Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

TD - Inge

21. 11. 2021
14
18
353
Autor
lencza

Jsou různé druhy odvahy. Jako první mi vytane na mysli odvaha hrdinských činů, zkoncentrovaná do vypjatých, dramatických, nebezpečných chvil. Atentát na Heidricha nebo zásahy hasičů u WTC jako (veleznámé) příklady za všechny.

Uvažuji i o mnohem subtilnější odvaze každodenních malých rozhodnutí. Usmát se na nepříjemnou prodavačku v touze dát jí alespoň drobet radosti. Vejít už po xté do bojové vřavy v dětském pokoji s odhodláním nenásilně nastolit smír. A další a další maličkosti.

Možná právě z drobných krůčků mimo zónu příjemného se buduje odvaha jako životní postoj, jako charakterový rys.

Vzorem takové odvahy je pro mě babička Inge. Narozená pár let před 2. světovou válkou v sudetském pohraničí. Že její tatínek byl Čech a maminka Němka, a ne naopak, mohli zůstat. Se zatajeným dechem jsem poslouchala vyprávění o malé holčičce, která pomáhá mamince napojit žíznivé vystěhovalce v pochodu smrti. První – a vůbec ne malé – hrdinství.

Provdala se za muže, který se, ještě jako kluk, přistěhoval do jejího rodiště při dosidlování pohraničí. A ač jsem dědu opravdu milovala, připouštím, že soužití s ním mělo do snadného daleko. Žárlivý, střeživý muž. Pod jednou střechou s tchyní, se kterou si k srdci nepřirostly. Spousta příležitost pro odvážná rozhodnutí – jít dál, vytvářet domov pro dceru, zázemí pro vnoučata.

Když děda vlivem nemoci začal být agresivní, babička rozhodně odmítla možnost umístit ho v léčebně nebo ústavu. Jezdila za ním do nemocnice ve vedlejším městě, a jen co to zdravotní stav dovolil, vzala si jej domů. Jestli se bála? Nevím. Nejspíš jsme se víc báli my, její blízcí. Ona měla jasno.

V posledním roce života potřeboval děda se stále horší pohyblivostí stále větší asistenci. Nebylo téměř možné se od něj vzdálit. Ona si nikdy nestěžovala. Přijímala věci tak, jak přicházely, věcně, až zenově, chtělo by se říct. Nechápali jsme, kde bere ve čtyřiaosmdesáti letech sílu zvedat téměř bezvládného člověka. Několikrát denně. Sama. Byla s ním, v hospicovém pokoji, až do úplného konce.

A teď? Se stejným postojem, s nímž v manželství snášela dobré i zlé, čelí životní samotě.

Babi! Nejsi babička pohádková. Knedlíková a koláčová jsi, to určitě ano. Starostlivá také. Ale, jak léta plynou, čím dál víc Tě vidím jako babičku – především – odvážnou.


18 názorů

lencza
23. 11. 2021
Dát tip

Děkuji.


Lili.
23. 11. 2021
Dát tip

To je na smeknutí.Tip musí být.


lencza
22. 11. 2021
Dát tip

Hmmm, to by bylo hezké... 


Kočkodan
22. 11. 2021
Dát tip

 

Lenko (asi se tak jmenujes, meli jsme i kocku stejného jména), jeste se muzes „vypracovat“ a treba nejaké díte jednoho ze tvých detí nekde napíse, jakou melo odváznou babicku. :-)


lencza
22. 11. 2021
Dát tip

Alegno: Děkuji, polichotila jsi mi :)

Janino: Ano, taky to obdivuju, moc a moc, zvlášť tím, že mám 3 malé děti a občas to fakt nedávám.

Abakus: Ty jo! To je tedy pořádné  hrdinství.

Benetko: Totéž to asi není, ale může (musí?) souviset, si myslím.

K3: Děkuji


K3
22. 11. 2021
Dát tip

T.


K3
21. 11. 2021
Dát tip

Můj komentář jsem asi neodeslal.. Moc se mi tvůj text líbí.


Benetka
21. 11. 2021
Dát tip

Odvaha. Jedno slůvko a! Tolik tolik příběhů...

Ačkoli... Často je to i hra se slovy. Například: je sebeobětování totéž co odvaha?


Abakus
21. 11. 2021
Dát tip Benetka

Že mám babičku hrdinku, som zistila, až niekoľko rokov potom, čo zomrela. A to bola z môjho pohľadu obrovskou hrdinkou - človekom, ktorý potom, ako ho zavreli, prišiel o všetko /manžela, dieťa, bývanie - majetok/, napriek tomu mala dosť sily žiť ďalej a nepovedať mi o tom všetkom.


Janina6
21. 11. 2021
Dát tip Gora

Ano, starat se trpělivě o člověka, který je na nás závislý, to je druh hrdinství, které nepřestanu obdivovat.


Alegna
21. 11. 2021
Dát tip

krásný příspěvek, babičkka má štěstí, že má takovou vnučku


lencza
21. 11. 2021
Dát tip Gora, blacksabbath, dievča z lesa, Aru

Děkuju všem za reakce. Byla bych ráda, kdybych od babičky nějakou tu odvahu zdědila, ale skoro to vypadá, že geny mi nepomůžou a budu muset jít cestou nápodoby :)


Aru
21. 11. 2021
Dát tip rebecca13/CM

odvaha to je životní postoj


pekne zobrazená odvaha*


blacksabbath
21. 11. 2021
Dát tip Gora

lenczo......chce to pořádnej kus odvahy...prát se s životem, kdžy zrovna není ustáno do peří....krásně jsi to napsala


Gora
21. 11. 2021
Dát tip blacksabbath

Dobré příklady osobní odvahy, lenczo!

 


bixley
21. 11. 2021
Dát tip blacksabbath

Odvaha čelit těžkým životním situacím je opravdu zásadní. A Tvoje babička to uměla. Díky za hezký příspěvek.


Nina Lili
21. 11. 2021
Dát tip

krásné vyznání... a před babičkou smekám...*


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru