Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 457 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

TD - Inge
datum / id21.11.2021 / 526186Vytisknout |
autorlencza
kategorieMiniatury prozaickéDalší dílo autora
témaRodinné
zobrazeno131x
počet tipů14
v oblíbených0x
TD - Inge

Jsou různé druhy odvahy. Jako první mi vytane na mysli odvaha hrdinských činů, zkoncentrovaná do vypjatých, dramatických, nebezpečných chvil. Atentát na Heidricha nebo zásahy hasičů u WTC jako (veleznámé) příklady za všechny.

Uvažuji i o mnohem subtilnější odvaze každodenních malých rozhodnutí. Usmát se na nepříjemnou prodavačku v touze dát jí alespoň drobet radosti. Vejít už po xté do bojové vřavy v dětském pokoji s odhodláním nenásilně nastolit smír. A další a další maličkosti.

Možná právě z drobných krůčků mimo zónu příjemného se buduje odvaha jako životní postoj, jako charakterový rys.

Vzorem takové odvahy je pro mě babička Inge. Narozená pár let před 2. světovou válkou v sudetském pohraničí. Že její tatínek byl Čech a maminka Němka, a ne naopak, mohli zůstat. Se zatajeným dechem jsem poslouchala vyprávění o malé holčičce, která pomáhá mamince napojit žíznivé vystěhovalce v pochodu smrti. První – a vůbec ne malé – hrdinství.

Provdala se za muže, který se, ještě jako kluk, přistěhoval do jejího rodiště při dosidlování pohraničí. A ač jsem dědu opravdu milovala, připouštím, že soužití s ním mělo do snadného daleko. Žárlivý, střeživý muž. Pod jednou střechou s tchyní, se kterou si k srdci nepřirostly. Spousta příležitost pro odvážná rozhodnutí – jít dál, vytvářet domov pro dceru, zázemí pro vnoučata.

Když děda vlivem nemoci začal být agresivní, babička rozhodně odmítla možnost umístit ho v léčebně nebo ústavu. Jezdila za ním do nemocnice ve vedlejším městě, a jen co to zdravotní stav dovolil, vzala si jej domů. Jestli se bála? Nevím. Nejspíš jsme se víc báli my, její blízcí. Ona měla jasno.

V posledním roce života potřeboval děda se stále horší pohyblivostí stále větší asistenci. Nebylo téměř možné se od něj vzdálit. Ona si nikdy nestěžovala. Přijímala věci tak, jak přicházely, věcně, až zenově, chtělo by se říct. Nechápali jsme, kde bere ve čtyřiaosmdesáti letech sílu zvedat téměř bezvládného člověka. Několikrát denně. Sama. Byla s ním, v hospicovém pokoji, až do úplného konce.

A teď? Se stejným postojem, s nímž v manželství snášela dobré i zlé, čelí životní samotě.

Babi! Nejsi babička pohádková. Knedlíková a koláčová jsi, to určitě ano. Starostlivá také. Ale, jak léta plynou, čím dál víc Tě vidím jako babičku – především – odvážnou.




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

23.11.2021 21:03:56dát kritice tiplencza

Děkuji.

23.11.2021 21:02:50dát kritice tipF.M.R.C.

To je na smeknutí.Tip musí být.

22.11.2021 13:58:35dát kritice tiplencza

Hmmm, to by bylo hezké... 

22.11.2021 10:52:00dát kritice tipKočkodan

 

Lenko (asi se tak jmenujes, meli jsme i kocku stejného jména), jeste se muzes „vypracovat“ a treba nejaké díte jednoho ze tvých detí nekde napíse, jakou melo odváznou babicku. :-)

22.11.2021 09:25:23dát kritice tiplencza

Alegno: Děkuji, polichotila jsi mi :)

Janino: Ano, taky to obdivuju, moc a moc, zvlášť tím, že mám 3 malé děti a občas to fakt nedávám.

Abakus: Ty jo! To je tedy pořádné  hrdinství.

Benetko: Totéž to asi není, ale může (musí?) souviset, si myslím.

K3: Děkuji

22.11.2021 08:30:14dát kritice tipK3

T.

21.11.2021 21:51:53dát kritice tipK3

Můj komentář jsem asi neodeslal.. Moc se mi tvůj text líbí.

21.11.2021 20:31:10dát kritice tipBenetka

Odvaha. Jedno slůvko a! Tolik tolik příběhů...

Ačkoli... Často je to i hra se slovy. Například: je sebeobětování totéž co odvaha?

21.11.2021 18:55:051 tipů dát kritice tipAbakus

Že mám babičku hrdinku, som zistila, až niekoľko rokov potom, čo zomrela. A to bola z môjho pohľadu obrovskou hrdinkou - človekom, ktorý potom, ako ho zavreli, prišiel o všetko /manžela, dieťa, bývanie - majetok/, napriek tomu mala dosť sily žiť ďalej a nepovedať mi o tom všetkom.

21.11.2021 17:05:261 tipů dát kritice tipJanina6

Ano, starat se trpělivě o člověka, který je na nás závislý, to je druh hrdinství, které nepřestanu obdivovat.

21.11.2021 14:11:11dát kritice tipAlegna

krásný příspěvek, babičkka má štěstí, že má takovou vnučku

21.11.2021 12:37:284 tipů dát kritice tiplencza

Děkuju všem za reakce. Byla bych ráda, kdybych od babičky nějakou tu odvahu zdědila, ale skoro to vypadá, že geny mi nepomůžou a budu muset jít cestou nápodoby :)

21.11.2021 11:24:381 tipů dát kritice tipAru

odvaha to je životní postoj

21.11.2021 11:20:59dát kritice tipdievča z lesa

pekne zobrazená odvaha*

21.11.2021 11:11:451 tipů dát kritice tipblacksabbath

lenczo......chce to pořádnej kus odvahy...prát se s životem, kdžy zrovna není ustáno do peří....krásně jsi to napsala

21.11.2021 10:36:331 tipů dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Dobré příklady osobní odvahy, lenczo!

 

21.11.2021 10:10:091 tipů dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Odvaha čelit těžkým životním situacím je opravdu zásadní. A Tvoje babička to uměla. Díky za hezký příspěvek.

21.11.2021 09:40:58dát kritice tipNina Lili

krásné vyznání... a před babičkou smekám...*



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2021, provozuje Dobrý spolek, pravidla Školy v přírodě Letní dětský tábor