Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

V tichu

22. 11. 2021
6
1
253

Rozpila jsem se
jako kaňka na papír
a nevypsaná slova vlají
jako tibetské praporky s modlitbami.

V každé řádce je skryto tolik ticha,
které se zarývá jako suché pero do celulózy.

A tak maluji černou po černém plátně
a rozfoukávám písečné mandaly ze skal do propastí.


Rozvinula jsem se
jako starý posvátný svitek
a prsty čtu symboly, kterým oči neporozumí.

Skládám písmena za sebou jako domino
a pouštím je po řece v lodičkách
vyřezaných z mých kostí.

Naše hlasy splývají v jeden tón
jako všechny barvy světla v bílou.
Nemlčme už, prosím...

 

 


1 názor

Říkám si, jestli se v první sloce nezbavit jednoho "jako", jestli na 4 verše nejsou 2 verše začínající tímto přirovnývajícím slůvkem moc.

Ostatně těch jako mi přijde moc celkově v celém díle

Pátý verš je hodně skácelovský, ale je hodně dobrý

Celkově zajímavé čtení s prvky hlubiny

 


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru