Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Za závorou

05. 12. 2021
26
66
946
Autor
Gora

Otevřel závoru a zacouval k dílně.

Kde to vázne, mrzel se v duchu Lubor na nedochvilnost řemeslníka Čambaly. Ještě že už je pátek odpoledne, povzdechnul si. Zip péřové bundy dopnul až ke krku.

Na dvoře rozbředlý sníh. Zas aby pak otíral polobotky hadrem. No, pořád lepší než si brát ven mezi lidi brčálově zelené gumáky od zaměstnavatele. Vypadat směšně bylo to poslední, co by Lubor snesl! V zrcátku zkontroloval svoji pěšinku a obezřetně vystoupil z dodávky. Posledních pár komínových vložek z ostrého nerezu, koleno s nahlížecím otvorem a hlavice čekaly v nákladním prostoru dodávky na nového majitele.

Pracovní rukavice si však natáhnul. Říznout se do alabastrově čistých rukou, to tak!

Zdálo se mu to – anebo skutečně v temném koutě přístřešku před dílnou něco zašramotilo? Aha, už to vylezlo na světlo boží!

Oči, bílý čumák s černým šlehem akorát uprostřed mordy. Střapaté uši. Pes. PES! Taková mrzutost!

Bacily, blechy a špínu v kožichu měl podle mámy snad každý z nich. Raději se držet dál!

A teď tu na něj jeden bázlivě zírá skoro z bezprostřední blízkosti. Všimnul si, že je to fenka. Tedy asi. Do psa jí něco scházelo. No, aspoň tak.

Schválně, co to s ní udělá, když zadupe? Zaleze zpět do rohu? Lubor si dodal kuráže a pravou nohu vymrštil před sebe. Bahýnko se prudce rozlétlo a postříkalo nohavice značkových džínů včetně bot.

Pro tuto chvíli mu to ani moc nevadilo, naopak - byl na sebe pyšný. Fena totiž stáhla ocas a uši přilehly k hlavě. Skvěle. Snad první čokl v životě, který z něj má respekt! Anebo to znamená, že se chystá k útoku, zapochyboval. Ne, nevypadá to tak.

Lubor se rozhlédnul. Nikdo, komu by jeho chování mohlo připadat směšné, tu není. Znovu zadupal. Fena uskočila tak nějak legračně polovinou těla dozadu a najednou vyrazila proti němu. Zastavila těsně u špiček zabahněných adidasek. Couvnul jako předtím ona.

Párkrát se takhle poškádlili a na obou bylo vidět, jak se pořád bojí toho druhého, neznámého tvora, ale zároveň se dováděním v loužích vymezují vůči sobě. Bylo to kdo s koho.

Fenka se po chvíli rozjařila. Dělala kolem Lubora prudké akrobatické otočky do tvaru ležaté osmy. Nechtěl se nechat zahanbit a pustil se za ní. Kdysi dávno přece hrával s klukama fotbal!

Nejprve ji naháněl on, pak se nechal pronásledovat. Na Luborových botkách již nebylo znát, že jsou zhotoveny ze světlé kůže. Pracovní rukavice i teplou bundu mezitím nedbale hodil přes opěradlo v autě. Zimomřivost byla pryč. Tváře měl zrudlé jako krocan a fena zas předváděla růžový jazyk na náprsence.

Kroužili po plácku a Lubor se hlasitě smál, ba přímo řehtal, vykřikoval na fenu zadýchaně: jedeš, ty bílá potvoro! a ona radostně štěkala. Zastavili se, až ho začalo píchat v boku.

Poprvé v životě vyndaval nerezový materiál bez rukavic, fakturu položil vedle, pod stříšku. Fena prudce oddechovala. Vzal z auta láhev s neperlivou vodou a z jednoho nerez dílu utvořil psí misku. Když hltavě pila, zauvažoval, že ji pohladí po střapaté hlavě. Překvapilo jej, že letmý dotyk bříškem prstu zaregistrovala. Přestala totiž v tu chvíli lemtat. 

Cuknul rukou a ještě se po ní naposled ohlédnul. Pak spěšně nasednul a couval až k otevřené závoře pozemku. 

Ze zvyku pohlédl do zrcátka a uviděl rozcuchaného mladíka. No nazdar. Večer bude muset utřít zablácenou podlahu ve voze, vyprat oblečení a vydrbat boty.

Pečlivě prohrábnul prsty vlasy, jako by v nich ještě hledal něco z bláznivé honičky, a pousmál se.

Otočil vůz a vyjel na silnici.


66 názorů

Gora
11. 12. 2021
Dát tip

Děkuju!! Vážím si... 


Oldjerry
11. 12. 2021
Dát tip

Nevadí - napíšu to znova: jsou témata těžká a témata snadno zpracovatelná. Pro tebe jsou jen témata - zpracováváš je  tak, že člověk má pocit lehkosti psaní, tvorby  - no - a víme jak to doopravdy je. Ostatně už jsem tady dnes jednou napsal, že tvá tvůrčí síla je v povídce... ***


Gora
10. 12. 2021
Dát tip

Díky, opravím... ona se pravidla s čárkami několikrát změnila, a tak...


kvaj
10. 12. 2021
Dát tip

Takovéto příběhy o náhodných setkáních mám rád. Jenom: "než si brát ven mezi lidi" bez čárky.


Gora
09. 12. 2021
Dát tip

Evži, díky... nevím, byla jsem mimoděk svědkem, a od té doby jsem na něj koukala jinak...


Tak to byla terapie. Určitě mu to pomohlo.


Markel
08. 12. 2021
Dát tip Gora, vesuvanka

mám ráda i kočky, dcera má doma 4, každá jinou povahu, kocouři jsou mazlivější, Toxina :-)) je pěkná mrcha, už mne i poškrábala a kousla, když jsem ji nechtěla ihned pustit na zem, pejsci jdou celkově přívětivější :-)), dcera má dva, kočky jsou svéhlavější, tajemné a nikdy nejsou zcela ochočené, což se mi na nich líbí


Gora
07. 12. 2021
Dát tip

Markel, já taky, jsou vždy dobře naladěni a kamarádi... ale mám v oblibě i jiná zvířata... 


Markel
07. 12. 2021
Dát tip vesuvanka

já pejsky miluju, říkám jim sama pro sebe: dobré duše


Gora
07. 12. 2021
Dát tip

Dík, Renato... vím.


bixley
07. 12. 2021
Dát tip

Mám kamaráda, který má ke psům podobný vztah. A přestože mívá občas klukovské nápady, tohle by s ním asi nehlo. Nejprve by se snažil psa odehnat a pak by ho prostě ignoroval. O to víc hrdinu této povídky oceňuji.


revírník
07. 12. 2021
Dát tip Gora

To jsem si oddechl, Ireno.


Gora
07. 12. 2021
Dát tip

Jani, děkuju, potěšilo, že se líbí...


Gora
07. 12. 2021
Dát tip

Jardo, neboj, neovlivnil, ve mně to bylo tak půl na půl... a takhle je to ucelenější. Vím, cos měl ve své poznámce na mysli, to doplnění o cca tři věty byla má vůle... sama jsem "zachtěla", aby prolomil svoji "závoru"... děkuju, že si děláš starost!


vesuvanka
07. 12. 2021
Dát tip

Irenko, moc pěkně a poutavě napsaný příběh o sblížení člověka a psa (fenky), TIP

Kroužili po plácku a Lubor se hlasitě smál, ba přímo řehtal, vykřikoval na fenu zadýchaně: jedeš, ty bílá potvoro! a ona radostně štěkala. Zastavili se, až ho začalo píchat v boku.

Poprvé v životě vyndaval nerezový materiál bez rukavic, fakturu položil vedle, pod stříšku. Fena prudce oddechovala. Vzal z auta láhev s neperlivou vodou a z jednoho nerez dílu utvořil psí misku. Když hltavě pila, zauvažoval, že ji pohladí po střapaté hlavě. Překvapilo jej, že letmý dotyk bříškem prstu zaregistrovala. Přestala totiž v tu chvíli lemtat. 


revírník
07. 12. 2021
Dát tip

Promiň, Ireno, nedá mi to, ještě se vracím. Bojím se, aby vše nevyznělo tak, že jsem ovlivnil tvůj původní záměr. Mně šlo jen o slovní vyjádření (pohladil x nepohladil), to mi tam chybělo. Mělas to asi tak: "Zauvažoval, že ji pohladí po střapaté hlavě. Nasedl a couval." Ale já jsem chtěl číst o tom rozhodnutí, chyběla mi tam vložená věta, například Ale to hned zavrhl, nebo ale to by mu musela ruka upadnout, nebo ale k tomu se nedokázal přinutit, nebo cokoli jiného, co vy vyjádřilo, že dotyk - to tedy ne, to už by bylo příliš. Až pak nasedl a couval. Taky to ovšem mohlo být tak, jak to teď je, totiž, že se překonal a dotkl se jí. Jenom se nemůžu zbavit dojmu, že původní záměr byl právě opačný, a proto mě mrzí, že jsme si hned při mé "výtce" lépe neporozuměli. Tak se omlouvám tobě a všem.


Gora
06. 12. 2021
Dát tip

Květoni, jsem šťastná, že jsem tohle mohla pozorovat /a teď po několika letech se upomenout a napsat:-)/... děkuju mockrát.


Tohle je důkaz, že i banální a dějově nebohatá historka se dá vyprávět tak čtivě a napínavě, až čtenář lituje, že u toho nebyl.


Gora
05. 12. 2021
Dát tip

Přemku, děkuju ti. Snad se trochu povedl klukovský vhled...


lastgasp
05. 12. 2021
Dát tip

Citlivě vyjádřené pokušení pohrát si se strachem bez ohledu na blátíčko. a polobotky. Vzájemný vztah psa s člověkem a proměna v podivnou hru je vyjádřena v hravé škádlení, až sblížení s pohlazením. Živočišná radost omladila hrou i jeho vzhled. Výstižně a stručně psaný příběh spontánního projevu klukovské radosti.    

 


Gora
05. 12. 2021
Dát tip

Karle, díky za pečlivé čtení, ještě před chvílí bylo v textu jen to, že zauvažoval, že ji pohladí... dospěla jsem k názoru /podle revírníkova/, že se jí přece jen dotkne...


Gora
05. 12. 2021
Dát tip

Samozřejmě, a podstatnou roli hraje řeč těla...


K3
05. 12. 2021
Dát tip

Hezky popsaná chvilka. Minimalisticky popsaná a to se mi líbí. K vašemu sporu, podle mně ji pohladil, zdá se mi že to vyplývá z textu.


Prosecký
05. 12. 2021
Dát tip

Podstatná část komunikace sr psem je nonverbální.


Gora
05. 12. 2021
Dát tip

Já moc děkuju tobě!!


revírník
05. 12. 2021
Dát tip

No vidíš. Díky, díky! Teď je to celé.


Gora
05. 12. 2021
Dát tip

Co myslíš, Jardo, nyní?


revírník
05. 12. 2021
Dát tip Gora

Přijdeš. Mně by to tam pořád chybělo.


Gora
05. 12. 2021
Dát tip

Jardo, dals mi podnět, až na ten rébus přijdu /jestli/, poupravím... díky moc!!


revírník
05. 12. 2021
Dát tip

Ireno, jestli se jí ani nedotknul, což se při jeho povaze dá snad nejspíš očekávat, tak mi tam i tak chybí vyjádření výsledku toho vnitřního boje (třeba jednoslovný). Stejně jako v případě opaku, čili že se překonal. A nemusí to být zrovna ten výraz (dotyk nebo pohlazení, jak naznačuješ), vůbec ne. Víc nechci napovídat, ty jsi autorka.


Gora
05. 12. 2021
Dát tip

Vím /tuším/ své... díky za milé slovo. Ona je to maličkost, ale toho přemítání, JAK ji napsat, bylo dost.


Benetka
05. 12. 2021
Dát tip

Drsné... Možná. Ale Tvoje dílko je pěkné to každopádně. Někomu se může zdát že na tom nic není takhle psát! Ale já vím své... 

Jinak já su ftipálek! (Aspoň teda dyš zrovna nemám depku...) Šak sem už take napsal spoustu blbostí! Tak jaképak že to ke mně nesedí!? :D


Gora
05. 12. 2021
Dát tip

Bene, to je hodně drsné a nesedne k tobě!! Dík.


Benetka
05. 12. 2021
Dát tip

Maminko maminko já bych chtěla pejska!

Tak běž do ledničky ještě tam kousek zbyl...


Gora
05. 12. 2021
Dát tip

Prosecký, tak to mě potěšilo, že nic "závadného" na příběhu nenacházíš :-), díky.


Gora
05. 12. 2021
Dát tip

Di, děkuju, máme na psy podobný náhled./přepsala jsem, v prvním bylo špatné i/y/


Gora
05. 12. 2021
Dát tip

Luboši, někdo je holt tak úzkostlivý, no, znala jsem sestřičku, co se koupala v chloraminu:-)...díky.


Gora
05. 12. 2021
Dát tip

Jardo, těšila jsem se, až budu odpovídat na tvůj komentář. Dlouho jsem to slovo zauvažoval v duchu přebírala, nejprve tam bylo - uvažoval... ALE už tak to pro Lubora byla velká, snad i zásadní změna v pohledu na psy a možná nejen na ně... víc v tu chvíli nedokázal a mně připadá, že už jen to, že zauvažoval, bylo mnoho... a jak daleko/hluboko potom jít  jako autorka v jeho charakteristice??

Napsat, že se jí dotknul, pohladil by bylo nejsnazší...

Ale ještě si to pročtu s nějakým odstupem a možná přijdu na to, že máš pravdu. Rozhodně děkuju za názor!! Máš bystré postřehy.


Gora
05. 12. 2021
Dát tip annnie

an, díky, pes je jednička!


Gora
05. 12. 2021
Dát tip

Čudlo, dík moc.


Gora
05. 12. 2021
Dát tip

Markel, děkuji!


Gora
05. 12. 2021
Dát tip

Jarmilo, díky za zajímavou příhodu tam od vás:-)...


Gora
05. 12. 2021
Dát tip

dievča, potěšilo...dík.


Gora
05. 12. 2021
Dát tip

Hanko, děkuju, vždy trefně okomentuješ...


Prosecký
05. 12. 2021
Dát tip

Zajímavá scéna. Tip si to určitě zaslouží. Marně se pokouším najít, co bych tomu vytknul.


Kočkodan
05. 12. 2021
Dát tip

„Bacily, blechy a špínu v kožichu měl podle mámy snad každý z nich. Raději se držet dál!“

Mámu bych za její řeči nejraději bacil. Ovšem tebe, Irčo, za tohle dílko určitě ne. (mrk)


Diana
05. 12. 2021
Dát tip

Také mám o psech vysoké mínění. Znám je dobře. psi jsou takoví lepší, laskavější a důvěřivejší lidé...


revírník
05. 12. 2021
Dát tip

Je to, Ireno, pěkné, úsporné psaní, jak se na povídku sluší. Ale v tomto místě přece až moc úsporné: chybí mi, jestli ji pohladil. Píšeš, že o tom zauvažoval, ale ne už, jestli k tomu došlo, hned nato nasedl a couval. Nechybí tam to pohlazení (případně nepohlazení) i tobě?

Omluva, jen takový, možná hloupý postřeh.


annnie
05. 12. 2021
Dát tip

Ať žije pes! Tip a.


Čudla
05. 12. 2021
Dát tip

Milé čtení /*


Markel
05. 12. 2021
Dát tip

pěkné počtení *


Jamardi
05. 12. 2021
Dát tip

Vida, jak ho fenka svedla. :) Zajímavá příhoda. :)

Mohl si koupit svoje gumáky, když se mu nelíbily firemní-brčálové.  Já jsem se setkala s tím, že se nelíbil brčálově zelený telefon na pevnou linku. Paní říkala, že se na něho nemůže ani podívat, jestli si vedoucí, který ho objednal, objednal i pro sebe v téže barvě nebo je to jen pro podřízené...


krásne ... potešilo***


8hanka
05. 12. 2021
Dát tip

pekný príbeh...v každom z nás je niečo z dieťaťa, ktoré sa len zriedka uvoľní ako Lubor s fenkou...


Gora
05. 12. 2021
Dát tip

Díky!


Tobě krásnou adventní neděli!!!!!!


Gora
05. 12. 2021
Dát tip

Ivi, děkuju moc... usměvavou neděli!


jjj...pes dokáže zvednout náladu i morousovi......mně tvoje povídka roztáhla pusu od ucha k uchu.....:-))))))))))))......skvělé!!!!§


bixley
05. 12. 2021
Dát tip

Nojo, nepozorný čtenář...


Gora
05. 12. 2021
Dát tip

... je tam cosi o bezprostřední blízkosti, tak snad to k určení pohlaví stačilo:-)


bixley
05. 12. 2021
Dát tip

No, mně trochu nebylo jasné, jak moc na ni viděl. Ale to je detail.


Gora
05. 12. 2021
Dát tip

Díky, Renato... no, já nechtěla pořád psát - pes, pes--- fena je lepší... a v reálu to byla fenka.


bixley
05. 12. 2021
Dát tip

Totiž pokud se nepodívám úplně dolů... :-))


bixley
05. 12. 2021
Dát tip

Hezky popsaná proměna, Ireno!

Já tedy psa od feny nerozeznám. :-(


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru