Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Eger

Výběr: Gora, Kytiii, rebecca13/CM
16. 12. 2021
22
30
1482
Autor
Movsar

Brzy ráno. Na cestě

Je půl osmé, ráno už zas mluví do věcí, k nimž se člověk nechce znát, a v Ovenecké v café Pilot se holky chystají k dílu. Pustily si Madonnu a hážou nahými boky v těsných džínách, na chvíli skrze obrovský auslág zasvítí něžní  ptáčci, sotva se rozlétnou, už je holka lapí do sítě svetříku, a pak povinnou zástěru, Už by šéf mohl dodělat zázemí, povzdechne si Johanna a upustí páru Hubertovi, strašidelnému stroji na kávu, Hannah jen pokrčí rameny a soustředená na uvazování mašle do vlasů kousne se do rtu lankom ruž kutur.

To v třídírně balíků v Bubenči u nádraží směna jede na obrátky, od šesti se tu nezastaví, Maximálně na cigáro, jsou Vánoce, klepe si na hodinky vedoucí směny a propouští Olafa s Gertou na vzduch. Vezmou to dvorem do převlékárny, Taky není bůhvíjaká, posteskne si Gerta a už si rozepíná služební halenku s trumpetkou, Olaf jen dole trhne oponou, ona svítí mezi knoflíčky jako nadýchaný dort ze šlehačky, Ještě podprsenku, sahá jí za záda a vytahuje pomalu těžká ňadra, nechá je spadnout, chvíli jen užasle hledí, nevěda na které dřív, pak je bere do úst, nesnídal, ona se směje, dort se třese, Olaf taky, sahá dolů, třídí ji na strany a nezná se, ona se pokouší být tichá, ale nejde to. Vedoucí směny nervózně počítá čas.

Dál za nádražím a třídírnou už teče řeka. Do ní vstupuje celebrita, pusu celou fialovou, lepší než dior violet nuit, plave na druhý břeh, vystupuje do sněhu, udělá několik indických pohybů, skrze mokré bikiny se ukazuje světu tvrdá jako kámen, a zas vstupuje do vody a pluje černou hladinou nazpátek.

Opodál stojí septimán Reiner, v polobotkách a krátkém kabátu trochu promrzlý, na tu samou hladinu, po níž zrovna klouzala ztvrdlá prsa celebrity, pokládá knihu Milana Kundery Oslava bezvýznamnosti, udělá zvláštní gesto a nechává knihu plout po proudu. Celebrita, už zabalená do froté ručníku, zaregistruje zlomenou postavu v dálce, Zase úchylák, pomyslí si a nazad se předkloní pro šaty tak hluboce, až nešťastnému Reinerovi nažene chuť do života.

Náš vlak se zatím řítí ke skaliskům, černému tunelu, stále podél řeky ustrojené jen krajkou mlžného oparu a dál k Ústí života.

A někde na Vinohradech se bankéřka Kaatje právě vystrkuje nahatá z peřin, už by měla být na odchodu, je třeba zastavit tiskárny, když to s bankovkami přeženou, guvernér zas spustí lamento, ale spinkat je sladké, a tak se zas nahatá schová do peřin a teprve vůně kakaa z patisérie v přízemí ji později pohne k píli.

Nahatá hodinka

Každé ráno v osm vyjíždí z Žalhostic, do Litoměřic je to sotva deset minut, v pojišťovně si pak dá meltu a vanilo, když je chuť, srovná spisy, z rádia tečou staré dobré hity, a od devíti už přemlouvá lidi, aby měli rozum.

Dneska ale vyjela o hodinu později, vzala si sick minute, aby nepřišla v létě o Brač a nahou pláž, ani o hodinu. Ach, léto, Brač, nahatá pláž, jde jí hlavou, když motorák míjí Cihelnu, litoměřickou zastávku na znamení, ona se vidí zas v kamíncích, nazad i napřed, vzduch voní mořem, solí, rybinou, nikde nikdo, jen Željko, ten prasák, co kouká jak rozpůlená cihla, rok co rok jí dělá veselou společnost, dává znamení z malé jachty, shazuje kotvu, skáče po hlavě do vody, pár temp a už je u ní, Kako si, mačka, usměje se mazlivě a lehá k ní. Jenže to už motorák staví na Horním nádraží, ulicemi dolů, sotva postaví na meltu, bláhové vanilo, kdeže, a přemlouvat lidi k rozumu.

 

Eger

Ulička od nádraží k prvnímu semaforu je malá chebská rue Blondel. I sem dorazila inflace: před pěti lety jsem tu spal a bloumal mladou nocí naposled a holky volaly z okna: Halo, nur fünfzig Kronen. Teď to jsou už dvě stovky a ke všemu mě zdraví česky a napůl huby "dobrej". Časy se mění.

Ubytuji se v penzionu Papírna, chvíli poživačně vstřebávám atmosféru nocleháren, tu zvláštní opuštěnost světa, kterou nikdo lépe nezobrazil než malíř Hopper. Vyrážím do nočních uliček. Tentokrát dál od nádražní neřesti, náměstím ke kostelu.

Z hospody Jamajka, zabedněné, její lidé stejně už ani nevycházejí, jde hluk pijáků hořlaviny. Sejdu kostelní schody ke klášteru, na jehož krovu svítí wifi anténa. Za okny sedí bratři, každý ve své cele u jablečného laptopu, neřest k nim přichází sama, ve vysokém rozlišení.

Bloumám a rozhlížím se, jdu nejužšími uličkami. Všimne si mě strážnice, z kulichu jí čouhá blonďatý ohon. Dobrý večer, pozdraví, hledáte něco? Ne, odpovím. Pomohla bych vám, vypadáte, že něco sháníte, nedá se odbýt. Udělám pár kroků k ní, Vy něco nabízíte? dělám, že neregistruji uniformu. Zasměje se a posvítí mi baterkou do očí.

Přece jen se vracím zpátky nahoru, protože "jsem tu sám, venku mrholí, v srdci mám prach a nádraží," jak zpíval Ivan Král. Nahmatám v kapse dvě stovky.


30 názorů

Josephina
15. 02. 2022
Dát tip

asi bych některé miniatury nabídla - být tebou - některým ženským časopisům (Vlasta?) - holky by mohly mít radost ;-)


Silene
03. 02. 2022
Dát tip

(Nebo ještě mi přišel na mysl esemeskový dekameron, což již dříve jistě musel někdo rovněž zaznamenat.)


Movsar
03. 02. 2022
Dát tip

Silene, děkuju za čtení a sladký příměr, budu se snažit vždycky je tu vystavit poctivě naplněné. 

Luzz, díky za čtení a komentář. 


Luzz
02. 02. 2022
Dát tip

prostě movsar, tady možná o něco víc koncentrovanej. víc k tomu asi nemám - ale neber to nějak ofenzivně... čte se to docela dobře.


Silene
02. 02. 2022
Dát tip

2112 prosinec, Eger  

Dlouhá léta hledám správné pojmenovaní pro zde přítomný vycizelovaný autorský styl, když tu to na mě přišlo, že nic nevymyslím, neboť dilema, zda jsou lepší luxusní Movsarovy koule, anebo Movsarovy kuličky na krátké šňůrce navlečené, hmm, sladkost nebo... dopolední směna v parfumerii. Jednoduše netuším, čím rozseknout tuhle sekaninu. Dvě kila, prosím. V kapse. 


Lakrov
24. 01. 2022
Dát tip

 Chce se mi říct, že je to napsané tak nějak moderně, ale zároveň se mi chce říct taky to, že se mi to dost špatně čte. Takže je chyba asi ve mně. Autorovi se omlouvám.


Movsar
22. 01. 2022
Dát tip

Děkuju vám, mí noční přátelé, Rebecco a Stargazere. Rád bych vás za milá slova zas potěšil nebo aspoň nezklamal. Vychází to jen tady, ale v digitální době už to je asi i jedno. Ale díky za důvěru.


... třídí ji na strany a nezná se.... - TO JE TAK PĚKNÝ!

... neřest k nim přichází sama, ve vysokém rozlišení. - mmj. TAKY PRÍMA

Ráda tě čtu. S věkem lepší a lepší.


Stargazer
22. 01. 2022
Dát tip

Standardní kvalita od Movsara. Nenapodobitelná originalita, nápaditost, hra se slovy. Já jen doufám, že tohle někde vychází...

„…ona svítí mezi knoflíčky jako nadýchaný dort ze šlehačky, Ještě podprsenku, sahá jí za záda a vytahuje pomalu těžká ňadra, nechá je spadnout, chvíli jen užasle hledí, nevěda na které dřív, pak je bere do úst, nesnídal, ona se směje, dort se třese…“ (tahle pasáž je naprosto fenomenální :-))


Movsar
20. 01. 2022
Dát tip Gora

DíkyKytiii. Sám si nevím rady s tím, jak ty texty prezentovat. Zda nahodile, nebo jednotlivě, nebo tematicky. Nahodilost zatím převládá. Ostatně i v životě se nám obrazy a příběhy dějí často nahodile, i když často pracujeme na jejich uspořádání.


Kytiii
20. 01. 2022
Dát tip

Normálně se k poskládaným obrazům nastavím náklonně, dnes jsem ale nadšená. Některé věty byly tak dobré, že jsem je četla několikrát. A i tak jsem si jistá, že mi některé žertíky a postřehy proklouzly.  V cele s jablkem... neřest přichází sama ve vysokém rozlišení... top 

Díky T.a V.


Movsar
14. 01. 2022
Dát tip

děkuju, Goro, jsem moc rád, že se sem někdo i vrací. 

Bixley, je to zbytečné, všechny kavárny jsou nakonec stejné. Je u Petcentra zkraje.

Děkuji Gogine.


Gogin
14. 01. 2022
Dát tip

dobrá cestovní náladovka


Gora
14. 01. 2022
Dát tip

Znovu se vracím při pročítání povídek v PM a jsem znovu okouzlena. Jak ostatní, nemohu přesně říct, ale Cheb jsi vystihl perfektně!


bixley
14. 01. 2022
Dát tip

Všechny moc hezké. oslovila mě hlavně první, Oveneckou ulicí chodívám, ale v café Pilot jsem nikdy nebyla...


kvaj
13. 01. 2022
Dát tip

:-)


Movsar
12. 01. 2022
Dát tip

Díky, Kvaji, skutečně jsem si navykl na tuto formu tak silně, že už ji asi nejsem sto opustit a vytvořit příběh. Ale ty píší zas jiní, panuje tu mezi námi dělba práce. ☺


kvaj
11. 01. 2022
Dát tip

Příběhy nepostrádají tvé originální vidění, připadá mi ale, že se v prvním delším textu projevuje, že jde víc o sekvenci obrazů než o příběh. Nicméně tip.


Movsar
11. 01. 2022
Dát tip

Děkuju Janino. Na delší texty nemám potřebnou trpělivost.. 


Janina6
10. 01. 2022
Dát tip

Máš originální styl. Ale když já jsem "ze staré školy" a asi potřebuju i klasický příběh... neuvažuješ o nějaké delší próze?


Gora
27. 12. 2021
Dát tip

Díky...


Movsar
27. 12. 2021
Dát tip

Urcite. Budu jen rad!


Gora
27. 12. 2021
Dát tip

Movsare, mohla bych nominovat tvé mini do soutěže??


Prosecký
21. 12. 2021
Dát tip Gora

Kéž bych mohl cítit tu vůni kakaa z patisserie a jen tak zamávat na holky v prvním patře v Chebu ... svět umí být i magický ...


Prosecký
21. 12. 2021
Dát tip

To je výborné. Ta atmosféra a popis ... tip


K3
17. 12. 2021
Dát tip

T.


annnie
16. 12. 2021
Dát tip Aru

Chytils mě od prvního do posledního písmenka. První vzrušující, druhá dojemná, třetí s třaskavou novinkou: ich forma!!! Tak to je mi posun!!!

Tip a.


....dobré..... ráno...přeji.....*/***************************.


Aru
16. 12. 2021
Dát tip

teda, ty ses rozjel :))

určitě první, je nejdelší a nejživočišnější ;)


Gora
15. 12. 2021
Dát tip

Všechny parádní... dnes mne zajímá hlavně Eger... a sedí ... jen poslední věta!?


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru