Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 456 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Naučit se létat
datum / id23.11.2021 / 526272Vytisknout |
autorBenetka
kategorieMiniatury prozaickéDalší dílo autora
zobrazeno74x
počet tipů11
v oblíbených0x
Prolog

Pro jednu holku...


https://www.youtube.com/watch?v=s5BJXwNeKsQ&ab_channel=TomPettyVEVO

Naučit se létat

Martině to přišlo jako zlý sen. Kolem busové zastávky během hodiny co u ní zakotvili neprojelo ani kolo. A bus takhle v neděli odpoledne... To byla jen naivní představa. První až v pondělí ráno.

Miloš pak řekl - neva něco si stopnem. Přece nepůjdem pěšky ne? Přikývla a rezignovaně usedla na lavičku. Měli toho v nohách dost a dost. Zapálila si cígo a podala krabičku Milošovi. Ten v ní zašátral a zklamaným hlasem pravil - už jen dvě? Ne! Řekla Martina. Byly tam čtyři jednu jsem si zapálila tak tam musí být tři! Miloš jí ukázal krabičku kde se skutečně schovávaly poslední dvě cigarety. Tři jo? To mi jako chceš říct že během té chvilky cos mi tu krabičku podávala jedna zmizela? To jako vážně?! Nakrčila nosík potáhla ze své retky vyfoukla obláček kouře a odvětila - byly tam tři! Tebe jebe řekl Miloš. To asi z toho horka...

Vzduch se tetelil srpnovým žárem a ona se urazila. Naštvaně se zvedla a udělala pár kroků směrem do lesa.

Miloš se tetelil blahem že vůbec může s touhle holkou být. Byla víc než hezká a nad to taky žádná blbka. I když teda byla notně praštěná. A vznětlivá. Jako benzínové výpary. Možná proto ji Miloš tak rád vytáčel. Když už se přeochotně nechala. A to vše navzdory tomu že byl do ní naprostý blázen. Ještě snad nikdy nikoho takhle nemiloval!

Něco ti řeknu ale pojď blíž ať nemusím tak křičet. Poslechla. Víš ty co? Jsi prolhaná lhářka! Přiznej to! Hodila po něm stále ještě hořícím vajglem a vztekle dupla nožkou. Ne! Ne a ne! Nejsem! Přiznej to! Miloš byl neústupný. Náhle se zklidnila a tichounce odpověděla - nejsem lhářka... Miloš viděl že má slzy na krajíčku. Nechal to zajít příliš daleko? Nejsem lhářka pokračovala. Ale přece ti nemůžu přiznat že jsem se spletla!? Že jsem unavená? Že...

Vstal a šel k ní a pevně ji obejmul. Nechala se. Lásko moje řekl jí. To je ale přesně to co po tobě chci! Abys říkala věci tak jak jsou. A nehrála si na hrdinku nebo slečnu božskou...

Vlásky jí voněly borovým lesem a ústa chutnala nikotinem.




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

24.11.2021 08:46:061 tipů dát kritice tipblacksabbath

Bene......krásné!!!!!!

23.11.2021 21:58:412 tipů dát kritice tipgabi tá istá

pre mňa jeden z tvojich najlepších textov *

23.11.2021 21:55:471 tipů dát kritice tipEvženie Brambůrková

Prostě tak to může být. Moc hezké.

23.11.2021 20:16:251 tipů dát kritice tipKočkodan

Tvoje dílko se mi líbí, ale možná je to chyba... ;-)

23.11.2021 20:04:391 tipů dát kritice tipdievča z lesa

pre mňa je tak trochu záhada ako nelietať pričasto ...*

23.11.2021 19:21:025 tipů dát kritice tipannnie

Říkat věci tak, jak jsou, není vždy lehké. A někdy zas je těžké mlčet... Ale uznat chybu, to patří do povinný výbavy každýho dospěláka.

Tip a.

23.11.2021 18:39:541 tipů dát kritice tipAlegna

musím přiznat, moc se mi to líbí



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2021, provozuje Dobrý spolek, pravidla Školy v přírodě Letní dětský tábor