Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Dáša

10. 12. 2021
3
5
149
Autor
Kaj

            Povídal jsem Dáše o dávných zážitcích z hor, o tom, jak jsem se poprvé setkal se slovem „kurva" i o tom, že jsem si je nesprávně zapamatoval jako „kurvaňa“ a se zaujetím si je opakoval pro jeho zvláštní zvukomalbu, tajemnost, aniž bych tušil, co znamená. V mém nepřítomném prožívání mě přistihla postarší paní a trvala na tom, že půjdeme za rodiči a že se jim to bude referovat.

            Zimní přítmí činilo mé bytí ve městečku obzvláště cizí. Uvědomil jsem si, že nevím, kde jsem. Vedl jsem jí nazdařbůh dál a při tom se snažil se zorientovat. Když to vzdala, tak jsem se vracel stejnou cestou a postupně si vzpomněl, jak jsem se dostal na místo, kde mě přistihla.

            Potom jsem se ve svém vyprávění jsem se přesunul do jiného horského působiště. Hosté se zde, v domě s padající omítkou nořící se do závějí sněhu, věnovali veselí. Už jim nezbylo dost energie na to se věnovat mě, na kterého jako na dítě zbyla podřadná role. Měl jsem ale zajímavý výhled na zurčící potůček, ze kterého se babička vnoučka snažila vyprostit čepici, na tichý chlad vody, na vzdálené šumění smrků, které jako by neustále opakovaly větu „Da ist mein Heim.“ kterou si možná přečetli na druhé straně lesa, na starých, kamenných náhrobcích.

 

            Dáša na mě upřela tázavé oči. „Proč Ti to říkám?“ zeptal jsem se nahlas. „Protože mě zajímá, zda máš také něco takového.“ „Můj odhad je, že ano, proto mi tak voníš.“ „Mám představu, že tyto naše bolesti jsou škvírami, kterými mezi námi může prosvěcovat blízkost. Když budeme silní a přiznáme si je, budeme se v nich stávat jednou bytostí. 


5 názorů

Alenakar
10. 12. 2021
Dát tip

Kaji,

talent se často projeví, teprve až člověk něco opravdu významného prožije. Dostojevskij byl aristokrat z velmi staré šlechtické rodiny, měl tudíž elitní vzdělání, ale také jeho životní prožitky byly velmi extrémní. Byl odsouzen k trestu smrti a dověděl se o carově milosti až před popravčí četou a s páskou přes oči. Byl poslán na Sibiř a zpočátku tam žil v podmínkách, ve kterých by dnešní člověk nepřežil ani týden, část svého života prožil jako hráč, atd, atd.    Možná  i v tobě silné prožitky časem ledacos probudí...


annnie
10. 12. 2021
Dát tip

Mně se to zdá naopak pěkně kompaktní a závěr se mi velmi líbí. O tvém talentu nepochybuju a víc se mi líběj tvý jednodušší texty, ze kterejch na mě nevystřelujou metafory z každýho třetího slova. Tohle je jeden z nich. Tip a.


Kaj
10. 12. 2021
Dát tip

Milá A., také se z toho podezřívám. Když má někdo talent, tak se to nemusí řešit. Napadá mě Dostojevský. Vše jasně, beze zbytku vyzsvětlí a přitom nenudí. Otázka: Mohu tohoto dosáhnout i bez talentu, pokud jej nemám? Jak mám v hlavě udržet mozek čtenáře, který neví, to co vím já? Možná to bez talentu opravdu nejde. 

pěkný víkend

K. 


Alenakar
10. 12. 2021
Dát tip

Připadá mi, že necháváš slova, aby si sama plynula, kam chtějí. Ty se v tom možná vyznáš, máš před očima možná konkrétní prožitky a obrazy. Já jako čtenářka se v tom ale topím a ztrácím orientaci.    Tip za tu atmosféru.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru