Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

TD - Čekání na vlak

19. 12. 2021
19
54
813
Autor
Jamardi

Některé dary přijímáme s rozpaky a pak jsme za ně rádi. Některé dary přijímáme s radostí a pak jsme neradi, že jsme je dostali.

 

Eva jela domů. Jízda vlakem byla poklidná, ale už se těšila, jak si doma uvaří svůj oblíbený čaj a dá si sprchu. Bylo to dnes fajn, ráda zase viděla Pavla, Karla, Zdenu, Markétu a všechny ostatní, kteří přijeli do Prahy na sraz. Nerada se s nimi loučila.
„Kam pospícháš? Vlaků jede dost, pojedeš příštím!“
Teď už bylo jasné, že v devět doma nebude. Bude muset jet tím nočním s odjezdem v jedenáct hodin. Vyjížděla brzo ráno, den byl náročný.

Konečně! Nádraží Olomouc. Ještě chvíli v čekárně a pak nastoupí do posledního vlaku. Čím se zabaví? Znovu zkontrolovala nabídku časopisů a křížovek. Je stejná jako ráno. Koupila další časopis. Cestou k automatu na kávu se podívala na ceduli s odjezdy. Její vlak však na ní nebyl.

„Slečno, ten už podle nového jízdního řádu nejezdí. Další jede až o půl paté ráno.“

Kam jsem se to včera dívala? Myšlenky, jak bude trávit dnešní noc, ji na náladě nepřidaly. Teď venku neprší, půjde se projít. Sezení měla za celý den dost. Pak se uvidí.

Olomoucké ulice byly kupodivu klidné a tiché. Nikde ani živáčka. Jen dvojice policistů na obchůzce se po Evě ohlédla. Babička by řekla: „Jen blázen chodí v noci po venku sám.“ Eva ale byla opatrná. Vyhýbala se dveřím, průjezdům a autům, aby to měl případný pachatel co nejtěžší. „Auta jsou nejhorší, když tě vtáhne do auta, omráčí a odjede, nikoho se nedovoláš“, varovali ji doma už před lety, když začala bez dozoru někam chodit nebo jezdit.

Za hodinu se vrátila a sedla si do čekárny. Má si vytáhnout křížovku nebo časopis? Něco by měla dělat, noc je dlouhá. Pak třeba někdo zhasne, budou chtít spát a nebude mít možnost. Oni vlastně spí už teď. V čekárně sedělo, leželo a spalo asi pět bezdomovců. Zachumlaní do péřových bund vypadali jako holubi. Jen jeden muž mezi ně nepatřil. Měl velký kufr a tašku a bylo jasné, že někam cestuje.

I Eva se už uložila ke spánku. Zkroutila se na sedadle, někdo zhasl. Ovšem ne na dlouho.

„Policie České republiky, opusťte prosím čekárnu!“ rozsvítil světlo policista.

Bezdomovci vstali a přesunuli se na další stanoviště. Eva, znechucená, že musí odejít, šla pomalu na chodbu.
„Tady můžete být, ale čekárna se musí zamknout. Bezdomovci si nesmí zvyknout, že tady budou spát,“ vysvětloval policajt.

Studená chodba a žádná židle k sezení. Eva se závistivě podívala na muže s kufrem. On si může sednout alespoň na ten kufr. Počasí venku není špatné. Že by se šla zase projít? Ne, raději nebude riskovat.

„Půjdeme do pizzerie?“ řekl muž se zavazadly. „Je blízko, pár metrů,“ ukázal prstem směr. „Všiml jsem si, že je otevřená nonstop.“

Pizzerka je otevřená? Ale jak to, že ji předtím neviděla? Aha, šla jsem na opačnou stranu, řekla si pro sebe. Samozřejmě, kam jinam!

„Ano, to je dobrý nápad,“ řekla nahlas.

„Půjdeme tady přes to parkoviště, to je nejkratší.“

A je to tady! Ne, parkoviště obejdeme, mihlo se Evě v hlavě, ale když se podívala na jeho velký kufr a tašku, myšlenku zamítla. Jestli položí ty zavazadla na zem, tak mu uteču. Ne, s tou zátěží je to nešikovné, to by sám nezvládl. Ale mohl by mít v některém autě komplice. Jestli má komplice, tak jsem nahraná. Eva si uvědomila, že teď má strach, který předtím neměla. Možný pachatel dostal jasné obrysy.

Drobný štíhlý muž se chopil tašky a kufru a naštěstí je bez zastavení donesl až do pizzerie. Eva šla za ním. Všimla, že má svalnaté paže.

Objednali si pizzu a pivo.

„Já jsem Ivo.“

„Já Eva.“ „Tohle místo je velké štěstí pro lidi jako já, kteří neumí číst jízdní řád,“ řekla Eva

„To není můj případ“, řekl Ivo. „Mě dnes propustili z vězení a trochu jsem se zdržel.“

Evě se ulevilo. Je upřímný, to je dobré.

„To bych si nemyslela. Podle těch věcí, co máte s sebou.“

„Byl jsem si je vyzvednout, stěhuju se jinam,“ řekl věcně a smutně.

Eva z jeho hlasu ucítila rozpaky. Nechce o tom mluvit nebo neví jak. Na jednu stranu byla zvědavá, co se stalo, na druhou stranu chtěla strávit pokud možno pohodovou noc. Řekla si, že to nechá na něm. Koneckonců mají před sebou zhruba pět hodin a bude-li chtít, stejně na to dojde.

„Za co jste seděl?“ zeptala se.

„Udělal jsem chybu. Bylo to nezodpovědné jednání. Už bych to neudělal.“

„To se někdy stane,“ odpověděla.

Donesli jídlo a pití. Eva pozorovala jeho svalnaté ruce a napadlo ji, že by se mohli bavit o sportu.

„Posilujete? Vypadáte, že máte dobrou fyzičku.“

„Ano. Bez pohybu a sportu nemůžu být. Takový jsem odjakživa.“ A rozpovídal se. Mluvil o svém dětství, letech školních, o různých sportech, kterým se věnoval. Docela normální chlap, pomyslela si Eva. Mluvil o sportu s takovým zaujetím, že se Eva skoro vůbec nedostala ke slovu.

„Víte koho jsem neměl v životě potkat?“ řekl nakonec.

„Koho?“

„Tu učitelku, která mně opravila známku na vysvědčení tak, že ji škrkla a napsala o stupeň lepší, i když jsem si to vůbec nezasloužil.“

O půl páté se rozešli. Každý odjel svým vlakem.


54 názorů

Jamardi
28. 12. 2022
Dát tip

Já naštěstí jen jednu.


kadeřavá
28. 12. 2022
Dát tip

Na olomouckém nádraží jsem strávila několik nocí Bylo to zajímavé pozorovat jakým způsobem tam ti lidé žijí byla tam paní bez nohy a ti ostatní se o ni docela pěkně starali.Jednou tam  přivrávoral intelektuál pečlivě si utřel lavičku položil na ní noviny.Potom si sedl vedle sebe položil kytku a klobouk. Vzápětí usnul tak tvrdě,že ho nevzbudila ani rvačka gayůtak jsem si při tvé hezky napsané povídce zapomínala


Jamardi
28. 12. 2022
Dát tip

kadeřavá, děkuju :)


Lakrov
24. 01. 2022
Dát tip

Zpočátku mi to přijde příliš popisné, vyplněné "tuctovými formulacemi". Pak se to obrátí k jakémusi náznaku "krimi", ovšem s očekáváním nekriminálního konce, a když se mi ten příběh začne líbit, skončí náhle a tak nepochopitelně... což je asi moje chyba, chyba nepozorného čtenáře, jemuž nedocházejí souvislosti. Vracím se k prologu, prolétnu znovu text, ale nic. Omlouvám se za nepochopení.


Jamardi
22. 01. 2022
Dát tip

Kamamuro, jak můžeš kritizovat omezování se škatulkami, když mně právě teď předepisuješ, jak mám popisovat bezdomovce! Je pravda, že bezdomovci nevypadají vábně, ale moje Eva se mezi nimi chystala strávit noc a tak je chtěla vidět co nejlíp - někdo jiný by to mohl vnímat a popisovat jinak, ale toto je moje rozhodnutí. A taky jsem se o nich chtěla zmínit o něco víc než jen to, že tam byli, protože mně to tak připadá přiměřené vzhledem k tomu, že tam opravdu jsou. A ne víc, protože za tak důležité to nepovažuju.


Kamamura
22. 01. 2022
Dát tip

Kdo se nechá ve své tvorbě omezovat škatulkami "spisovný jazyk", "stavovská, křesťanská, jakákoliv jiná morálka", "normální", ten se chová jako orel, který si u holiče nechal dobrovolně ostříhat křídla. 

Příklad - Bezdomovec se nikdy "nepřesouvá na stanoviště" (pokud nepíšu satiru nebo parodii). Bezdomovec vrávorá, bleje do škarpy, sere tam, kde mu nenamrzne prdel, a když už je toho moc, tak umře jako toulavý pes tam, kde dopil svůj poslední krabičák. 

Věta "Eva, znechucená, že musí odejít, šla pomalu na chodbu." je stylistická katastrofa.

Capiche?


Jamardi
22. 01. 2022
Dát tip

Tamto jsem opravila. Děkuju.


Jamardi
22. 01. 2022
Dát tip rebecca13/CM

Já jsem  nepsala o člověku, pro něhož je kriminál součástí života, o recividistovi, který s dalším kriminálem počítá. Pak by byla hantýrka a jiná mluva na místě. Ale člověku prostě občas něco nespisovného uklouzne (samozřejmě ne všem :)), třeba v televizi slyším jak někdo normálně mluví a do toho použije výraz, který používají Pražáci nebo lidé z Čech, například "dostal jsem to od paní Novákový místo Novákové". Je to o tom, že když je člověk na něco zvyklý, tak je to pro něho  běžná mluva a když ne, tak je to nářečí a posuzuje to jinak.  Opravdu nářečím mluví už málokdo, čisté nářečí  je pro neznalého dost nesrozumitelné, zůstávají jen určitá slova a slovní spojení.

Mohlo by se stát, že člověku méně jazykově pohotovému by se do řeči něco z vězeňské mluvy dostalo. Ale jde o to, že člověk, který se do vězení  nechce vrátit, se snaží, aby to tak  nebylo a já jsem chtěla psát o něčem jiném - o obsahu hovoru a myšlenkových pochodech Evy. Zjistila jsem že někomu připadají zbytečné myšlenkové pochody Evy a já se zase nevyžívám ve zvláštnostech jazyka. :) I v jiných dílech, která čtu, to tak je a pokud takové dílo ocením, je to z jiného důvodu. Nebo ten jiný jazyk musí být obzvláště vydařený, prostě spíše ne než ano.


jasně, tak když škrkla, tak ať je tam toho víc v té přímé řeči. Jedno osamocené škrkla je divné :) ... samotné. Spíš bych čekala, že bude používat hantýrku z basy, more.


Jamardi
21. 01. 2022
Dát tip

Dokážu si představit, že člověk, který vychází z vězení, si předem připravuje, co bude komu o tom říkat - co rodině, co neznámým lidem například na budoucím pracovišti a tak. Proto ta věta, která Biscupa z Bath a Well tahala za uši je taková šroubovitá. A stejný člověk může po  pěti hodinách hovoru mluvit uvolněněji než na začátku, třeba nespisovně. Mě jsem opravila.

Díky za tip :)


Líbí se mi, jak si Eva říká, že se ho důvod vazby nezeptá. A pak to stejně udělá. To je ze života. Nelíbí se mi moc ta pointa s učitelkou, taková jakoby velkomyslná, ale možná je to jen můj pocit.


... a pak jsME neradi...

...který předtím HO neměla...

Mně a škrtla v předposledním odstavci. Škrkla je nářečí.


Jamardi
17. 01. 2022
Dát tip

Kytiii, jako milovnice drsného světa máš asi dost příležitostí. Děkuju :)


Kytiii
17. 01. 2022
Dát tip

Kvaj vystihl nešvar jinak moc pěkně vystavěného příběhu. I když já, odkojenec Erbenův, si vždycky, nejvíc užiju nějaký ten krvák a drsný svět...

T.   


Gora
29. 12. 2021
Dát tip

Jarmilo, připojuji se k názoru kvaje, ty záležitosti v části, kterou vypíchnul, by opravdu stačily jen zkratkou... nejzajímavější je přece setkání s oním mužem.


kvaj
29. 12. 2021
Dát tip

Vidím větší potenciál tvé povídky. Podle mého jej zhruba první půlka, která je dost banální, poněkud zabíjí. Můj názor.


Jamardi
29. 12. 2021
Dát tip

Chtěla jsem toho ukázat více, ne jen jednu věc. Je normální, že někoho zaujme to a někoho zase ono. Nemám ráda přílišné zaměření na jednu věc ani velké napětí, s tím nic neuděláš.


kvaj
29. 12. 2021
Dát tip rebecca13/CM

Ukázat, že Eva je člověk toužící po pohodě a klidu, byla ambice tvé povídky? Pokud ano, pak tomu vůbec nerozumím. Jak jsem si ale stačil všimnout, i jiní komentující oceňují spíš napětí příběhu.


Jamardi
29. 12. 2021
Dát tip

Sade, díky :)


Jamardi
29. 12. 2021
Dát tip

Kvaji, chtěla jsem ukázat, že Eva je člověk toužící po pohodě a klidu a ne jen subjekt, který je účastníkem nějakého napětí, které by mohlo někoho zajímat. To by jsi musel proškrkat mnoho stránek v mnoha knihách mnoha autorů. Mimochodem, je to napsané podle skutečnosti, když nepočítám ten kousek před nádražím, kde jsou zastávky tramvají, šla jsem po Masarykově třídě a ta byla liduprázdná. Díky za tip.


kvaj
29. 12. 2021
Dát tip

Začalo mě to bavit až od chvíle, kdy ji oslovil onen muž. Vše před tím je jen jakýsi úvod, který mi připadá zbytečně rozvleklý. Je přece úplně jedno, odkud se vracela, že si doma chtěla dát čaj a sprchu, jestli bude luštit křížovku, nebo číst časopis... Pro vlastní příběh to nemá prakticky smysl. Celou tu část bych osekal na minimum, a naopak víc rozvedl její debatu s tím mužem. Vracel se z vězení - to přece nabízí spoustu možností, jak zvyšovat a zase uvolňovat Evino napětí. O to víc by vynikla dobrá pointa, že se nakonec nic nestalo. Otevřený konec a nápad s učitelkou jsou dobré. Poslední dvě věty bych vyhodil.

A ještě - ulice kolem Hlavního nádraží v Olomouci (Jeremenkova a třídy Kosmonautů a Masarykova) v noci liduprázdné? To jsem nikdy nezažil, a přitom jsem se v těch místech vyskytoval během řady let mockrát. Předpokládám, že Eva nezabrousila do postranních uliček. Vzhledem k jejím obavám by to bylo nelogické. 


Gora
27. 12. 2021
Dát tip

Dík, zařazujeme...


Jamardi
23. 12. 2021
Dát tip

Díky, ráda se zúčastním.


K3
23. 12. 2021
Dát tip

Autorko, nominoval bych text do soutěže PM. Souhlasíš?


Jamardi
20. 12. 2021
Dát tip

Taky bych mu ho  přála. Díky. :)


Přejme mu hodně štěstí.


Al Jal Úd
20. 12. 2021
Dát tip

Napětí a závěr do vytracena nečekaný

Pěkně napsané! :)


Jamardi
19. 12. 2021
Dát tip

Luboši, dík :)


Jamardi
19. 12. 2021
Dát tip

dievča, jsem ráda, že se ti to líbilo. :)


Jamardi
19. 12. 2021
Dát tip

Jano, díky. :)


Jamardi
19. 12. 2021
Dát tip

Renato, máš pravdu. Děkuju :)


Kočkodan
19. 12. 2021
Dát tip

I já byl při procesu čtení kšandózní a závěr jsem nečekal.


napínavé a pekne napísané***


vesuvanka
19. 12. 2021
Dát tip

Zajímavý a napínavý příběh. Také mě překvapilo že učitelka mohla na škrtnout a přepsat známku na vysvědčení. TIP


bixley
19. 12. 2021
Dát tip

Darem je i to, že potkáme zajímavého člověka. A máme o čempřemýšlet.


Jamardi
19. 12. 2021
Dát tip

Janino, teoreticky by to snad šlo, ale prostě se to nedělá. Stejně tak se mluví o známce na vysvědčení už ve chvíli, kdy učitel sdělí tento svůj úmysl. U nás to bylo tak, že známka na vysvědčení nebyla překvapením, snad jen výjimečně to některý tutlal. Za našich časů se běžně používala formulace "dal", "dala", protože se nepředpokládalo, že se o tom bude diskutovat.


Jamardi
19. 12. 2021
Dát tip

Beed, děkuju :)


Jamardi
19. 12. 2021
Dát tip

8hanko, díky :)


Jamardi
19. 12. 2021
Dát tip

Alegno, ano, je to tak. Děkuju :)


Jamardi
19. 12. 2021
Dát tip

Karle, děkuju. :)


Jamardi
19. 12. 2021
Dát tip annnie

annnie, jsem ráda, že tě to bavilo. Díky. :)


Janina6
19. 12. 2021
Dát tip

Eva byla tedy hodně odvážná ženská. Přiznám se, že bych asi byla strachem bez sebe, kdyby se mi něco takového stalo. Jinak mě překvapilo to mužovo vyprávění. Nějak si neumím představit, jak mu učitelka mohla škrtnout a přepsat na vysvědčení známku (ať už z jakýchkoli důvodů). Nevím, jestli se to dělá dneska, ale za mě se na vysvědčení nic škrtat či přepisovat nesmělo - když učitel udělal chybu, musel prostě napsat nové.


Alegna
19. 12. 2021
Dát tip

občas nás život obdaří zajímavým setkáním, poutavé vyprávění


K3
19. 12. 2021
Dát tip

To je dobře napsaný příběh.


annnie
19. 12. 2021
Dát tip

Pěkná pointa! Dobrý příběh. Bavilo mě to číst. Tip a.


Jamardi
19. 12. 2021
Dát tip

lenczo, děkuju :)


Jamardi
19. 12. 2021
Dát tip blacksabbath

Ivo, myslím, že to nebylo těžké, když se podařilo najít téma sportu a současně byla Eva ráda, že tráví čas s ním a ne kdovíkým, kdo by ji případně obtěžoval. Díky. :)


Jamardi
19. 12. 2021
Dát tip

supizme, děkuju :)


Jamardi
19. 12. 2021
Dát tip

Ireno, snažila jsem se. Děkuju. :)


lencza
19. 12. 2021
Dát tip

Poutavě napsané, s nečekaným rozuzlením... 


Až do konce napínavé.....možná mu Eva nevědomky dala dar...naslouchání....*/***************


supizmus
19. 12. 2021
Dát tip blacksabbath, Alegna

Ten otevřený konec tomu dává úplně nový rozměr. Byl jsem celou dobu napnutý jak šráky a to napětí zůstává. Dobře napsané!


Gora
19. 12. 2021
Dát tip

Zajímavý příběh, Jarmilo!!

Některá setkání v nás zanechají silný dojem, a tys o tom dobře napsala.


Jamardi
19. 12. 2021
Dát tip

Milane, díky. :)


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru