Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 463 tisíc textů, miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

SOUSEDKY
datum / id09.12.2021 / 526821Vytisknout |
autorDan TM
kategoriePovídkyDalší dílo autora
zobrazeno541x
počet tipů24
v oblíbených1x
do výběru zařadilGora, rebecca13/CM,
SOUSEDKY

SOUSEDKY

 

Na kraji vesnice stojí dva domky. Delší stranou pozemků sousedí. Obě mámy vychovávaly své děti, staraly se o těžce pracující manžely, malé zahrádky a pár slepiček.

Děti jezdily na kolech, tříkolkách a koloběžkách okolo takovou rychlostí, že si ani nevšimly, jak rychle rostou.

Neměly čas spolu povídat. Jen pomoc při zapomenutých drobnostech, podat přes plot, příště je dovezu z města já… Jen letmé pozdravy a kratičké návštěvy o Vánocích, jen povídání v neděli cestou z kostela nebo na hřbitově, při zalévání hrobů.

První odešli jejich chlapci. Na vojnu. A za prací. Každá je vyprovázela až ke vrátkům:“Máš kapesník?“, „Máš peníze?“, „Máš občanku?“… „Už utíkej, autobus nečeká…“ To už říkaly k jejich zádům. „Pán Bůh tě opatruj…“ A pomalu vcházely zpět do vchodů svých domků.

Pak se postupně vdávaly dcery. Jednu za druhou si ji v bílém odváděli z kostela mládenci.

To už na sebe obě sousedky měly času více. I při rytí záhonků, při natírání plotů, při hledání zatoulané slepice.

Jejich život měl nejsvětlejší chvíle ve dnech, kdy přijížděly rodiny dětí a ony postupně poznávaly svá vnoučata. Ten posvátný život plný tušených tajemství a těšení na Vánoce a rozkvetlé jaro, ten život pokračuje…

Ale pak děti odjely a sousedky byly zase samy.

Pak zemřel manžel jedné z nich. A na podzim ten druhý. Dechovka je oba vyprovodila a přibyl hrob k úpravě a zalévání. Smutek i smíření…

V té době si zvykly sedat na lavičce pod kaštanem u cesty spojující oba domky. Přinesly si hrnky s kafíčkem. Po obědě. Důležité téma, daleko důležitější než nemoce, jsou recepty. Ty tajné, ty nejlepší, ty po mamince. Už není proč je tajit…

Záhonky byly postupně menší a bylo jich méně. Stejně se to nevyplatí, říkala jedna druhé.

Sem tam prošla nějaká změna režimu. Vykradli školu. Zkrachoval místní obchod. Hasiči hasili požár dole ve vsi. Život šel dál.

Teď se nezastavily jen na lavičce po obědě vypít kafe, teď spolu seděly odpoledne celé. Povídaly. Mlčely. Jednou zpívaly. Smály se. A taky plakaly. Občas se pohádaly. Ale druhý den o ničem nevěděly.

Cesta k lavičce jim i o holi trvala dlouho. Kafe s sebou už by nedonesly. Možná sotva půl hrnku. Ruce se jim třásly.

A když byla zima a na lavičce by nevydržely, telefonovaly si. Až dokud alespoň trochu slyšely. A i tak se v hovoru občas míjely do té míry, že na sebe témata vůbec nenavazovala.

Nakonec spolu telefonovaly i v létě. Jedna z nich už skoro z domu nevycházela.

A letos na podzim, když jsem jel okolo, seděla jedna z nich na lavičce sama. Vítr pohyboval větvemi kaštanu a ona seděla opřená o hůl, sama se svými myšlenkami. Zbyla sama. Zbyla poslední. Mluvila s Bohem.

 




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

26.01.2022 16:32:08dát kritice tiprebecca13/CM

dám na písmák dvě svoje nejlepší povídky, jedna vyhrála cenu 16th Prague Writer's Festival. člověk by taky málem řekl kalkul. ale kostra vznikla přesně jak říkáš - samo se to nějak samo. pak se už jen mírně šperkovalo. máš to pěkně postavený, rovnou na komoru.

26.01.2022 16:27:48dát kritice tiprebecca13/CM

smí

26.01.2022 16:17:00dát kritice tipDan TM

rebecca13/CM - moc děkuji! Podle některých kritik to trochu vypadá, že jsem cíleně prostě chtěl vzbudit nějaké emoce, že je to tedy jistý kalkul... Ale takhle rafinovaný opravdu nejsem. Sednu a napíšu. Samo se to samo, nějak. Můžu tě ubezpečit, že jsem při psaní taky plakal. (Moment! Smí se takhle autor obnažovat? :)  ).

26.01.2022 16:05:25dát kritice tipDan TM

Kytiii - to by mi bylo líto. Tíseň není zrovna to, co bych chtěl předávat. Mám za to, že Sousedky jsou spíš o smíření. Nebo spíše o zápase o smíření. Naopak se tísně psaním sám zbavuji. Budu tu muset "otisknout" i něco veselého. I když toho jsem vyplodil opravdu pomálu...

26.01.2022 16:01:14dát kritice tipDan TM

kvaj, Kytiii, rebecca13/CM, Lakrov +všichni milí redaktoři! Já se vám přiznám, že když se pod mým výtvorem objeví to slovo: redaktor (čehokoli), nejdřív se malinko zděsím... , ale jste laskaví, děkuji! Pokud je vaše kritika pozitivní, možná je až na webu Písmák slyšet ten žuchanec, jak ten kámen spadne. Každé vaše (a nejen vaše!) slovo vítám a beru vážně. Přeji vše dobré!

24.01.2022 15:35:19dát kritice tipLakrov
redaktor prózy

 Je to takové velmi stručné shrnutí životních zvratů a postojů, skoro na mě z toho jde smutek (což byl asi autorův záměr, takže Tip.

22.01.2022 21:53:231 tipů dát kritice tiprebecca13/CM

Rozplakal jsi mne... děkuji.  KONEČNĚ PRÓZA.

22.01.2022 11:44:16dát kritice tipStargazer

Nostalgie, pokora, plynutí času. Možná by si téma zasloužilo i delší zpracování. Poslední větou jsi to u mě vyhrál.  

 „Vítr pohyboval větvemi kaštanu a ona seděla opřená o hůl, sama se svými myšlenkami. Zbyla sama. Zbyla poslední. Mluvila s Bohem.

20.01.2022 18:06:17dát kritice tipKytiii
redaktor prózy

Nevím proč, ale dolehla na mě z tvého díla hrozná tíseň. Vlastně všechno bylo dobré, jak mělo... ale přesto pro mě takové beznadějné. Je tam pár skvělých momentů. Jen u dětí, co jezdí tak rychle, až vyrostou, bych změnila pořadí jízdních pomůcek (od tříkolky, po kolo).

T.

20.01.2022 08:12:33dát kritice tipKytiii
redaktor prózy

Nevím proč, ale dolehla na mě z tvého díla hrozná tíseň. Vlastně všechno bylo dobré, jak mělo... ale přesto pro mě takové beznadějné. Je tam pár skvělých momentů. Jen u dětí, co jezdí tak rychle, až vyrostou, bych změnila pořadí jízdních pomůcek (od tříkolky, po kolo).

T.

10.01.2022 10:37:58dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Velmi zajímavě uchopený příběh. Sice už jsem někdy někde četl podobně pojatý popis dvou životů jako výčet jejich hlavních mezníků, ale ten tvůj mě obzvlášť zaujal.

Jediné, co bych trochu upravil, je úvod. Třeba takhle:

Na kraji vesnice stály dva sousedící domky. V nich bydlely dvě mámy, které vychovávaly své děti, staraly se o těžce pracující manžely, malé zahrádky a pár slepiček.

Děti jezdily na tříkolkách, koloběžkách a kolech okolo takovou rychlostí, že si mámy ani nevšimly, jak rostou.

27.12.2021 13:44:27dát kritice tipPróza_měsíce

Díky...

27.12.2021 11:33:57dát kritice tipDan TM

Bude mi velkou ctí!

27.12.2021 09:36:36dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Ahoj, mohla bych nominovat povídku do soutěže Prúoza měsíce za prosinec?

10.12.2021 21:31:52dát kritice tiplencza

Zbora: Já myslím, že kdo by chtěl uvěřit v Boha, už v něj vlastně trochu věří... :) (Taky jsem ale prožila to období "chtěla bych uvěřit, ale i když se snažím, nevím, jak se to dělá"...) 

10.12.2021 21:24:52dát kritice tipJarmila_Maršálová

toto znám) obyčejný příběh, obyčejný život, ten náš, netřeba víc)

 

10.12.2021 18:41:55dát kritice tipK3

T.

10.12.2021 11:34:421 tipů dát kritice tipMarcela.K.

Připomněl jsi mi moji Sousedskou... dovolím si sem dát odkaz na ni.

Trošku jako kázání mi to tvoje pozorování připadá, ale nakonec proč ne, že ;-)

https://www.pismak.cz/index.php?data=read&id=284170

10.12.2021 10:32:341 tipů dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Představuji si pod textem méně dojemného než všedního, obsah přesně odpovídá skutečnosti, ale to není podstatné, důležitá je autorova schopnost pozorovatele, jeho vcítění, ale i nadhled...

co bych odstranila, je věta, která je pro mne již příliš:

Až dokud alespoň trochu slyšely.

Smutek i smíření…

 

10.12.2021 10:16:49dát kritice tipJanina6

Zbora už řekl všechno... :-) Pro mě platí hlavně ta převaha dojemnosti nad všedností, která mi malinko vadila. Ale i mně se líbil smířlivý a moudrý závěr, tak přidávám típek.

09.12.2021 21:15:07dát kritice tipZbora
redaktor poezie

Jo, a tady je jedna písnička laděná v podobném duchu. Ta se vážně povedla. 

https://www.youtube.com/watch?v=hb7hH8Bo3_I

09.12.2021 21:11:342 tipů dát kritice tipZbora
redaktor poezie

Dojemnost všednosti. Poměrně výmluvně naspáno. Možná s až moc velkým důrazem na tu dojemnost, ve které se ta všednost pak trochu utápí. 

Trošku mi připomněla tento Tvůj text: 

https://www.pismak.cz/index.php?data=read&id=520095

Pár drobností mi tam neštymuje; hroby jsou většinou rodinné, a pohádané sousedky spolu většinou druhý den nemluví. Ženy to mají jinak než muži. Pro cestu k lavičce není myslím překážka hůl, ale spíš něco jiného. Hůl je jenom výmluva. Možná strach? On celý ten závěr už trochu ujíždí do nějakého zidealizovanáho náhledu na svět vztahu dvou stárnoucích žen...  

Ale líbí se mi ten smířlivý závěr. Vlastně působí nadějeplně. Já osobně neznám nikoho, kdo by odcházel smířený. Zažil jsem několik starých žen, které měly spoustu času na přemýšlení. A k mému překvapení se všechny babraly v tom, jak prožily život. Chtěl bych umět, až přijde ta doba, podívat se na svůj život s nadhledem, třeba i uvěřit v Boha. A i když se snažím, pořád nevím, jak se to dělá. 

09.12.2021 21:02:52dát kritice tipČudla

Moc pěkné. /*

09.12.2021 20:50:05dát kritice tipLuzz

ta zkratkovitost a vlastně i strohost na mě byla už příliš a místy to sklouzávalo k povrchnosti a zbytečné doslovnosti (např. "Smutek i smíření…")

na druhé straně - jsou tam hezká místa ("Sem tam prošla nějaká změna režimu." anebo "Občas se pohádaly. Ale druhý den o ničem nevěděly." anebo ta poznámka o nenavazujících tématech při telefonních rozhovorech - tady ta stručnost naopak textu prospívá; vystihuje situaci)

celkovej dojem - rozpaky - místy je ta strohost ok, místy působí povrchně... možná i proto mi to připadá spíš jako osnova příběhu, dokonce mě napadlo, že kdyby se to vepsalo do odrážek, efekt by byl podobný.

09.12.2021 20:35:541 tipů dát kritice tipThea v tramvaji
redaktor poezie

Dane tohle se ti moc povedlo!!! Normálně mi hrkly slzy do očí! Krásný text plný života se vším, co k němu patří...

09.12.2021 17:00:42dát kritice tipSade

Gratuluji autorovi. Krásně napsané. Stroze, účelně, ale svižně. Ani o slovo víc. 

09.12.2021 16:16:35dát kritice tipblacksabbath

Dane.........silné - smutné - krásně napsané!!!.*/**************************

09.12.2021 15:56:42dát kritice tipMarkel

můj šálek *

09.12.2021 15:43:131 tipů dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Dane, krásné a smutné. Takový je bohužel životaběh. Pamatuji si ale, že sousedi na vesnici si často povídají přes plot...

09.12.2021 15:41:151 tipů dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Dane, velmi silný příběh. Přesně jsi vystihnul koloběh života.

09.12.2021 15:37:18dát kritice tipJamardi

Ano je to tak. Připomíná mi to moje příbuzné,  které se dožily vysokého věku. Líbilo se mi to.

09.12.2021 14:55:05dát kritice tiplencza

Pláču. To je krásný!

09.12.2021 13:22:18dát kritice tipannnie

A maličko, a zase se shledají...



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2022, provozuje Dobrý spolek, pravidla Pickup lines Letní dětský tábor