku boje: jezdili s vozama po Čechách, a když jim zvědové oznámil.i blížící se nepřá.telské vojsko, vypřáhli koně, a srazily vozy kolo na kolo do účinné vozové hradby, ke které se dalo s koněm přiblížit pouze bokem, a ještě k tomu po jednom.

 

Husité měli vojenskou taktiku, podobně jako další úspěšná vojska v historii, z velké části postavenou na propracovaném neustálém jezdeckém průzkumu.

 

Husité podle svědectví z bitev dovedli postavit vozovou hradbu tak rychle a obratně, že to nasvědčuje tomu, že to ve svém volnu poctivě nacvičovali.

 

Husité měli hluboce rozčleněné jednotky, každou s velitem, a to až na úroveň hejtmana jednoho vozu. Tím se značně eliminovala ta skutečnost, že byli nevojáci, protože i tak každý neustále věděl, co má v danou chvíli zrovna dělat.

 

S každou vyhranou bitvou husitům rostlo sebevědomí, a u jejich nepřátel tomu bylo naopak.(…). To se projevovalo až útěkem z bitvy ještě před začátkem boje nebo bitvy.

 

..

..

Husité byli z Tábora, který si sami postavili ze svých darů.

 

Husité, kteří při příchodu do Tábora věnovali městu celý svůj majetek, naznačovali, že už z města nepůjdou zpět domů.

 

Mnozí husité si mysleli, že nastává den konečné rozhodující bitvy  lidstva, a tak se podle toho i dlouhodobě chovali.

 

..

..

Na husitské bouře se později nabalili i různé polovojenské nebo loupeživé živly ze zemí Evropy, kterým se nechtělo normálně pracovat.

((...)).

..

..

V bitvě u Domažlic rytířské vojsko uprchlo z bitvy preventivně již po poslechu blížící se husitské písně ((14. srpna 1431 v lokalitě mezi městy Domažlice a Kdyně. )).

 

.

 

..

..

Krutosti Zikmundových šlechtických vojsk a husitů si navzájem neměly moc co vyčítat.

 

Krutost husitských válek se odvolávala na panující zvyky tehdejš.í doby..

 

 

..

..

To, že Prokop Holý neuprchl z bitvy u Lipan, i když k tomu měl pravděpodobně ucházející možnosti, naznačuje, že hluboce věřil tomu, co dělal.

 

..

..

Výjimkou z husitské krutosti bylo to, když v Německu děti v bílých rouchách a s ratolestmi uprosili Prokopa Holého před německým městem, aby je nedobíjel.

 

Prokop Holý je čím dál víc zajímavější postavou, čím déle jej pozorujeme (...). Vyznačoval se např. strategickými schopnostmi, širokou vzdělaností z cizích evropských zemí, a také tím, že pod hrubou kutnou nosil do bitev drahé městské prádlo.

 

.Prokop Holý  údajně nosil  do válek pod hrubými oděvy jemné prádlo , protože si na něj asi zvykl ve svých  předchozích velkoměstských bydlištích, napříč Evropou.

 

(( ...)).

 

To, že se bojující jednotky v husitských válkách dopouštěly krutostí, odpovídalo tehdejším obyčejům, ale často to vojskům přetrvalo do dneška .

 

 

 

..

..

K bitvě u Lipan, stručně řečeno, došlo hlavně proto, že si méně rozohněná část husitů i celého národa uvědomovala, že nastal čas znovu osít pole, a věnovat se i běžnému mírovému životu.

 

Budoucí král jiří z Poděbrad byl asi ve svém mládí přítomen i přímo v bitvě u Lipan, protože to tam měl z Poděbrad dost blízko.

 

Král Jiřík z Poděbrad měl ve svém životě řadu zajímavostí -např. tu, že se pokusil mírovou cestou založit EU asi 500 let předtím, než k tomu skutečně došlo

 

To, že Jiřího z Poděbrad si za krále zvolila sama česká šlechta, naznačuje, že měl nějaké jisté kvality, na rozdíl od mnoha královských synů, kde kvality zdaleka nebyly tak jisté z důvodu poruch v dědičnosti.

 

Král Jiří z Poděbrad raději než na pražském ((Pražském)) hradě bydlel ve dvorci dole ve městě mezi Starým a Novým městem, asi protože to bylo v rovince ((patrně dvorec v místě Obec.domu ČSSD na náměstí Republiky)).

Král Jiří z Poděbrad bydlel v budově ČSSD na Náměstí republiky v Praze.

Vyslanci krále Jiřího dorazili k oceánu v Portugalsku, a říkalo se proto, že bylina konci světa, protože Ameriku, USA, a další zaoceánské kraje objevil Kryštof Kolumbus až několik desítek let potom.

 

((...)).

 

Na středověkých válkách a bitvách nás mnohdy udivuje to, že někdo každou chvíli bojoval s někým druhým a naopak, a to i rodina mezi sebou. To ale se přece dnes v malém děje za dveřmi téměř každého panelákového bgytu.

 

Různá přelétavá spojenectví králů a vladařů ve středověku naznačují, co si asi o tom musel myslet řadový občan království, který na jeho příkaz znechuceně pochodoval do bitvy.

 

.((...)).

 

Manžel, který má nějaký harém, si manželský život většinou užije s jednou z manželek, ale většina manželek si ho neužije, a proto je považujeme za přežitek. ((...)).

..

..

 

Ohledně náboru nových lidí měli asi Husité daleko méně starostí, než jejich nepřátelé, protože pro prostý lid disponovali lákavou ideologií, a navíc neměli pro vstup velké nároky. Mohli vzít v každé obci někoho.




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

20.11.2021 21:20:41dát kritice tipBenetka

Super hlášky!

20.11.2021 16:58:33dát kritice tipblacksabbath

Výzvědná tykadla husitského vojska...:-)))))

 

Protistrana v čelem se Zikmundem si typicky vážně sedla k jednacímu stolu až poté, co je o tom přes deset let přesvědčovaly překvapující vojenské neúspěchy.....

:-))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))

20.11.2021 14:49:482 tipů dát kritice tipJamardi

Různá přelétavá spojenecství králů a vladařů ve středověku naznačují, co si asi o tom musel myslet řadový občan království, který na jeho příkaz znechuceně pochodoval do bitvy. - super!

A vůbec jsem nevěděla, jaké nosil Prokop Holý prádlo. :)

20.11.2021 10:45:09dát kritice tipLady de Winter

Ó, to je absolutně boží :)

20.11.2021 10:31:03dát kritice tipZeanddrich E.

Poznámka již klasická: nečaruji s fonty,...,  barvou písma, mezerami,  apod.,...,  je to složeno z ..mnoha souborů, a dělá se to prostě „samo" :)

 

((...)).



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2021, provozuje Dobrý spolek, pravidla Školy v přírodě Letní dětský tábor