Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 457 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Světy
datum / id20.11.2021 / 526133Vytisknout |
autortheZEUS
kategoriePovídkyDalší dílo autora
zobrazeno159x
počet tipů10
v oblíbených0x
Světy

Ležíš vedle mě a tep tvého srdce mi rezonuje v dlani. Možná už spíš, touláš se chagallovou oblohou, možná tou skutečnou, kdo ví? Teď, víc než kdy dřív, věřím na osud. Přece jsem tě tenkrát viděl. Drobnou brunetku s pohledem siamské kočky. A věděl jsem, že patříme k sobě. Věděl jsem, že tu jsi, jen jsem tě nemohl najít. A ty? Ulicí projelo auto. Světla přeběhla po stropě. Ty jsi byla ta, která rozumí lidské řeči, ta která umí číst v očích, zná nejrůznější tajemství a nikdy nebývá sama. Jak jsem tě mohl potkat? Jak jsem ti mohl říct, že tě znám, že k sobě patříme? Svět je nekonečný kaleidoskop světů. Světů z iluzí a snů. Zmatení jím proplouváme. Neznáme směr. Jak blízko jsou naše světy? Chci už na nic nemyslet. Vodorovná hladina moře splývá s horizontem v oparu. Nic jen ticho na palubě mé lodi. Nic je celý svět v krabici od bot a hvězdy jsou jen díry ve víku. Všude okolo je slunce a nic. Ještě cítím v dlani tvůj tep, když svět za okny potemní.

"Drážďany hoří!" říká mi nějaká holka. Ale tohle není můj život. Přece si na něj vzpomínám. Nic z toho, co tu je, nepoznávám a tu dívku neznám. Jsme v nějaké kuchyni s kachlovými kamny a prošlapanou podlahou. "Drážďany hoří!" zní mi v hlavě. Dívá se na mě. Na nose má pihy, smutný pohled a dlouhé řasy. Je docela hezká. "Odkud to víš?" Udiveně se na mě dívá. "Všichni o tom mluví. Bombardovali je. Na horizontu je vidět záři ohně. Hoří celé město." Prohlíží si mě, asi čeká, co jí odpovím. Snad se i trochu usmívá a já přemýšlím, kde jsem se ocitl. Vybíhám před dům do chladné noci. Sleduji horizont, až na severu spatřím zvláštní světlo. Mám pocit, že až sem slyším nářek lidí, praskot a hučení plamenů. Úplně se mi sevřelo hrdlo, stojím a nedokážu odvrátit pohled od té oranžové záře. Nevnímám čas, myšlenky se mi rozbíhají do všech stran. Ze zahrady jsem zaslechl hlasy. Byla to nejspíš čeština, ale slovům jsem nerozuměl. Ve spodní části zahrady je seník, vypravil jsem se tam podívat. Třeba se v něm někdo ukrývá. Poslední dobou se tu pohybuje hodně lidí, které neznám. Jsou mezi nimi krysy a je jedno jakým jazykem mluví. Cítím, že to není bezpečné. Nevidím na cestu. Uvnitř seníku jsem opět cosi zaslechl. Rozbušilo se mi srdce. Otevírám dveře a snažím se zjistit, jestli je někdo uvnitř. Tma. Okolo nohy se mi protáhla kočka. Zavírám dveře, otočím se a náhle proti mně stojí temná silueta muže. Ještě zahlédnu, jak se zaleskne ostří nože v ruce, která prudce vyrazí proti mému břichu.

Leknutím jsem sebou trhnul. Spal jsem sotva pár minut. Ještě v sobě cítím chlad únorové noci.  Ještě vidím záři hořícího města. Možná, že těm, kteří doufali, připomínala východ slunce, pro mě byla rozlitou krví. Spíš, na parapety dopadly první kapky podzimního deště. Zatím jsem měl štěstí, vím to. Ještě se můžu těšit na další svítání. Nahá si leháš na průzračnou hladinu. Usmíváš se, máš ráda vůni vody. Tvé tělo se třpytí, pod srdcem ukrýváš nový život, jsem šťastný. Třpyt střípků kaleidoskopu. Vodorovná hladina moře splývá s horizontem. Ležíš vedle mě a tep tvého srdce mi rezonuje v dlani.




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

30.11.2021 17:14:32dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Krásné prolínání snu se skutečností, má to svou zvláštní poetiku, někdy až bizarní. Moc se mi líbilo Nic je celý svět v krabici od bot a hvězdy jsou jen díry ve víku. 

Ještě vidím záři hořícího města. Možná, že těm, kteří doufali, připomínala východ slunce, pro mě byla rozlitou krví.

26.11.2021 11:40:05dát kritice tipJosef František

Coby realista jsem se ztratil. Trochu odstavců by neškodilo.  Snová představivost dobrá, slušně popsaná.  Jako když si zapálím joint. Tip ale dám. 

23.11.2021 15:56:351 tipů dát kritice tipJanina6

Jak říká Gora - napínavé a poetické. Líbí se mi barvité popisy plné fantazie, jen místy bych mírně "ubrala", aby metafory měly čas ve čtenáři doznít a nepřekřikovaly se navzájem. Třeba věty "Nic je celý svět v krabici od bot a hvězdy jsou jen díry ve víku. Všude okolo je slunce a nic," samy o sobě půvabné, se mi k sobě obsahem nehodí. Mluvíš o hvězdách, pak najednou o slunci. Sny samozřejmě mohou být zmatené, ale ráda bych si vytvořila jakousi konkrétní představu o tom místě a okamžiku, ve kterém vypravěč začíná povídat. Na začátku je podle popisu noc (světla projíždějícího auta…), ale přitom na konci první části vyprávění svět za okny teprve „potemní“. Zkrátka mi to přijde místy chaotické, nepromyšlené.

Šetřila bych i opakováním stejných výrazů – někde je to určitě schválně kvůli zdůraznění (Věděl jsem, že patříme k sobě. Věděl jsem…), ale na jiných místech mi to přijde spíš jako neobratnost, třeba když se zopakuje „Dívá se na mě“ a „Udiveně se na mě dívá“. Nebo „uvnitř seníku“ a o pár slov dál „jestli je někdo uvnitř“. Jsou to drobnosti, ale myslím, že obzvlášť v krátkém textu záleží i na nich.

Ráda přidávám tip.

22.11.2021 15:11:081 tipů dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Napínavý text napsaný poeticky a zajímavě. 

Jsem zvědavá na další tvorbu.

22.11.2021 14:35:45dát kritice tipPróza_měsíce

Dík, jsi v Nominacích...

22.11.2021 13:48:581 tipů dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Mohla bych nominovat dílko do soutěže Próza měsíce? Pokud ano, napiš to sem, dík.

21.11.2021 09:29:501 tipů dát kritice tipK3

Hezká miniatura, ale neškodil by nějaký odstaveček navíc, zvlášť u mluveného slova; který by to zpřehlednil.

20.11.2021 19:59:211 tipů dát kritice tipannnie

Pěkný! Tip a.

20.11.2021 16:45:251 tipů dát kritice tipSade

Gratuluji. Krásně napsané. Taková próza dává smysl. Bez dalších velkých slov. BRAVO...



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2021, provozuje Dobrý spolek, pravidla Školy v přírodě Letní dětský tábor