Nikdykde 64.

Jeho život je hlupačka.

Éééeee téda...

Houpačka.

Nicméně má na paměti krásně hřejivá slova člověka který se asi vymykal hranicím všeho: 

ŽIVOT JE JEN NÁHODA

JEDNOU JSI DOLE

JEDNOU NAHOŘE

A tak se tak potácí od ničeho k něčemu a zase zpět a hledá kde vykvet rudý květ a spolu s Petrem Novákem si zpívá: A to je svět...

I střídá si ty své tupé ultradepresivní dny s těmi kdy je schopen alespoň malilinko funkovat...

Kupříkladu včera večer -navzdory tomu že se i tak nakonec zlil jako mužik- funkoval na výbornou! Makal jako barevnej v kuchyni: Myl hromady riadu za ty týdny nečinnosti a pak vařil a pařil a pařil a vařil a pouštěl si alkohol a rock do žil. Po weekendu mu zbyla hromada kysaného Tuřanského zelého. Jo. V sobotu vařil kapustnicu ale co s tim zbytkem že jo? Dyk to má půl kila dohromady! Toš vymyslel že udělá Záhorácký závitek. To má tůze rád! I našel recepis a... Než počal tvořit tak napřed piss_ A  jal se potvořit. Plátek vepřového umlácený paličkou na maso úplně do mrtva. Osolený opepřený pokladený plátky pikantní maďarské slaniny - (pro kteroužto neváhel se znovu převléct z pyjama do obleku a jít zakoupit do superhypergiggamárketu CooPJednota Děrévňa Grúšky) - a doprostřed toho zelé a zamotat a zapíchnout párátkem! A když dopíjel šesté pívo tak jej napadlo že Jí po týdnech... Ach ano. Bezmála téměř. Napíše.

Lásko moje žiješ ještě? A na můj jazyk drzý klidně vem si kleště! Co budeš mít zítra na oběd? Odpověď: Mäso brambory a cuketu. Prečo sa pýtaš?

Odpověď Re: A nechtěla bys pro změnu Záhorácký závitek bramborový knedlík omáčku? Zase jsem moc vařil...

Neviem čo je Záhorácký závitek ale dám si rada Slávi si hodný:)

Tak když nevíš tak se nech překvapit! Domluveno! Zítra mám oběd pro Tebe já. Pro tebe já.

Oki nechám ďakujem:) A tak... Ja zjem aj 2 obedy:D

Ja viem ži si žroutík!

A dnes když byla příležitost tak jí to připomněl. Přijď ve dvanáct do kuchyňky a tam u linky dám tím Tvůj díl jo?

Přišla jen s asi patnáctiminutovým spožděním a on jí říká: Už jsem myslel že jsi zapomněla! A její odpověď je prostě jen její:

Na jedlo?! To nezabudnem nik!

A tak jí krájel bramborový knedlíček a poočku sledoval ten její ve tváři ďolíček a přidal závitek_

A je tam slanina!!! Nadšeně kvitovala ona. A kolik chceš omáčky?

Veľa veľa veľa!

(A ty Slávi - koľko chceš lásky??? >Veľa veľa veľa.)

Konečnou tečku za tím vším udělala jejich společná kolegyně. Řekla mu: Zlatohnědá přišla do kanceláře s talířem jídla a zářila jako sluníčko. A vrhla se na ten talíř jako šelma na kořist a přitom se oblizovala až za ušima. A... A taky tiše předla. Jako správná kočka. A já ti za Ni moc děkuji! Rozpaky... Ty snad on ani nezná. Ale tady byl hodně blízko... Inu - to je prostě svět. I řekl kolegyňce:

To víš?!

Bylo to vařeno s LÁSKOU.