Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Jindřík a delfín - 9. díl (Ne)obyčejné příhody holčičky Ivy

01. 01. 2022
18
26
567
Autor
Gora

Za ilustrace ke všem deseti příběhům moc díky ivi - blacksabbath.

 

Jindříšek má prima den –

povozí se s delfínkem!

 

Bylo osmého prosince. Jindříšek, kterému se doma říká Jindřík, se od samého rána cítil báječně. Jakpak by ne. Iva šla do školky a on měl maminku jenom pro sebe. Nejen to, k snídani nejoblíbenější jogurt, na stole dort s modrou polevou z marcipánu a ve své hlavičce makovičce slib. Ten, který dostal už kdysi, ani neví, jak dávno, od tatínka.

Táta přišel do pokoje a prohlásil:

„Nevíš, kdo tu má dnes třetí narozeniny?“ a Jindřík vykřiknul, že přece on, Jindříšek. A táta se ptal dál:

„Jsi připraven na cestu? Že ještě ne? Tak rychle oblíkat!“ a hošík byl za chvilku i obutý, ačkoli jindy fňukal a žádal dospělé o pomoc se zimními botkami. Ještě čepici, batůžek s „bájou“, to je totiž v jeho řeči láhev s pitím, a do náruče plyšáka. Jakpak by mohl na toužebně očekávanou výpravu jít bez delfínka?

„Oslavu narozenin uděláme odpoledne, až přijde Iva a taky babi s dědou. Teď splníme slib, který byl tvým velkým přáním, že v den třetích narozenin se svezeš v autobuse!“ povídal taťka cestou přes most. Jindřík přikyvoval a ani nekouknul dolů na Vltavu, kde ho  jindy zajímala hejna kachen a pár labutí.

„Jú, pojedeme autobusem, a hódně dlouho,“ těšil se. Ale to už byli na zastávce.

Jeden autobus, náramný, s harmonikou prostřed, zrovna odjížděl.

„To nic, stejně nebyl náš,“ tišil táta Jindříka, který zklamáním natahoval moldánky.

„Koukni, támhle!“ blížil se jiný  – a už nastupovali do bílé kabiny.

„Jednu objížďkovou,“ požádal táta šoféra, a usedli hned vedle něj, aby měl Jindřík co nejlepší výhled. Byli jedinými pasažéry, asi proto, že dopoledne moc lidí nejezdí.

První zastávka.

„Tady je nádraží, domov pro autobusy. Odtud vyjíždějí a sem se zase vracejí,“ ukazoval Jindrovi táta. Řidič se lehce pobaveně ohlédnul a bylo znát, že poslouchá.

„Jindra jede poprvé autobusem,“ dodal táta na vysvětlenou. „Má to ode mne slíbeno, když je tak významný den.“

„Neříkejte. Snad nemá váš chlapec narozeniny?“ Kroutil jednou rukou volantem a druhou svůj mohutný knír pod nosem.

„Ano, třetí, viď, Jindro,“ odpověděl hrdě táta. Jindra jen roztržitě kývnul, užíval si bezvadný výhled na silnici a na zasněžené město přes nekonečně veliké přední sklo.

„No ne, já mám taky dnes narozeniny, jen o pár desetiletí víc než ty, Jindro,“ zachechtal se šofér a pravil, že to snad ani není možné, taková náhodička!

„Všechno nejlepší,“ popřál mu táta a řidič hned na to, že Jindřík od něj tedy dostane ještě jednu okružní jízdu zadarmo, aby si dárek parádně užil.

Jindra se blaženě uculoval. Seděl jako přibitý, tisknul svého kamaráda delfína k tělu tak, aby i on viděl ven. Pojedou dvakrát!

„Jsme na vlakovém nádraží, Jindříku, ale vlaky už znáš, viď.“

„Hele, táto, tolik vagónů! My jsme s dědou a babi jeli malým vláčkem do zoo,“ povídal Jindra. „Bylo tam hodně zvířátek, ale delfíni ne,“ pohladil plyšáka.

A potom si tu velkolepou jízdu vychutnával, tváře mu hořely nadšením. Když viděl nějaké zajímavé auto, hned na ně ukazoval a vykřikoval, protože k nim odmala tíhnul, a při druhém okruhu si táta najednou všimnul, že Jindrovi padají víčka. A nejen ona, málem spadl i delfín.

Držel synka kolem ramen, aby se o něj mohl opřít, řidič občas něco prohodil a čas v autobuse poklidně plynul. Míjeli předvánočně uspěchané chodce na ulicích a on věděl, že je vrchovatě šťastný tam, kde teď je, a hlavně  – s kým.

Podíval se docela náhodou na logo firmy, která provozuje městskou dopravu. Na desce vedle volantu byla samolepka – a z ní se usmíval delfín!

 

 

 


26 názorů

Gora
04. 01. 2022
Dát tip

Díky za hezká slova, Lakrove... 


Lakrov
04. 01. 2022
Dát tip

Roztomilé a hezký závěr s tím delfínem :-))Takhle se holt umí radovat z maličkostí (a ze života) děti;mít tak ten správný pohled na svět, a dokázat se to od nich znovu naučit...Tip.


Gora
01. 01. 2022
Dát tip

Díky, Z.E., i tobě!!


Gora
01. 01. 2022
Dát tip

Al, díky, začalo se s předčítáním, tak snad:-)


Musím se vrátit k předchozím dílům 

Píšeš čtivě:)

(( ...)).

Také Tobě přeji vše dobré v Novém roce, Goro :)


Alegna
01. 01. 2022
Dát tip

milé vyprávění s ilustrací od black, věřím, že měla knížečka u dětí pod stromečkem úspěch


Gora
01. 01. 2022
Dát tip

Díky, Karle... ano, člověk zapomíná a pro vnoučata tu bude něco blízkého z jejich dětství...


K3
01. 01. 2022
Dát tip

Je hezké, že to píšeš. T.


Gora
01. 01. 2022
Dát tip

Díky, dievča, také jsem si všimla, že blackie nakreslila i usměvavý autobus:-)


na obrázku sa usmieva aj autobus ... krásne rozprávanie***


Gora
30. 12. 2021
Dát tip

Díky, Čudlo!


Čudla
30. 12. 2021
Dát tip

Pěkné /*


Gora
30. 12. 2021
Dát tip Zeanddrich E.

Jani, díky i za tvůj zážitek z dětství, u nás v Chebu také vedly vlaky, zde v jižních Čechách spíš autobusy...


Gora
30. 12. 2021
Dát tip

Jarmilo, díky, ano, vše hezké se splnilo!


Gora
30. 12. 2021
Dát tip

Hanko, moc děkuju za stálou přízeň mých příběhů...


Gora
30. 12. 2021
Dát tip

Di, jsem ráda, že se líbí!


Gora
30. 12. 2021
Dát tip

Luboši, vtipálku, řízení autobusu bude až třeba napřesrok! Díky. Potěšilo.


vesuvanka
30. 12. 2021
Dát tip blacksabbath

Irenko, moc dobře se mně četlo a zaujal mě i hezký obrázek ivi :-))), TIP by měl být dvakrát.

Pro mě byla ve čtyřech letech obrovským zážitkem jízda v parní lokomotivě, a jinak cestování vlakem, kterému jsem zůstala věrná :-))).


Jamardi
30. 12. 2021
Dát tip blacksabbath, Alegna

No to je náhodička! Šťasný Jindříšek, tatínek, řidič, že nejel naprázdno. :) Moc pěkný příběh i obrázek.


8hanka
30. 12. 2021
Dát tip blacksabbath, Alegna

čo dodať, takmer vždy mi pri Tvojich príbehoch zvlhnú oči... človek má pocit, že sedí s Vami v autobuse, pozerá na vlaky, užíva si jazdu...pre dnešné deti sú jazdy busom či vlakom zážitkom, pre mňa bol vlak každodenným prostriedkom cestou do školy, busy som mala menej rada, teda, skôr môj žalúdok...vlakom cestujem rada doteraz...a  táto veta je veľkou pravdou, i ja to tak cítim, keď som s mojimi synmi, vďaka za ňu...:

věděl, že je vrchovatě šťastný tam, kde teď je, a hlavně  – s kým.


Diana
30. 12. 2021
Dát tip

Moc, moc pěkné...


Kočkodan
30. 12. 2021
Dát tip

 

„Teď splníme slib, který byl tvým velkým přáním, že v den třetích narozenin se svezeš

v autobuse!“

 

Nejdříve jsem se trochu vyděsil - přece jen nevidím tříleté děti za volantem motorových vozidel (a obzvlášť autobusů) úplně rád. Ale záhy jsem se uklidnil. A ač se nejmenuji Václav Kopta, tak se mi tvoje vypravování převelice líbilo.


Gora
30. 12. 2021
Dát tip

Ivi, jsi neskutečná, tak rychle najít značku Karosy?? Díky za vše, i za tvé bezva ilustrace k celému cyklu. Děti jej dostaly /mnou/ vytisknutý a sešitý pod stromek, budou mít vzpomínku... i díky tobě.


Gora
30. 12. 2021
Dát tip

Renato, někdy, občas se povede den jako z pohádky! Díky!


Tak tomu se říká  opravdovskej DÁREK..... hrozně ráda čtu tyhle ty tvoje "vyprávěnky"...jednak proto, že jsou takovou cestou s tvými vnoučaty (jednou si to určitě přečtou a budou mít vzpomínky)...a druhak proto, že to píšeš čistě bez kudrdlinek.....srdcem.......:-))) jjjj...Jindřík jezdil s tátou a s delfínem delfínem - (kdyby někdo nevěděl....Delfín je znak autobusu Karosa Irisbus)....*/***************************************


bixley
30. 12. 2021
Dát tip

Velký zážitek pro dnešní děti - jízda autobusem! Jsem ráda, že si to Jindřík tak užil - a se šoférem, který má narozeniny ve stejný den a ještě k tomu miluje delfíny! Tak mu do dalšího života přeju jen veselou jízdu!


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru